„Většina kolegů starších ročníků netuší, o co se v případě internetových influencerů jedná a jak tím mohou být děti ohrožovány. Myslím, že to po nich ani nikdo nemůže chtít. Výuce dětí na toto téma se opravdu může věnovat jen někdo, kdo tomu perfektně rozumí nebo ten, kdo se v prostředí sociálních sítí a internetu pohybuje,“ popisuje situaci Miriam Hejzlarová, učitelka na pražské ZŠ Mendelova. Magazín Perpetuum přináší reportáž k výzkumu UK, který mimo jiné ukázal, že naprostá většina dětí nerozezná skrytou reklamu.
Miriam Hejzlarová (linkedin.com) |
Děti byly překvapeny, kolik podob může reklama mít
Přestože se volání po zavedení institucionální mediální výchovy dětí ozývá delší dobu z vícero míst a vznikají mnohé iniciativy a projekty, jako například Stužák Univerzity Karlovy nebo Zkroť jazyk Univerzity Palackého (určené středoškolským studentům), 46 % českých dětí stále nemělo zkušenost s mediální výchovou ve škole.
„V Rámcovém vzdělávacím programu je v češtině průřezové téma Mediální výchova. Reklama, určená pro žáky pátých tříd, mě zaujala, a tak jsme jí věnovali tři hodiny. Myslím, že jsem s dětmi šla opravdu do hloubky, ptala jsem se jich, co je to reklama, jaké jsou její druhy, kde všude na ni lze narazit. Věnovali jsme se product placementu – ukazovali jsme si jej ve filmech a seriálech a také na internetu. Mohu potvrdit, že pro děti bylo velkým překvapením, jak různé podoby reklama může mít. Podle mých zkušeností jsou ale i páťáci ještě příliš nevyzrálí, aby byli schopni pochopit důvod, proč značka někomu platí za to, že představí její produkt, důležitost označování reklamy nevyjímaje,“ uzavírá Hejzlarová.
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
To je od (samozvaných) "mediálních vychovatelů" nápadité, požadovat, aby klipy byly označovány "reklama" místo nesrozumitelného cizáckého "ad". Ale proč tak troškaří? Nemělo by se nějak hezky česky přejmenovat i to prostředí "Youtube"? A což takhle trvat na českém označení celé té sítě ("Internet") ? ////
V systému, kde nikdo neodpovídá za nic, nutit youtubery, aby si "uvědomili, že mají určitou zodpovědnost vůči společnosti a lidem, které ovlivňují", mi připadá žertovné. Ale zvedám tu rukavici a vymyslím něco ještě žertovnějšího: ať mainstreamová media označují výroky politiků nálepkami "pravda" a "nepravda". Vždyť mohou-li mít zodpovědnost youtubeři, proč by zodpovědnost neměla mít mainstreamová media? ////
Jak autorka textu dospěla k závěru, že většina starších kolegů se na internetu neorientuje a nemůže odpovědně a kompetentně mediální výchovu zahrnout do svých učebních plánů, resp. hodin výuky? Čím je toto tvrzení, jakým výzkumem podložené?
Děkuji za odpověď.
Okomentovat