Jana Starczewska o škole v Durynsku: Líbí se nám schůzky učitelky, rodičů a žáka, kde se stanovují cíle na další období

„U syna ve třídě je 27 dětí, z toho 19 kluků. Zhruba třetina dětí jsou cizinci, a to asi ze sedmi různých zemí. Paní učitelka používá různé metody výuky, přizpůsobuje hodinu tempu třídy, děti se učí spolupráci při různých projektech… Cizinci, kteří mají jazykové problémy, mají nárok na hodinu němčiny navíc. V případě, že nezvládají učivo, opakují třídu, ať už jde o Němce nebo cizince. Je poměrně časté, že se i v průběhu roku vracejí o třídu níže nebo postupují o ročník výš, pokud je pro ně učivo příliš lehké,“ popisuje své zkušenosti se školou v Durynsku Jana Starczewska. V Durynsku žije s manželem a dvěma dětmi, její text přináší server Rodiče vítáni.

Starczewska mimo jiné píše:

Atmosféra je v synově škole příjemná, rodiče se navzájem znají, i když je tam osm tříd, od každého ročníku dvě. Každoročně se pořádá slavnost, na které se rodiče aktivně podílejí. Něco napečou, připraví, někdo to prodává a vybrané peníze pak poslouží na nějaké vylepšení, nákupy her do družiny, případně na nějaký dobročinný účel. Pak také některé třídy organizují rodinný výlet, ale není to pravidlem.

Stížnosti se řeší rovnou s učitelkou nebo ve spolupráci se sociální pracovnicí, která je přítomná ve škole. Ta má s dětmi pravidelné hodiny, kde trénují sociální dovednosti a způsoby řešení konfliktů.

Větší problémy nebo stížnosti rodiče nejdříve prodiskutují přes WhatsApp, poté se sejdou v restauraci a pak mluvčí třídy řeší požadavky s paní ředitelkou. V tomto směru jsou rodiče poměrně aktivní, většinou se vše řeší věcně.

Velice se nám líbí trojstranné rozhovory, které následují po pololetním vysvědčení. Jde o schůzky, kdy se sejde učitelka, rodiče a dítě a společně stanovují cíle dítěte na následující období.

Žáci jsou vedeni k sebehodnocení, které si zapisují a porovnávají si, čeho se jim podařilo dosáhnout a na čem by měli zapracovat. Na základní škole se první dva roky neznámkuje. Děti dostávají velmi podrobné slovní hodnocení a od třetí třídy už pomalu najíždějí na známky. Škála je od jedničky po šestku, kdy šestka je nejhorší.

Domácí úkoly si zpravidla děti píšou v družině, o víkendu doma. U těch mladších zaberou maximálně 20 minut. Starší ročníky už toho mají více, a k tomu pracují na různých projektech, kdy k zadanému tématu vytvářejí plakát a poté svou práci prezentují před ostatními. Začínají s tím už v první třídě, takže na gymnasiu to pak zvládají bez potíží a s přehledem.

Celý text naleznete zde