„Podobný blog jsem napsal před více než čtyřmi lety. Něco zůstalo, nesmyslný souboj o maturitu z matematiky, výroba bakalářů na běžícím páse, 14 absolventů MBA do tuctu, stále nízké platy učitelů a učitelek v mateřských a základních školách. Těm se přece jen přidalo, ale líp jsou na tom prodavačky v supermarketech. Ano, přidává se plošně, padni komu padni. Přetrvává i „bulimické“ vzdělávání (přenos faktů z učitele na studenta, který se jich zbaví u zkoušky a zapomene),“ píše Ivan Pilný ve svém blogu.
 |
| Ivan Pilný (psp.cz) |
Reformy vzdělávání včetně reformy regionálního školství nemají se změnou vzdělávání mnoho společného, jde jen o úpravu krabiček na peníze. Nenapadá mne, kde najdeme 16 000 nových učitelů, vezmeme-li v úvahu fakt, že z absolventů pedagogických fakult chce učit maximálně každý třetí.
Měnit vzdělávací systém je jako otáčet tanker, změna směru přichází tak po pěti letech. Vzdělávání je prioritou každé vlády, bohužel jen papírovou. Vzdělávání by mělo být nejlepší investicí nejen v rodině tak, jako je tomu třeba v Koreji, ale prioritou státu. Žijeme v období digitální ekonomiky a jsme na ni pramálo připraveni. Jezdit zdarma za nekvalitním vzděláváním nebude stačit.
Zpět k otázce v titulku. Hledejte školy, kde se nejen používají moderní prostředky k výuce, ale také ty, kde učitelé hledají souvislosti, učí studenty týmové práci, prostě učitele, kteří svoji práci berou spíše jako poslání nejen povolání.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat