Ministerstvo školství navrhuje změny: Maturita má být „ vstřícnější k individuálním potřebám žáků“

„Změny v konání dílčích zkoušek z českého jazyka a literatury, kdy délka trvání didaktického testu se prodlužuje z 60 na 70 minut, u písemné práce zůstává zachována celková délka 110 minut, avšak s tím, že už nebude striktně rozdělována na 20 minut pro výběr jednoho z 6 zadání a na 90 minut pro vytvoření vlastního textu. Obojí je vstřícnější k individuálním potřebám žáků,“ píše se v v návrhu novely, který předkládá ministerstvo školství a který prošel připomínkovým řízením. Přinášíme hlavní změny z navrhované novely:

III.1 Dílčí změny termínů, administrace a způsobu konání maturitní zkoušky, upřesnění způsobu hodnocení a lhůt zveřejnění výsledků zkoušek společné části a profilové části maturitní zkoušky

Do tohoto okruhu novelizačních změn patří následující témata:

a) Změna termínu konání ústních zkoušek společné části MZ z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka před zkušební komisí v podzimním zkušebním období na celé období od 1. do 20. září, tj. shodně jako je možné stanovit konání zkoušek profilové části MZ. Toto opatření umožní ředitelům škol flexibilněji stanovit konání zkoušek a dílčích zkoušek (většinou opravných nebo náhradních) jednotlivých žáků a vytvořit lepší časové a organizační podmínky pro práci zkušebních komisí v podzimním období ve své škole, což se u úspěšných žáků zúročí i v tom, že pokud např. konají jen jednu opravnou ústní zkoušku před zkušební komisí, mohou o několik dní dříve obdržet vysvědčení o maturitní zkoušce. Je však zachováno pravidlo, že zkoušky jednotlivých žáků konané před zkušební komisí nesmí kolidovat s písemnými zkouškami a dílčími zkouškami podle centrálně stanoveného jednotného zkušebního schématu zveřejňovaného do 15. srpna před začátkem podzimního zkušebního období, k nimž se konkrétní žák přihlásil. V rámci transparentnosti a lepší informovanosti žáků i členů zkušebních komisí má ředitel školy povinnost zveřejnit termíny konání zkoušek konaných před zkušební komisí způsobem umožňujícím dálkový přístup.

b) Změny v konání dílčích zkoušek z českého jazyka a literatury, kdy délka trvání didaktického testu se prodlužuje z 60 na 70 minut, u písemné práce zůstává zachována celková délka 110 minut, avšak s tím, že už nebude striktně rozdělována na 20 minut pro výběr jednoho z 6 zadání a na 90 minut pro vytvoření vlastního textu. Obojí je vstřícnější k individuálním potřebám žáků.

c) Mění se a zpřesňují pokyny pro činnost zadavatelů, školních maturitních komisařů a ředitelů škol pro nakládání s vyplněnými záznamovými archy žáků po ukončení příslušné písemné zkoušky nebo dílčí zkoušky podle jednotného zkušebního schématu, mj. je upuštěno od pravidla, že zadání zkoušek se musí uložit do bezpečnostních obálek; současně je zkrácena skartační lhůta pro uchování protokolů o průběhu zkoušek ve zkušebním místě (tj. ve škole), a to ze 45 let na 5 let.

d) Upravuje se rozmezí délky konání zkoušky profilové části MZ konané formou obhajoby maturitní práce před zkušební komisí, přesné stanovení délky je ponecháno v pravomoci řediteli školy v závislosti na povaze tématu maturitní práce a charakteru příslušného oboru vzdělání (obdobně se postupuje již nyní u písemné a praktické zkoušky); současně se explicitně pro zvýšení transparentnosti hodnocení členů zkušební maturitní komise stanoví, při kterých zkouškách společné části nebo profilové části se uplatňuje pravidlo, že člen komise, který nebyl zkoušce po převážnou část jejího konání přítomen, o hodnocení žáka nehlasuje.

e) Změna ve zveřejnění výsledků hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v podzimním zkušebním období Centrem – nově to je 10 pracovních dnů od konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu.

f) Upravují se lhůty pro jmenování zadavatelů ředitelem střední školy a hodnotitelů písemných prací Centrem, a to tak, aby byly příznivější pro tyto orgány zajišťující konání maturitní zkoušky.

III.2 Úpravy v konání maturitní zkoušky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků, kteří se dlouhodobě vzdělávali ve škole mimo území ČR

Jedním z důležitých homogenních témat předkládané novely je úprava konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky, jejichž znevýhodnění bylo identifikováno na základě vyšetření ve školském poradenském zařízení a je popsáno v doporučení ŠPZ.

Za prvé jsou v § 20 explicitně doplněna ustanovení, že uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky se přiměřeně uplatní i pro uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky a že kromě žáka konajícího maturitní zkoušku musí ředitel školy informovat v dostatečném předstihu také členy zkušební maturitní komise, komisaře a zadavatele o podmínkách konání maturitní zkoušky žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek. Na základě poznatků z praxe, kdy ředitelé škol a členové zkušebních komisí si při uzpůsobení podmínek profilové části MZ často nevědí rady, a na základě poznatků z přezkumných řízení se toto doplnění jeví jako velmi žádoucí. Dále je znění § 20 odst. 4 vstřícnější k žákům kategorie SPUO-1, resp. subkategorie „O – ostatní“ (např. diabetici, epileptici s cílenou medikací, která může mít tlumící účinek), kdy je jim umožněno 25procentní navýšení času i v případě, že jsou jejich specifické vzdělávací potřeby identifikovány při lékařském vyšetření i v době kratší než 1 rok před podáním přihlášky k MZ.

Za druhé se mění přílohy č. 2 a č. 3 vyhlášky, které obsahují podrobnou kategorizaci žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a specifikaci možných typů uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. Obě přílohy byly pro větší přehlednost a srozumitelnost zpracovány formou striktního číselného hierarchického členění textu.

V příloze č. 2 jsou dále z věcného hlediska nově stanoveny dvě zcela nové subkategorie uzpůsobení, a to jednak v kategorii specifické poruchy učení subkategorie SPUO-2-N, tj. žáci s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení, žáci chronicky nemocní s cílenou medikací, kteří potřebují vzhledem k svému znevýhodnění navýšit čas pro řešení zadání zkoušek o 50 %, avšak nepotřebují úpravy zkušební dokumentace, a jednak v kategorii sluchově postižených subkategorie SP-2-N a SP-2-N-A, tj. žáci se sluchovým postižením, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat), k řešení zadání zkoušek potřebují navýšení času o 100 %, nicméně pracují se zkušební dokumentací bez úprav.

V příloze č. 3 jsou nově specifikována obecná pravidla navýšení časového limitu konání zkoušek společné části nebo profilové části MZ (pro vypracování didaktického testu, písemné práce a přípravu k ústní zkoušce společné časti, pro přípravu k ústní zkoušce  a k obhajobě maturitní práce profilové části se vždy u jednotlivého žáka s PUP MZ použije automaticky jednotné navýšení času) a také speciální pravidla případné úpravy časového limitu pro konání ústní zkoušky společné části, ústní zkoušky, písemné zkoušky, praktické zkoušky a obhajoby maturitní práce profilové části. Dále je explicitně stanoveno, že modifikovaná zkouška z cizího jazyka v úpravě pro neslyšící je zkouška z anglického jazyka.

Dále se staví najisto, že žákovi, který je žákem podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona, tj. po uvedenou dobu nejméně 4 let v období 8 let před konáním maturitní zkoušky se vzdělával ve škole mimo území ČR, se na jeho žádost umožňuje při konání didaktického testu použít překladový slovník.

Podrobnosti naleznete zde