V Česku se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) za posledních deset let prudce zvýšil počet lidí s vysokoškolským vzděláním. V roce 2017 mělo univerzitní diplom 20 procent Čechů, což je o 7,9 procentních bodů více než v roce 2007. Reportáž přináší Seznam Zprávy.
 |
| Mikuláš Bek (facebook.com) |
Podle Mikuláše Beka masové vysoké školství neposkytuje tak kvalitní vzdělávání jako elitní systém fungující před třiceti lety. Většímu množství lidí ale otevírá lepší postavení na pracovním trhu.
„Na vysoké školy se dostala velká skupina lidí, již by se tam dříve nedostali a kteří přirozeně měli nižší intelektuální dispozice, což snížilo průměrné schopnosti studentů. Studium na vysoké škole zkouší každý druhý, ale dokončí ho pouze polovina z nich,“ vysvětluje expert na vzdělávání z CERGE-EI Daniel Münich.
Další rozvoj a úroveň vzdělávání omezuje i nedostatek financí. „Před přidáním tří miliard do rozpočtu vysokých škol v minulém roce, český stát platil stejně, jako by byl vzdělávací systém stále elitní a chodilo do něj 10 procent studentů,“ srovnává Bek.
Vyspělejší západní státy otevíraly univerzity širší veřejnosti mnohem dříve a mají oproti Česku v počtu vysokoškolsky vzdělaných značný náskok. Odrazilo se to též na výkonnosti jejich ekonomik.
„To, co se stalo v České republice mezi lety 2000 a 2010, se stalo ve Francii nebo v Německu v 60. letech,“ tvrdí Bek.
Jižní Korea začala otevírat vysoké školy širší veřejnosti v 80. letech. „V Jižní Koreji studuje masivně asi 70 procent populace. Díky tomu, že byla jedna z prvních, je dnes desátou největší ekonomikou světa,“ srovnává Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat