„V těchto dnech měli ředitelé mateřských, základních a středních škol pomalu začít rozmýšlet, kolik učitelů budou zaměstnávat v příštím školním roce, během něhož má naběhnout nový způsob financování. Jenže není vyloučeno, že nic nenaběhne. Aspoň tolik jsme pochopili, když náměstek ministra školství Václav Pícl odložil smluvený rozhovor na dané téma na neurčito. Vypadá to, že jsou proti spuštění nových pravidel výhrady. Proč? A nejsou náhodou namístě?,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách. Na její otázky nakonec odpovídala poslankyně za ČSSD Kateřina Valachová, která ještě jako ministryně školství reformu regionálního školství loni prosadila do zákona.
 |
| Kateřina Valachová (facebook.com) |
Nová pravidla jsou ještě vaše dítě. Měla začít platit v lednu 2019. Je pravda, že existují snahy to odložit?
Já pokládám tyhle kejkle ve sněmovně, to načítání různých pozměňovacích návrhů, za nebezpečné. Jde zejména o snahy Václava Klause mladšího a ODS. Podle mne je to pokus o atentát na naše školy. Protože nový způsob financování je potřeba.
Na nový způsob financování se mnozí ředitelé těší, protože doufají, že si jejich škola polepší. Ostatně ta reforma má přijít na deset až jedenáct miliard. Můžete vysvětlit, proč bude tak finančně náročná?
Abychom zaplatili školám to, co po nich požadujeme, jinak řečeno to, co přikazují rámcové vzdělávací programy. Nelze se pořád tvářit, že školy všechno nějak zvládnou, že stačí zkrácené úvazky nebo že učitelky v mateřských školách vydrží až do večera, než přijde poslední rodič, prostě jen ze zodpovědnosti. Ale k těm jedenácti miliardám: z nich pět miliard představuje jenom jakýsi bezpečný polštář, který by se podle mého názoru musel do školství poslat, i kdyby se nové financování o pár měsíců posunulo. Například na to, aby bylo možné všude dělit hodiny, které se dělit mají.
Pořád ale není úplně jasné, proč musí financování podle odučených hodin stát o tolik víc než financování podle počtu žáků.
Aby ředitelé to, co potřebují ke kvalitní výuce, opravdu dostali. A aby to dostali předvídatelně. Ono financování podle počtu žáků vypadá na první pohled jako ohromně spravedlivé, protože si každý představí, že každý žák dostane na vzdělávání stejnou částku, a čím je škola lepší, tím víc žáků přitáhne. Jenomže takhle to v praxi nefunguje.
Takže napříště by měly školám chodit peníze nikoliv podle počtu žáků, ale podle potřeb školy...
Ano. Taky by se ovšem dalo říct podle skutečných výkonů. Aby bylo ze strany státu zaplaceno, co je objednáno. Teď kraje nemusejí zohledňovat, kolik učitelů potřebuje škola k tomu, aby odučila, co je třeba, a zajistila provoz a administrativu.
Budou ředitelé v novém režimu vůbec nějak motivováni, aby vzdělávali více žáků nebo aby se k nim víc žáků hlásilo třeba proto, že má škola dobrou pověst?
Počty žáků se samozřejmě berou v úvahu. I velikost tříd. Za optimální se považuje třída s dvaceti čtyřmi žáky.
Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách
8 komentářů:
MŠMT ještě nevydalo příslušné vyhlášky k PHmax, některé jsou teprve v připomínkovém řízení... Takže tvrzení Kateřiny Valachové nejsou opřena o fakta.
Na webu Pedagogické komory mapujeme vývoj kolem reformy financování škol:
http://www.pedagogicka-komora.cz/2018/01/republikove-normativy-skol.html
systém financování od hodiny patří mezi systémy úsporné a pokud se nezmrší ala inkluze tak zvýší kvalitu
Václavu Klausovi mladšímu jde o jediné: zruinovat české státní školství, aby každý, kdo na to má, musel dát dítě podle amerického vzoru do školy soukromé. Proto se například pokouší zakázat Hejného metodu na státních školách, ačkoli ji školy privátní používají mnohem více. Vzhledem k tomu, jak je tento demagog a populista politicky úspěšný, se mu to celkem jistě podaří, a diskuse o tom, jak zlepšit české školství, jsou zbytečné. Jediné, co můžeme (nejen) z hlediska vzdělání udělat pro své děti, je emigrovat.
"systém financování od hodiny patří mezi systémy úsporné a pokud se nezmrší ala inkluze tak zvýší kvalitu"
Ještě úspornější (pokud tedy jde primárně o úspory) by bylo neplatit kantory vůbec (s odkazem na to, že jde přece o poslání - že...). A navíc úspornost s kvalitou nesouvisí. Tedy pokud vůbec je možné universální kvalitu vzdělávání nějak definovat s universální platností a objektivně měřit.
Suma sumárum - ten model je pitomost z dílny Valachové a původně odborářského bosse Pícla.
Ferda
ferda/ ten model jest na západě zcela funkční
To samozřejmě vím a nebýt reformy veřejné správy, v důsledku a v evropském kontextu extrémní decentralizace, kdy plátce (tedy MŠMT) nemá šanci dohlédnout na správnost a rozumnost vykázaných tzv. odučených hodin (na tzv. západě funguje buď něco podobného našim zrušeným ŠÚ nebo je škole a řediteli nadřízen inspektor - ne, že bych pro to horoval).
Případná námitka, že dohlédnou kraje, případně trojkové obce je lichá - proč by to dělali, nejsou to jejich peníze...
Takže...
Ředitel samozřejmě na předepsaném formuláři vykáže maximum a doloží doklady o stáří učitelů, délce praxe, kariérním stupni a podobně, ale v součtu se zjistí, že na to rozpočet nestačí a nastane co? No někdo žádané dostane a někdo nikoliv.
A bude to prý spravedlivé (jak říká Valachová) a vzroste nikoliv však kvalita nebo nedej bůh platy učitelů, ale kvantita tam a zpátky posílaných lejster.
zrušení šú byl počátek tragedie školství,všude jinde je mají,pokud ovšem nemají dozorčí rady,ty jsou však stejně napojeny na administrativu obce, což jest ovšem děs!
Okomentovat