Olga Kofroňová: Revize rámcových vzdělávacích programů: pojetí, systém práce, předběžný harmonogram

„Cílem revize je jednoduše řečeno nově, jednoznačně a závazně vymezit rozsah a obsah vzdělávání společného pro všechny. Cílem je tedy revidovat stávající obsah RVP a stanovit tzv. jádro všeobecného vzdělání společného pro všechny školy a upravit, redukovat a také nahradit, změnit, případně doplnit vše, co se ukáže jako nezbytné. Jádro by pak mělo být základem pro individuální rozvoj každého žáka,“ píše Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání v časopise Řízení školy.

Olga Kofroňová (repro ČT)

Kofroňová mimo jiné píše:

Zamýšlené změny v obsahu a rozsahu mají přispět k tomu, aby děti a žáci dosahovali požadovaných tzv. výsledků učení (z anglického learning outcomes - nahrazuje v současných RVP užívané pojmy očekávané výstupy / výsledky vzdělávání) a měli dostatek času na získání a upevnění potřebných znalostí a dovedností, stejně jako na rozvoj tvořivosti.

V jaké je revize RVP fázi?

Prvním krokem v revidování kurikula je „vyčištění“ obsahu dané vzdělávací oblasti, a to v celé vertikále od předškolního vzdělávání do ukončení středního vzdělávání. Odstraňují se překryvy, zaplňují případná chybějící témata a především se formulují výsledky učení pro jednotlivé uzlové body (konec předškolního vzdělávání, 3., 5., 7. a 9. ročník ZŠ; úroveň vzdělávání E, H; M, L0, K). Tato fáze revize je poměrně dlouhá, neboť vzdělávací obory/předměty jsou rozděleny do obsahových částí a postupně projednávány. Do opakovaného připomínkování jsou přitom kromě členů odborných skupin zapojeni odborníci na jednotlivé stupně vzdělávání. Za realizaci popsaného procesu je odpovědný garant NÚV.

V současné době NÚV - co se týče revize kurikula všeobecného vzdělávání - koordinuje práci dvou odborných skupin při vymezování výsledků učení: matematika a ICT. Členové odborných skupin pro ostatní vzdělávací oblasti rozebírají výsledky analytických podkladových diskusí nebo je teprve připravují. V další fázi revize předpokládáme vznik oponentních skupin z řad učitelů ze škol, zástupců učitelských asociací apod., které se budou k návrhům vyjadřovat. Výsledky práce oponentních skupin budou vyhodnoceny a zapracovány. Takto vytvořená konečná verze příslušného RVP bude předána MŠMT.

Příprava podkladových studií, diskuse a připomínky v odborných skupinách začaly v roce 2017. Nyní následuje ono „čištění“ obsahu vzdělávací oblasti, které bude s projednáváním v oponentních skupinách pokračovat až do roku 2020.

Jak je to s průřezovými tématy?

Z podkladových studií vyplývá, že průřezová témata je třeba, co se týče obsahu, přepracovat, neboť obsah ve většině rychle stárne (s výjimkou osobnostní a sociální výchovy). Je třeba analyzovat i možné duplicity a především zapracovat do RVP konkrétní výsledky učení. Z našeho pohledu se průřezová složka rozhodně neztratí, ale naopak bude posílena.

Klíčové kompetence a výsledky učení v uzlových bodech

Klíčové kompetence, s nimiž RVP pracují, pramení z Evropského rámce klíčových kompetencí, které jsou určeny pro celoživotní učení. Evropský rámec klíčových kompetencí nyní rozpracováváme do konkrétních výsledků učení v určitých uzlových bodech, tj. co se očekává od žáka na konci předškolního vzdělávání, ve 3., 5., 7., 9. ročníku a na konci středního vzdělávání.

Výsledky učení mohou mít podobu vědomostí, dovedností, kompetencí, postojů atd. Předpokládáme, že značná část výsledků učení bude mít podobu kompetencí, tedy že nejen „vím“, ale „jsem schopen podle toho jednat a příslušně se chovat“.

Do jaké míry by se všechny uzlové body využívaly pro všechny vzdělávací oblasti, je nyní věcí diskuse. Je možné uvažovat i o tom, že by některé byly jen doporučené, případně chápat uzlové body jen jako referenční úrovně pro průměrného žáka.

Celý text naleznete v květnovém čísle časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)