Václav Mertin: Slušnost. (Znovu a znovu musím opakovat, že učitel, ředitel a rodič nemají nárok na vztekání a křičení)

„Představa, že chodíme do práce (do školy), do které se netěšíme, kam se dokonce bojíme chodit, protože šéf jen kritizuje, pravidelně křičí a nadává, je velmi nelákavá. Školní fobie u dětí není výmysl. I psychosomatické obtíže u dospělých jsou realitou. I když učitelé popisují nekorektní vztahy s některým kolegou nebo s vedením, je zřejmé, že se pro ně jedná o psychicky velmi náročné situace. Když dojde ke konfliktu s rodiči, ti za nějakou dobu odejdou a nevidíme je, ale s kolegou nebo s ředitelem se setkáváme každý den,“ píše psycholog Václav Mertin v červnovém vydání časopisu Řízení školy.

Václav Mertin (repro ČT)

Mertin mimo jiné píše|:

U dospělých pak častěji narážíme na psychosomatické poruchy, větší nemocnost, vyhoření. Když ani peníze nepředstavují dostatečně silnou vnější motivaci, pak je otázka, proč v takové práci setrvávat. A když učitel vyhodnotí, že jinou možnost pracovního uplatnění reálně nemá, stane se z něho otrávený, rezignovaný, zapšklý člověk, čekající na vysvobozující odchod do penze.

Součástí výcviku přinejmenším vedoucích pracovníků by měl být trénink slušného chování. Vůbec to nemá znamenat, že by se mělo kolem všeho chodit jako v rukavičkách, že by se problémy měly zametat pod koberec. Asertivita patří k naplnění role šéfa i každé další osoby, která pracuje s dětmi. Méně příjemná rozhodnutí tedy musejí dělat rodiče, učitelé i ředitelé. A všichni by to měli dělat kultivovaně, i když přitom počítají s tím, že se setkají s odporem, nesouhlasem, nepochopením.

Pracovník, který je aktuálně ve vztahu šéfem (tedy ředitel–učitel, učitel–žák, rodič–dítě), musí být v té chvíli zralejší, moudřejší, musí tedy unést víc. Na druhé straně křičící učitel, ředitel nebo ministr znevěrohodňují požadavky na slušné chování dětí. Znovu a znovu musím opakovat, že učitel, ředitel a rodič nemají nárok na vztekání a křičení. Ukazují tím zejména dětem, jak se mají řešit problémy. Školství má být přinejmenším pro rodiče a děti vzorem. Jestli chce získávat alespoň část ztracených pozic, musí se chovat ve všech směrech mravně a mělo by být majákem společnosti.


Celý text naleznete v červnovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)