Eva Řídká z Cermatu: Student, který má potenciál, zkoušku zvládne

„My máme tu zkušenost, že když je někdo opravdu velmi slabý u přijímacích zkoušek, nebude lepší ani v dalším studiu. Není to tak, že by přijímací zkoušky z matematiky nebo českého jazyka, případně maturitní zkouška srazily na kolena perspektivního studenta tak, že by nepřekročil ani minimální hranici úspěšnosti. Student, který má potenciál, zkoušku zvládne,“ říká metodička Cermatu Eva Řídká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Řídká pokračuje:

Připadá nám ale nesolidní, když střední školy otevírají maturitní obory i pro žáky, kteří po devíti letech studia na základní škole nejsou schopni prokázat ani minimální znalost, a naslibují žákům a jejich rodičům skvělou budoucnost. Přitom už přijímací zkoušky odhalí, kteří žáci budou mít v češtině nebo matematice nepřekonatelné problémy.

Je zbytečné, když se od počátku maturitního studia žák trápí a tráví ve škole čtyři roky, aby splakal nad výdělkem. Myslíme si, že by maturita neměla být považována za něco, čeho musí dosáhnout všichni. Naopak současný trend umožnit maturitu všem se neblaze odráží i na vysokých školách. Jsme třetí nejméně úspěšnou zemí v tom, jak se děti na vysokých školách udrží.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Bude příští rok maturita z matematiky lehčí?

Ne. Požadavky ve společné části maturit z matematiky lze označit jako základní středoškolské učivo. V posledních pěti letech je úroveň stále stejná. Žáci, kteří nedosáhli v testu z matematiky ani na 33 procent, jsou v matematice naprostými cizinci. Nevím, proč se v letošním roce začalo říkat, že nám v matematice propadá stále větší počet žáků. Prostě to není pravda.

Test, který se liší o plus minus několik desetin procentních bodů, je srovnatelný test. Dlouhodobě se neúspěšnost v matematice pohybuje kolem 22 až 23 procent, ovšem zkoušku skládají žáci jen výběrově. Máme ale zkušenost, že k matematice se uchyluje i řada žáků, kteří mají tak obrovský problém s cizím jazykem, že by je jejich vyučující k maturitě ani nepustili.

Vaši kritici říkají, že výsledná data, ze kterých lze odvodit přesnější výsledky, nesprávně zveřejňujete až v polovině léta. Je to prý pozdě, proč tak dlouho?

Myslím, že to není pozdě. S dokončením maturit je tolik práce, že než se všechno vyhodnotí, nemůžeme dávat přednost různým požadavkům zvenčí. Na školy posíláme závěrečné zprávy, které obsahují jak výsledky žáků, tak porovnání tříd, rovněž porovnání průměrných výsledků škol v daném oboru, v kraji i v celé ČR. Převážná většina škol je množstvím výsledků uspokojena až zahlcena a nemá potřebu zabývat se něčím dalším. Myslím, že kdo chce mít aktuální informace, získá jich dostatek.

Zkouška na osmiletá gymnázia byla u matematiky letos náročnější, což připustil i bývalý ředitel Cermatu Zíka. Proč se v přijímačkách objevují znalosti, které se páťáci ve škole neučí?

Dnes jsou ve školách dané rámcové vzdělávací programy a není přesně popsáno, v jakém ročníku nebo v jaké části roku se má učivo probrat. Navíc základní školy nemají zájem ztrácet své nejlepší studenty již po pátém nebo sedmém ročníku a žákům bývají nápomocny při přípravě na střední školu až v devátém ročníku.

Takže abychom méně přehlednou situaci uchopili co nejlépe, vydali jsme specifikaci požadavků, které jsou ke zkoušce potřeba. Musím podotknout, že na víceletá gymnázia by měly směřovat zejména talentované děti nebo abnormálně vyspělé děti, to znamená ty, které zvládnou obtížnější výuku než na základní škole. Testy pro víceletá gymnázia mají rozlišovací charakter, tedy velmi dobře rozliší talentované žáky od průměrných.

Celý rozhovor naleznete zde