„Noční můra: na třídních schůzkách nám oznámili, že se třída našeho dítěte, ten skvělý a sehraný kolektiv, musí rozdělit. Proč to školy dělají a co si v takové situaci mohou rodiče počít?,“ úvahu o složení tříd přináší magazín Rodiče vítáni.
„Je potřeba vyjednávat s vedením, ale škola z principu nemůže nikdy vyjít vstříc úplně všem a často je i při nejlepších úmyslech skřípnuta organizačními důvody a kapacitou jednotlivých tříd a přerozdělení udělat musí,“ říká Miroslav Hřebecký z informační společnosti EDUin.
To potvrzuje ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran. Jelikož mají na prvním stupni v každém ročníku tři třídy a na druhém stupni už jen dvě, řeší se to v Kunraticích každý rok. Přesto Vít Beran univerzální recept nenašel.
Žádné obecně platné poučky, jak takovou situaci vyřešit, neexistují. Vít Beran se rozhoduje na základě „guláše“ vzniklého z přání dětí a jejich rodičů, názorů učitelů, ale také „tvrdých dat“. „Vždy, když musíme třídy dělit nebo přeskupovat, uděláme si sociometrii, to znamená důkladný průzkum vztahů ve třídě. Z něj vyplyne, které děti jsou vůdčí typy, kdo je problémový nebo takový ten ‚tahač za nitky‘, který rozdmýchává konflikty. Odhalí se pozitivní a negativní vazby. Na základě těchto dat je pak možné složit vyrovnaný a dobře pracující kolektiv.“
Koneckonců, v modernějších vzdělávacích systémech se někdy žáci přesouvají mezi třídami záměrně. „Dělá se to kromě jiného ze sociálně-psychologických důvodů,“ vysvětluje Tomáš Feřtek. V českých školách musí mít třídy v průměru alespoň 17 žáků, maximum je třicet. „Vliv počtu dětí na kvalitu výuky není prokázán a existují dokonce názory, že více dětí ve třídě přináší lepší výsledky,“ doplňuje Tomáš Feřtek.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat