Při umisťování dětí a mladistvých do výchovných ústavů vládnou v České republice velké nejasnosti. Většina z nich není ani usvědčena z trestného činu, přesto končí v zařízeních s přísnými podmínkami, kde je šance na jejich nápravu nízká. Bok po boku třeba s malými násilníky. Pasťáky budí často hrůzu, protože za jejich zdmi končí i nejkřiklavější případy. Nejdrsnější příběhy dětské brutality se soustřeďují v ústavu s nejpřísnějším režimem v Boleticích nad Labem. Reportáž přináší deník Právo.
Ve výchovných a diagnostických ústavech je v současnosti podle statistik ministerstva školství celkem 1387 dětí. Z nich ale jen 73 má soudem uloženu ochrannou výchovu. Ta se ukládá dětem, které byly u trestního soudu usvědčeny z trestného činu. Plný trest sice na nich nemůže být z důvodu věku uplatněn, ale spadají do přísného režimu. Většina dětí, konkrétně 895, má ale soudem uloženu jen ústavní výchovu. Tu uděluje civilní soud, který řeší způsob péče o dítě. Takové děti nemusí mít za sebou žádnou trestnou činnost, ale třeba „jen“ několik prohřešků, jako je záškoláctví nebo útěky z dětského domova.
V jednom ústavu jsou např. vedle sebe děti s poruchami chování a děti svému okolí nebezpečné. Není ani zcela jasné, kolik kriminálníků v ústavech skutečně je, protože jim nemusel být trestný čin prokazován či vyvracen.
V minulosti například byly snahy, aby děti odsouzené za trestný čin a děti s nařízenou ústavní výchovou pobývaly v oddělených prostorech, ale tyto snahy zákonodárců ztroskotaly. Ústav specializovaný čistě na mladé kriminálníky dnes neexistuje. A tak jsou všichni pohromadě někdy za obdobně přísných podmínek.
Celý text naleznete v dnešním Právu
0 komentářů:
Okomentovat