Tajný učitel na svém blogu upozorňuje na článek Simona Jenkinse v The Guardian: Britské děti se zdají být pod nekonečným útokem třech jezdců apokalypsy: obezity, sociálních médií a manických bohů testování. Z těchto jezdců je nejvíce zbytečný a zjevně nebezpečný test. Příznaky stresu jsou očividné. Nikdy jsem nepochopil důvody k plošnému testování. Pokud si dítě nepamatuje, co se učilo před dvěma měsíci, nebude si to pamatovat nikdy, pravděpodobně proto, že to nestojí za zapamatování. Test je stejný jako ono Dickensovské mlácení rákoskou. Je to projev moci, který ubližuje.
 |
| Simon Jenkins (twitter.com) |
V čase testování, děti, studenti a jejich rodiče odolávají týdnům stresu, nikoli kvůli jejich prospěchu, nýbrž kvůli rozmaru úředníků. Základní školy, v riziku takzvaného „selhání“, musí trápit děti v jejich nejzranitelnějším věku. Londýnské střední školy dnes hlásí, že polovina žáků si kupuje privátní doučování na testy. Sport, umění a hudba se osekávají kvůli „opakování“ matematiky a přírodověd.
Když jsem krátce pracoval jako učitel, hádali jsme se o užitečnosti matematiky, idiocii opakování a stresu z testů. Jiní učitelé argumentovali tím, že potřebujeme vědět, „jak si vedeme“, jako kdyby k tomu zjištění neexistoval žádný jiný způsob. Uchylovali se ke klasické obraně zbytečného učení, že to „cvičí mysl“. Omlouvali testy jako „nácvik stresu“. Přesně toto se říkávalo o bití rákoskou.
Učitelé, se kterými přátelím, dnes hovoří o pocitech, jaké asi zažívají potkani na běžícím páse. Jsou otroky výsledků a měření a tak učí na testy. Je to snazší. Školy se proměnily v továrny na data, protože data jsou jedinou potravou, kterou moderní stát dovede jíst.
Celý článek v The Guardian naleznete zde
Tajný učitel pokračuje:
Že Česká republika není Británie? S uvedením testových přijímaček v praxi míra stresu roste a spolu s ní roste i počet soukromých příprav na testy. Některé školy zavedly nové předměty, cílené k nácviku přijímacích testů, pravděpodobně na úkor předmětů jiných, ne tak důležitých. Test z matematiky je povinný u přijímaček a bude za tři roky povinný i u maturity. V revidovaném RVP budou údajně specifikovány centralizované evaluační nástroje/testy k ověřování výsledků vzdělávání v několika „uzlových bodech“ základní školy. Vidíte ten trend? Opravdu chceme jít stejně špatnou cestou jako Británie?
Celý text blogu Tajného učitele naleznete zde
5 komentářů:
Hm, hned jsem si říkal, že pán asi nebude veliký myslitel. A ono co? No přece novinář, soudruzi. Tak už nám chybí jen mediální expert, filosofující učitel literatury, dramaturg a učitel tělocviku. To jsou ti, kteří by nám všem měli poradit, jak se má správně řídit stát a jak firmy. Jo a ještě jsem zapomněl na herce a umělce.
Zkrátka, vzpoura nominálních mozků. Kupředu levá, soudruzi. Antiracionální a antipozitivistickou revoluci si rozvracet nedáme.
Testy nevyžadují myslet, preferují jednostranný nácvik. Výsledkem je arogantní iracionalita. Na první pohled snad jen přihlouplá, ve společenských důsledcích však nezřídka velmi nebezpečná.
Hned první odstavec musí odradit každého myslícího čtenáře.
"Pokud si dítě nepamatuje, co se učilo před dvěma měsíci, nebude si to pamatovat nikdy, pravděpodobně proto, že to nestojí za zapamatování."
A takových perel je ve článku spousta. Jako humor dobré. Jinak ztráta času.
Ano, jsou to perly a článek působí hodně lacině.
Pokud někdo považuje opakování za idiocii, nemůže si pamatovat, co se učil před dvěma měsíci, protože se mu to povětšinou neuloží do dlouhodobé paměti.
Při snaze změřit kreativitu, představivost, zájem, sebevědomí apod. by „trpěli agónií“ nejen vládní úředníci, ale všichni, včetně Carla Rogerse, jednoho z představitelů humanistické psychologie, na niž se lidé s podobnými postoji jako autor článku občas také odvolávají. I Rogers uvádí, že takové hodnoty nejsou měřitelné.
Okomentovat