Václav Němec: Jako zásadní problém vnímám i to, že naši politici nemají naprosto žádné vize

„Když dochází k jakémusi kolektivnímu otřesu mozku, máme zaděláno na velký problém. Lidé, kteří ztrácejí zdravý rozum, si myslí, že ti, kdo jim říkají pravdu, jimi ve skutečnosti manipulují – elity lžou, média lžou a podobně. Ale právě tohle je nejlepší způsob, jak někým manipulovat: vzít mu orientační body,“ říká filosof Václav Němec v rozhovoru pro magazín Hospodářských novin ego!.

Václav Němec (repro DVTV)

Němec pokračuje:

U Arendtové měl tento pojem konkrétní význam. Ukázala, že když v dějinách nastupovaly totalitní systémy, docházelo k izolaci lidí od sebe navzájem. Ta znemožnila horizontální veřejnou diskuzi, která je klíčová pro demokratické společenství, protože v ní se rodí racionální názory. Všichni máme omezenou perspektivu, proto v demokracii není parlamentní rozprava žádné "žvanění", ale její existenční podmínka, dochází při ní totiž ke vzájemné směně perspektiv. "Zdravý rozum" vzniká v nemanipulované debatě. Nedemokratické systémy se ji proto snaží cíleně ničit. Největší překážkou jsou jim svobodná média, proto je potřeba je omezovat nebo skoupit.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Myslíte, že jsme ještě ve fázi, kdy nám při kolektivním otřesu mozku, jak říkáte, pomůže studený obklad na hlavu. Anebo je potřeba, aby přišel ještě větší průšvih, který nám ukáže, že máme nakročeno například k Maďarsku?

Nechci si hrát na prognostika. Nevidím to katastroficky v tom smyslu, že jsme prošli bodem zvratu, z nějž již nevede cesta zpět. Pokud bychom však ještě nějakou dobu klesali, můžeme mít problém. Maďaři jsou hlouběji než my, u nich se podařilo zasáhnout základní pilíře ústavního liberalismu: nezávislou justici i nezávislá média. Pro nás to může být hudba blízké budoucnosti. Další štací může být Turecko, po něm Rusko – a pak třeba Sýrie? Zatím máme příležitost se z toho vybabrat. Jako zásadní problém ale vnímám i to, že naši politici nemají naprosto žádné vize. Nevědí, kam chtějí společnost směřovat, čeho chtějí dosáhnout. Dokáží jen reagovat na okamžité nálady lidí a nechávají se smýkat vizemi jiných – což pro nás v případě Ruska nebo Číny rozhodně není dobrá zpráva. Mimo rámec praktické politiky existuje ještě o jiný typ vizí, a těmi se nezabývá vůbec nikdo.

Jaké máte na mysli?

Poslední desetiletí, možná i staletí směřují k tomu, že se uvolňuje stále více lidské psychické energie. Tento fenomén jsme si navykli spojovat zejména s úbytkem manuální práce, která mizí s postupující automatizací a rozvojem technologií – naše aktivita se přesunuje do jiných sfér. Myslím, že nikdo, a naši politici zejména, nemají žádnou strategii, jak s tímto potenciálem naložit. Nestarají se o to, kam směřuje vývoj.

A kam bychom tu duševní energii měli podle vás směřovat?

Myslím si, že lidé, kteří mají volný čas, by ho měli věnovat kreativním činnostem, jako je umění, vzdělání, myšlení. Myšlení – ať už vědecké či filosofické – se v naší společnosti velmi podceňuje, přestože je základem úspěchu naší civilizace. Filozof Ortega y Gasset už před více než sto lety mluvil o vpádu vnitřních barbarů. Barbaři mezi námi se poznají podle toho, že těží z výdobytků civilizace, ale neuvědomují si její podmínky. A lidé by měli svůj volný čas investovat také do politiky, alespoň do té občanské. Dokonce si myslím, že by se pro to měla vytvářet nějaká institucionální podpora. Jde o nesamozřejmý krok, ale pokud se pasivita občanů spojí s komercionalizací veřejného prostoru a médií – ta už probíhá dávno – nadobro si pod sebou podřežeme větev.


Celý rozhovor naleznete zde