„Podle slavné knihy německého psychologa Manfreda Spitzera nám hrozí digitální demence.
V tomto ohledu má paradoxní výhodu řada českých škol. Moderní vybavení jim často chybí a hodně učitelů ani nemá chuť vrhat se po hlavě do nových věcí. Pěstování digitální demence tedy většinou nehrozí. Česká školní inspekce nedávno k tématu vydala zprávu a její náměstek konstatoval: ´Většina učitelů končí u toho, že místo psaní na tabuli promítají powerpointové prezentace. To je v pořádku, ale určitě to nestačí.´,“ říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.
Michal Komárek (archiv autora) |
Digitální demence v trochu jiném smyslu se však na našich školách vyskytuje. Alespoň podle reportáže Lidových novin, která upozorňuje, že čím dál víc žáků se setkává s tím, že je učitelé nutí, aby si založili účet na Facebooku. A pokud na to nemají věk, nebo se z nějakých důvodů registrovat nechtějí, tak to mají udělat pod falešnou identitou...
Je to zvláštní situace: Učitel nutí žáka k registraci na Facebooku a k podvodu...
Citovaná zpráva školní inspekce říká: „Vzhledem k výraznému využívání digitálních technologií a častému pohybu v online prostředí je u podstatné skupiny učitelů znalost nebezpečí v tomto prostoru velmi nízká. Pouze ve 12 procentech škol byla pravidla jasně i srozumitelně definována.“...
Jednu podobu české školní digitální demence dobře charakterizuje citace z reportáže: Podle učitele má práce s Facebookem mnoho výhod – od zadávání domácích úkolů přes možnost diskuse po řešení organizačních věcí. A má jen jednu podstatnou nevýhodu: Ztrátu soukromí...
Za daných okolností by možná bylo lepší, kdyby se učitelé ještě na nějakou dobu soustředili jen na to promítání powerpointových prezentací. Nebo se třeba vrátili i ke křídě. A zkusili si v mezidobí ujasnit, co vlastně od těch technologií chceme a jaké typy demence nám hrozí.
Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
1 komentářů:
Nehorázné generalizace...
Okomentovat