„Vztah k technickým předmětům a oborům není ve společnosti příliš příznivý. Svědčí o tom neoblíbenost matematiky, fyziky i dalších předmětů. A přestože současná společnost na těchto oborech stojí a její technologický rozvoj je na nich závislý, tak se tomu mladí lidé nechtějí příliš věnovat. Stačí jim pouze nové technologie používat. A tak se bohužel na technických školách potýkáme s problémem nízkého počtu uchazečů,“ říká proděkan Josef Kolář z Fakulty informačních technologií na ČVUT v rozhovoru pro magazín Perpetuum.
 |
| Josef Kolář (cvut.cz) |
Je podle vás v ČR dostatečná podpora technického vzdělání? Rok 2015 byl vyhlášen rokem technického vzdělání, kdy MŠMT participovalo se svazem průmyslu a společně se snažily téma technického vzdělání dostat více do povědomí veřejnosti a zatraktivnit ho…
Nejsem si jistý, zda to mělo nějaký širší dopad. Už jen současná diskuse o státní maturitě z matematiky ukazuje, jak je to složité. Nejdřív se dlouho diskutuje o tom, zda má vůbec být. Poté se to zkušebně zavede, ale tak hloupě, že odrovná mnoho studentů a vytvoří o této zkoušce fámu. Přitom je potřeba mít maturitní zkoušku z matematiky jako základní předstupeň pro studium na vysoké škole. A je naprosto logické, aby byla součástí maturitní zkoušky, protože to je základ smysluplného a logického uvažování, a pokud nechce společnost jako celek logicky uvažovat, tak se odsuzuje k tomu, že bude celou dobu sprostě manipulována a obelhávána. Musí se ale připravit rozumně. Úroveň této zkoušky se nesmí nastavit tak, aby ji téměř polovina studentů neudělala.
Pozorujete veřejnou debatu ohledně Hejného matematiky a vyjádření jejích odpůrců?
Já myslím, že je zde možný určitý kompromis. Úplně všechno nechat jen na objevování dětí nejde, ale podle mě je tam ten hlavní prvek zájem a smysl. Aby bylo jasné, že se látku neučíme jen proto, abychom do paměti naskládali nějaké vzorečky, nýbrž že se jedná o věci, které potřebujeme v běžném životě. Vezměte si, kolik lidí v naší populaci si nedokáže spočítat, co představuje půjčka 20 000 korun na dovolenou. Nejsou schopni udělat výpočet, jak dlouho ji budou splácet, kolik zaplatí na úrocích a zda na to mají. To je přitom základní matematika, ke které by měly být vedeny děti na druhém stupni základní školy.
A jakými znalostmi a kompetencemi by podle vás měli být vybaveni žáci, kteří úspěšně ukončili střední školu, aby obstáli ve světě, který je čeká?
Měli by mít základní představu o tom, jak funguje svět kolem nich. Matematika představuje teoretický základ a další přírodovědné obory představují základ jiný. Jak jsme vznikli, z čeho se skládá prostředí, ve kterém žijeme… a to všechno jsou věci, které člověk vnímá tím, že žije a setkává se s nimi. V tomto smyslu je podle mě nutné, aby jim rozuměl a měl o nich základní představu. A jakým způsobem toho docílit, je druhá věc. Samozřejmě je to práce navíc. Kantoři nejsou zaplaceni ani společensky oceněni, tak si moc nechtějí přidělávat další práci. A přikázat jim to shora, to také nejde. Řešení spočívá v každém jednotlivém kantorovi, který se k tomu snaží postavit vstřícně. Otrávený kantor, který jede podle osnov, jež má dvacet let v šuplíku, s dětmi příliš nehne.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat