Lucie Šťastná: Mediální výchově nepřikládáme důležitost

„Obecně si ale myslím, že tu chybí spolupráce, komunikace a společná koordinace činností mezi zastánci různých typů gramotností, které jsou si velmi blízké – čtenářské, mediální, digitální, informační a dalších. Každá taková skupina zastánců se snaží bojovat za „svou“ gramotnost, místo aby se uvažovalo o komplexnějším řešení. Přitom je zřejmé, že se zmíněné gramotnosti vzájemně prolínají a je důležité rozvíjet je všechny napříč kurikulem, ne upřednostňovat jednu před druhou. Politici, úředníci a koneckonců i ředitelé škol a učitelé pak z toho jsou právem rozladění či zmatení. Výsledkem je odmítání rozvoje jednotlivých gramotností, případně upřednostnění některé, která se zdá momentálně důležitá, protože v kurikulu na všechny není prostor,“ říká vysokoškolská učitelka Lucie Šťastná v rozhovoru pro časopis Řízení školy.

Lucie Šťastná (cuni.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jak jsme na tom s mediální gramotností jako společnost?

Aktuálně nemáme žádná data, která by umožnila srovnání se zahraničím, poslední relevantní výzkum byl zpracován v roce 2009 na celoevropské úrovni a tam jsme byli jako země zařazeni pod průměr EU. Měřit mediální gramotnost je ale složité, protože se vždy posuzují jen některá kritéria, nikoli mediální gramotnost v celé své šíři. Navíc záleží na tom, co vlastně mediální gramotností rozumíme, a bohužel ani v tom často nejsou odborníci zajedno. Prostě nelze jednoduše odpovědět, zda jsme hodně, nebo málo mediálně gramotní. Jde ale říci, jak média používáme – jestli bezpečně, jak často, do jaké míry jsou součástí našich životů, jaké k nim zaujímáme postoje, jestli jsme k nim kritičtí, či nekritičtí, jestli jim důvěřujeme nebo jestli máme povědomí o svých právech vůči médiím. Taková data poskytuje například výzkum, který zadává každých pět let Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a nechává ho k přečtení volně na svém webu.

Takže nevíme, zda máme problém.

Problém máme. Ale nikoli proto, že bychom nebyli mediálně gramotní, ale proto, že mediální výchově nepřikládáme důležitost. Ti, kdo mají zájem, by měli mít příležitost se v oblasti médií dále vzdělávat, ať už formálně, či neformálně.

Odpovídá dnešní obsah v RVP současnému světu médií?

RVP byly psány před více než 10 lety, od té doby se vyvinuly nové formy marketingu a jiné formy mediálních obsahů,, který spoluvytvářejí další uživatelé. Se vznikem nových mediálních a komunikačních platforem a s větším zapojením běžných uživatelů do tvorby médií se proměňuje i jejich ekonomické fungování. Není dnes výjimkou, že je běžný uživatel schopný zaujmout i vydělat videem s nevalnou kvalitou obsahu. RVP by se měly podle mého názoru pravidelně aktualizovat. Obecně se ale předpokládá, že učitel nevychází jen z RVP, ale oblast médií sleduje a aktivně si vyhledává další témata, která se v oblasti médií aktuálně diskutují. To může být změna vlastnictví některých médií, ideál objektivity ve zpravodajství v souvislosti s analýzami vysílání, aktuálně šířené hoaxy nebo případy nabourání soukromí na sociálních sítích. Z toho pak učitel čerpá při přípravě výuky. Na konkrétních a aktuálních příkladech se ve výuce lépe ukazují i obecnější principy fungování médií.

Jak se za poslední roky změnily výukové trendy v mediální výchově?

Obecně se dá říct, že dříve se k mediální výchově přistupovalo tradičním metodickým přístupem, kdy měl učitel předat své know-how a naučit děti, co sám umí. Zpočátku to bylo rozlišování mezi dobrým a špatným obsahem, který média nabízejí, později snaha vybudovat v nich kritičtější přístup k médiím. V posledních desetiletích se ale i tenhle přístup zdá některým odborníkům příliš paternalistický, proto se nyní doporučuje konstruktivistický přístup, kdy učitelé navazují na znalosti a dovednosti, které si již děti osvojily dříve, třeba při používání digitálních médií s vrstevníky ve volném čase. Největší výzvou pro učitele zůstává učit děti samostatně kriticky posoudit obsah, nevnucovat jim svůj pohled, ale nechat je o obsahu médií přemýšlet, zkoumat ho a odhalit některé principy, souvislosti.


Celý rozhovor naleznete v červnovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)