Hana Hlušičková bude mít od září své první prvňáky. Během prázdnin jim vyzdobí třídu. „Učitelkou jsem chtěla být odmalička a po škole jsem se na to cítila připravená. Jen na rodiče mě škola nepřipravila. Obhájit si, co dělám, není snadné, a nikdy jsme to nenacvičovali,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.
Když jste začala učit, cítila jste se na to připravená?
Na děti ano, s rodiči to bylo horší. Nikdy jsme komunikaci s nimi nenacvičovali. Rodiče se o školu hodně zajímají, často kriticky, a učitel musí umět obhájit, co s dětmi dělá, a stát si za tím.
Můžete uvést nějaký příklad, co třeba rodiče zpochybňují?
Třeba psaní nespojovaným písmem. My používáme ve škole Comenia script, ale část rodičů s tím má problém a chtěla by, aby děti psaly písmem vázaným. My jsme tady na to nakonec reagovali tak, že ve třídách se učí „comenia“, ale máme zájmový kroužek vázaného písma. Polovina dětí z mé třídy umí i písmo vázané.
Chtěla jste učit odmalička, říkáte. V čem je realita jiná než sen?
Na to se těžko odpovídá, protože se to pořád mění. Záleží hrozně moc na třídě, kterou dostanete. Tahle třída byla náročná, děti měly mezi sebou složité vztahy… Ale když je pak dáte do kupy a vidíte ten rozdíl, to je velká radost a uspokojení. Když jsem nastoupila, tak mi mnozí rodiče říkali, že se dětem do školy nechce, že je ze školy bolí břicho. Pak se to ale změnilo. Zůstávaly se mnou klidně i odpoledne, kreslili jsme spolu, venčili pejsky, pouštěli draky. Sama ještě nemám rodinu, takže jsem jim mohla věnovat svůj volný čas. A děti udělaly velký pokrok, i v prospěchu.
Mnoho lidí si myslí, že učitel na to, jak se chovají děti, moc vliv nemá, že to je na rodině.
Rodina má samozřejmě velký vliv, ale učitel tráví s dětmi tolik času, že leckdy může udělat víc než někteří rodiče. Máme tu děti z velmi různých rodin. Některé i velmi šikovné děti v mé třídě mají horší rodinnou situaci, a to se pak podepisuje jak na známkách, tak na chování. I když v některých testech, třeba logického myšlení, vycházejí nejlépe z celé třídy a mají na samé jedničky.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat