„Jedna věc by se asi měla úředně prošetřit. A sice jestli náhodou nebylo zřízení instituce známé jako Cermat (Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání) nějakým rafinovaným útokem na autoritu českého státu. Výsledek dosavadní práce tak totiž vypadá,“ píše Marek Švehla v komentáři pro týdeník Respekt.
Marek Švehla (linkedin.com) |
Úřad vzniklý hlavně kvůli organizaci státní maturity měl podle představ politiků proměnit maturitní zkoušku z něčeho chaotického, nesourodého, příliš proměnlivého, neobjektivního, jednotlivými školami organizovaného – obecně řečeno ne dost dobrého – ve kvalitní, všeobecně uznávanou zkoušku, která zaručí, že si maturanti odnesou do života státem zaručené penzum znalostí. Jaký je výsledek?
Ředitel Cermatu Jiří Zíka, výrazná osobnost zaštiťující tento úkol, dostal padáka kvůli chybě v testu z českého jazyka. Zíkova nástupkyně Michaela Kleňhová minulý týden na stanici ČRo Plus prohlásila, že chyby si nevšimly dvě expertní komise, které testy kontrolovaly. Pokud to měl být argument na obhajobu, pak není. Chybu totiž zvládli odhalit mnozí maturanti, když při testech zjistili, že na jednu z otázek existují dvě správné odpovědi.
Navíc stále neznáme odpověď na klíčovou otázku – kdo a na základě čeho rozhoduje, jak budou maturitní testy obtížné, a tedy kolik studentů ve zkoušce ten který rok propadne. Nová ředitelka Kleňhová na takovou otázku odpovídá, že obtížnost testů je definovaná školními osnovami (přesněji rámcovými vzdělávacími programy). To je však naprosto nejasná odpověď, protože i rámci osnov lze nastavit libovolnou obtížnost.
K vyjasnění je i otázka, co vlastně od Cermatu očekáváme. Pokud organizuje státní zkoušky a sbírá data z nich, proč se Zíka i Kleňhová vyjadřují k budoucnosti povinné maturity z matematiky? Cermat nic takového rozhodovat nebude.
Po chybách v maturitním zadání teď ministerstvo školství slibuje debatu o další podobě maturit. Je ale evidentní, že její součástí by měla být i samotná existence Cermatu – a tedy státních maturit jako takových.
Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt
8 komentářů:
Podle mě Cernmat mít musíme. Mají ho i v Polsku - CZERMAT, Maďarsku - CËRMËT, ve Finsku - CERKUSTA, nebo třeba v Japonsku - マチュリタセンター. Takže jeho zrušením bychom se zařadili k zemím, kde CERMAT nemají a jsou na tom opravdu bídně. například Západní Samoa.
"To je však naprosto nejasná odpověď, protože i rámci osnov lze nastavit libovolnou obtížnost."
Tak mozna by ta diskuze mela byt spis k RVP konceptu, nez k existenci Cermatu nebo maturit.
Jako laik ale vidim, ze vystupy RVP - byt jsou strasne (adj.) a strasne (adv.) formulovane - zadnou libovolnost v obtiznosti nemaji...
CO JE MATURITA?
Významen (kořenem, jádrem) slova maturita je zkouška dospělosti spočívající na "zkušebním důkazu", že absolvent dané školy absolvoval tzv. úplné SŠ vzdělávání tedy nejen odborné (profilující předměty), ale také všeobecné předměty, které jsou všeobecně základem samostatného tvořivého myšlení, schopnosti dále se vzdělávat a reagovat na změny - mateřský jazyk a matematiku, případně i cizí jazyk. Gaussova křivka má přibližný tvar obrysu hory Říp - má v pásmu kolem průměrného nadání široký relativně "plochý vrchol". Není vážného důvodu odpírat zkoušku dospělosti (maturitu) i průměrně a mírně podprůměrně nadaným lidem. Maturita není/neměla by být elitářským vysvědčením nebo automatickou vstupenkou na vysokou školu.
Přijmeme-li s plnou vážností a zodpovědností myšlenku, že maturita je výše popsanou zkouškou dospělosti pro cca 2/3 (asi 66 %) populace, nutně musíme dojít k závěru, že stávající jednotná státní maturita pro všechny typy SŠ je holý (notně oholený:) NESMYSL. Je proto nutné zajistit DIFERENCOVANOU MATURITU PRO RŮZNÉ TYPY SŠ. Tomu se stát i MŠMT samotné prozatím brání tím, že na školství kašle nízkým školským rozpočtem, malými platy učitelů i organizací tvorby a kontroly realizace kurikula (RVP). Cermat je v tom za těchto podmínek vcelku nevinně. Ani na holé cermatí dlani chlup nenajdeš. Nenajdeš ho, myslím, zatím ani v Národním ústavu pro vzdělávání (NÚV), který byl donedávna tři roky bez řádně jmenovaného ředitele...
Uvidíme, myslím, dost brzy, jak se sněmovna, vláda a MŠMT s výše naznačenými problémy "vyrovnají".
J.Týř
Pakliže se paní ředitelka skutečně vyjádřila, že obtížnost smz se odvíjí od rvp, pak
a)neví o čem je řeč
b)domnívá se že veřejnost je pouze laická
c) třetí možnost není publikovatelá
Typická ukázka triviálního a zaujatého uvažování (což je u Švehly, ale nejen u něj /viz Souček/ standard) - proč bychom si měli ujasňovat cíl a smysl pouze v případě státní části maturity, a nikoli maturity jako takové? Na základě čeho školy nastavují maturitní úroveň, notabene v situaci, kdy se zásadně zvýšil počet maturantů? Proč školní část maturity nepotřebuje katalog požadavků nebo proč seznamy maturitních otázek neprocházejí odbornou oponenturou? Proč neprobíhá totéž u metodiky hodnocení zkoušky?
Okomentovat