Univerzita Karlova založila jako první vysoká škola v Česku stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost s ručením omezeným Charles University Innovations Prague (CUIP). Má škole pomoct uvést víc objevů k životu a dostat je do světa byznysu. To přinese univerzitě vyšší zisky. Rektor UK Tomáš Zima k tomu poskytl Hospodářským novinám rozhovor, promluvil i o nové vládě nebo vztazích zástupců vysokých škol s prezidentem.
 |
| Tomáš Zima (cuni.cz) |
Co znamená založení dceřiné společnosti pro české akademické prostředí?
Je to jeden z milníků v oblasti transferu vědeckých technologií a poznatků z laboratoří do praktického života, a to nejen pro Univerzitu Karlovu, ale i pro Českou republiku. Měníme do jisté míry celé dosavadní paradigma financování české vědy. Naše nová společnost bude stavět most mezi vědeckými týmy a komerčními partnery. Jsme první česká vysoká škola, která zřídila stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost tohoto typu s těmito cíli. Druhá taková firma, která už je tady v Česku déle, je dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ta úspěšně komercializuje poznatky profesora Holého, u ní jsme se rovněž inspirovali.
A proč taková firma v Česku přichází až nyní, když je to v zahraničí běžná a zavedená věc?
Máte pravdu, naše země je v porovnaní se zahraničím, kde je vzdělávání skutečnou prioritou, stále pozadu. Je smutným faktem, že Česku patří ve financování vysokých škol jedno z posledních míst mezi zeměmi OECD. To se musí změnit. Společnosti pro přenos technologií vznikaly na evropských univerzitách již v devadesátých letech.
Když jsme u rozpočtu, máme tady novou vládu. Co od ní očekáváte?
Myslím si, že hry okolo skládání vlády už jsou příliš dlouhé. Z hlediska strategických rozhodování to stát poškozuje. Nejasno už je tři čtvrtě roku a vláda, která nemá mandát, nemůže činit strategická rozhodnutí. To se týká i školství. V tom vidím největší problém, nikoliv v té operativě. Musíme si počkat do 11. července, zda vláda dostane důvěru a začne vládnout s plným mandátem. Jsem ale rád, že nová vládní sestava deklaruje vzdělávání a vysoké školství jako svou prioritu.
Myslíte v programovém prohlášení vlády?
Ano. Věřím, že vláda dodrží slovo a sliby se přemění v činy. Na podzim byly slibovány tři miliardy korun do vysokého školství po několik let, tak uvidíme.
Teď je ale v návrhu 1,8 miliardy na příští rok...
Ano, nejsem s tím spokojen. Povedeme ještě ale jednání, která, věřím, situaci změní. Nyní má jít 700 milionů korun na podporu strategických oborů, přípravu budoucích učitelů a lékařů. 500 milionů korun je určeno na investiční program. Ale uvědomme si - i ty strategické obory potřebují investice. Pak tam zůstává navýšení 600 milionů korun pro 26 veřejných vysokých škol. Jiné oblasti, zejména lidské zdroje, byly v minulosti navyšovány významně a rozpočet vysokých škol jde ze 70 procent do mezd zaměstnanců vysokých škol.
Mám obavu, aby učitelé z vysokých škol neodcházeli jinam a nestalo se, že sice budeme mít dobře zaplacené některé segmenty, ale pak nebude, kdo by učil. Když vám v zemi začnou chybět učitelé nebo lékaři, trvá spoustu let, než vzdělávací systém vytvoří nové. To jsou strategická rozhodnutí, nelze je měnit z roku na rok.
Rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat