„ Tak dílna čtení je forma, která účinně přispívá k tomu, že se z žáků stávají čtenáři. Dobří čtenáři, přemýšliví čtenáři a základem té dílny čtení je, že každý si čte svou knížku, kterou si sám vybral, kterou si přinesl. Pravdou je, že u těch malých dětí jim to někdy vyberou maminky, ale já ve své třídě mám třídní knihovničku, která nabízí spoustu i současné literatury a děti mají možnost si tam vybrat. To je podstatné, že si každý čte knihu, kterou si sám vybral a povíme si vždycky, na co se při četbě zaměříme. Dáme si nějaký čtenářský úkol a pak po tichém čtení, kdy si každý čte na libovolném míst v té třídě, kde se mu líbí, některé dítě si rádo zaleze pod katedru, že tam má takový ten svůj domeček, někdo si sedne do čtenářského koutku na polštář, někdo si lehne na koberec a dáme si těch 10 - 15 minut takového tichého čtení a pak si o tom společně povídáme…,“ říká zkušená učitelka Jana Kopecká v pořadu Host Lucie Výborné na Radiožurnálu.
 |
| Jana Kopecká (zskunratice.cz) |
Dá se tímhle způsobem prodloužit pozornost dětí? Protože chápu druhá, třetí třída asi neudrží soustavnější pozornost, než nějakých těch 10 - 15 minut, ale může učitel počítat i s tímhle, že vlastně naučí ty děti pracovat s tou pozorností?
Myslím si, že klíčem je právě, právě to, že každé dítě má svojí knihu. Že to je něco, co si vybralo samo. Ta možnost volby udrží pozornost. Kdybych dětem knížku vnutila nebo jsme všichni četli jednu, tak samozřejmě nemůže zaujmout všechny a ta pozornost se přirozeně odpoutá.
Co dělá učitelka, když zjistí, že ta pozornost ve třídě začne už upadávat?
No při tom čtení já mám pocit, že neupadá. Já si čtu s dětmi, sedím taky někde na zemi, na koberci a čtu si s dětmi a nebo když vidím, že někdo má nějaký problém, tak si k němu přisednu a čteme si společně, ale většinou neopadá. Většinou ty děti opravdu vydrží si číst těch 10 - 15 minut, ve druhé třídě určitě.
Jak čtení napomáhá učení?
Já myslím, že čtení má zásadní vliv pro učení, vlastně pravidelné každodenní čtení tak přispívá k tomu, že žák je úspěšný i v jiných předmětech a dokonce úspěšný i ve svém životě. Každý žák může být úspěšný čtenář, pokud mu dopřejeme dostatek příležitostí a vhodnou oporu, aby se z něho dobrý čtenář stal.
Bavíme se i těch živých dětech? Já nechci říkat úplně hyperaktivní, ani ADHD, nemám to úplně ráda, ale i tyhle hodně živé děti i s těmi se dá tímhle způsobem pracovat?
Já mám ve třídě několik takových dětí, které jsou také hyperaktivní, potřebují se projít, ale když mají možnost si číst knížku nebo si ji třeba jenom prohlíží, tak těch 10 minut to určitě vydrží, maximálně si odběhnou na záchod.
Funguje to i reverzně? Tedy nejenže to dítě porozumí informaci, ale posléze, později, třeba samo dokáže předat tu informaci tak, že je naprosto srozumitelná?
Já na to věřím, že vlastně to, že dítě, když pravidelně čte, tak se také dokáže potom lépe vyjadřovat a to jak ústně, tak písemně, ale musíme to v dětech pěstovat, takže nedílnou součástí těch našich dílen čtení je společné sdílení, kdy si o těch knihách, o tom přečteném povídají a tím se kultivuje jejich vyjadřování, učí se naslouchat jeden druhému, doporučovat si knihy. Myslím si, že to spolu velmi úzce souvisí.
A tohle všechno se dá zvládnout s 29 dětmi ve třídě?
Dá, ano, za tím si stojím.
Rozhovor ke stažení naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat