Ministryně Maláčová: Ženám musíme pomoci s platy i důchody. Zrušit „školku pro dvouleté“, nebylo správné

„V Česku máme jednu z nejvyšších nerovností v platech a mzdách žen a mužů. Je to 22 procent. U průměrné mzdy to činí přes sedm tisíc Kč měsíčně. To je otázka, kterou musíme dostat na úroveň tripartity. Nerovnost v platech nás posouvá do nerovnosti důchodů. Ženy se dožívají o pět až šest let déle než muži, jsou tudíž, protože mají nižší penze a poslední roky života stráví samy, víc ohroženy chudobou. Můžeme mluvit o tom, že chudoba ve stáří má v České republice ženskou tvář,“ říká nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v rozhovoru pro deník Právo.

Jana Maláčová (repro ČT)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

A co zavedení kvót v obsazování veřejných funkcí?

Kvóty jako takové podporuji. Myslím si, že je to osvědčený instrument. Když se v Německu zaváděly kvóty ve vedení firem tak vznikly doprovodné které řešily zapojení žen do veřejného a pracovního života. Ale není to agenda MPSV. chci soustředit na nerovnosti v platech, mzdách a důchodech.

Vy chcete připravit důchodovou reformu v pravém slova smyslu?

Existuje pro ni již pracovní skupina, kterou vytvořil pan premiér. MPSV se do ní samozřejmě aktivně zapojí. Neexistuje důležitější věc, na které musí být co nejširší konsenzus, než je důchodová reforma. Já osobně se domnívám, že by měla také řešit problematiku důchodů žen. Je velká nespravedlivost, že ženy berou o pětinu nižší důchod, protože často zůstanou doma, aby pečovaly o své děti, a kvůli starosti o rodinu se nemohou vrátit do své původní pozice nebo vezmou hůř kvalifikovanou pozici. To bychom měli systémově vyřešit.

Jak? Příplatek k důchodu za každé vychované dítě?

To je jedna z cest. Ale pohybujeme se na velmi tenkém ledě ústavnosti. Musí to být velmi dobře promyšleno. Ale v souvislosti s důchodovou reformou bychom se měli zabývat i systémem dlouhodobé péče. Máme pětinový poměr osob starších 65 let v celkové populaci, nicméně v roce 2030 už to bude čtvrtina a v roce 2050 to bude třetina. V roce 2050 dokonce budeme mít každého desátého obyvatele staršího 85 let. Musíme diskutovat o tom, jak zajistit dlouhodobou péči nad rámec dnešního systému.

Prezidentovi jste dala pracovní verzi Strategie stárnutí. Co to je?

Když to shrnu, u nás je celá debata ohledně stárnutí společnosti redukovaná na důchody. Ale změna, které bude společnost čelit, je širšího rázu. Je to o sociálních službách, výdajích na zdravotnictví, bydlení, bezbariérovosti prostoru, systému dlouhodobé péče, mezigenerační solidaritě. Senioři mají strach z izolace a samoty. Ve strategii se snažíme všechny tyto věci podchytit, zmapovat a navrhnout opatření na příštích pět let tak, aby se společnost na tuto změnu připravila.

Jak se vám líbí, že parlament zrušil povinnost školek přijmout už dvouleté dítě od 2020?

Nemyslím si, že to bylo správné, a co mě překvapilo, bylo, že se to zrušilo bez alternativního řešení. Tak by stát neměl postupovat. Dnes je problém získat místo ve školce pro tříleté dítě, i když už tento rok by měla platit garance. Soukromé školky jsou strašně drahé, vycházejí v průměru na 8 až 12 tisíc korun, pro většinu rodin je to nedostupné. Navrhneme systém národního financování dětských skupin a mikrojeslí, aby vznikla nabídka služeb a rodiče si mohli vybírat. Chceme také zvednout rodičovský příspěvek.


Celý rozhovor naleznete v dnešním právu