Miroslav Hřebecký k plánu MŠMT na zvýšení počtu učitelů: Sny se mají plnit…o Vánocích!

Ministerstvo školství plánuje, že během tří let se podaří zvýšit počet učitelů v regionálním školství o cca 10%, tedy o zhruba 9 300. Česká škola se obrátila na učitele i teoretiky s anketními otázkami:
1) Považujete ten plán za realistický?
2) Co by se muselo stát, aby se naplnil?
3) Potřebuje české školství takové navýšení počtu učitelů?
Odpovídá dlouholetý ředitel základní i střední školy, nyní programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Miroslav Hřebecký (eduin.cz)

Miroslav Hřebecký:

Považujete plán za realistický? Plán MŠMT je z říše snů. Již nyní chybí několik tisíc učitelů. Do podfinancovaného resortu se nikdo nehrne, navíc jsme ještě mnoho vysokoškoláků, kteří na školách byli a měli dostatečnou praxi, ale postrádali pedagogické vzdělání, vyhnali nešťastně formulovaným zákonem o pedagogických pracovnících.

MŠMT by mělo stát nohama na zemi a spíše plánovat, jak zalátat stávající díry a čím nahradit dosluhující sborovny, které se v nejbližších deseti letech budou chystat v zástupech do zaslouženého důchodu.

Kometa prý vyletí v roce 2021… Kde se 9300 učitelů vezme? To už by museli nyní studovat na fakultách, aby za tři roky měli odpromováno a zároveň jich nešlo 60% rovnou mimo školství jako dosud. Drobnou komplikací je, že na většinu stávajících studentů pedagogických oborů tato škola zbyla poté, co jim nevyšla VŠ první či druhé volby. A nebo že by se chytili za nos ti, co kvůli hypotéce ze školství nedávno prchli? Vzpamatujme se. To jedno a možná nyní druhé přidání to nespasí, propast je téměř bezedná. Navíc se platy nezvyšují jenom ve školách ale téměř všude. Připomeňme, že například Škoda Auto přidává aktuálně 20% a přitom průměrný dělnický plat v této továrně činil v loňském roce 40 557 korun. Nad touto cifrou zaslzí i mnozí ředitelé škol…

Když to shrnu: učitelé chybí hromadně již nyní, bude potřeba nahradit velké množství nastávajících penzistů, po náběhu reformy financování regionálního školství se možná ještě zvětší potřeba učitelů díky více děleným hodinám. Oříškem bude i zachovat stávající stav a udržet školství funkční. A to se ještě nebavíme o nahrazování nekvalifikovaných pedagogů, kteří na školách učí v tuto chvíli na výjimku! Tento plán MŠMT čeká velmi pravděpodobně podobný osud jako Strategii 2020 – zůstane jen na papíře někde v šuplíku.

Co by se muselo stát, aby se naplnil? Samozřejmě je nezbytné nadále zvyšovat platy, ale nejen to. I finance do školství obecně, aby tam například bylo normálním standardem to, co zná i úředník ze státní správy – že při nástupu nafasuje služební notebook a mobil. Společnost a politici si budou muset uvědomit, že učitel je klíčový prvek učebního procesu dětí a snažit se jim zkvalitňovat podmínky pro práci, například posilováním pomocných pedagogických profesí.

Změnit zákon o pedagogických pracovnících a otevřít učitelskou profesi dalším zájemcům o učení s vysokoškolským vzděláním. Konečně si přiznat, že vystudovaný astronom se vztahem k dětem bude mít pravděpodobně lepší hodiny fyziky, než kvalifikovaný dějepisář dobírající fyziku do úvazku jenom proto, že opravdový fyzikář je jako Yetti – také ho viděl jenom Reinhold Messner.

Změnit kritéria přijímání na extra nedostatkové primární pedagogice. Mnoho starších žen zvažovalo toto studium, ale ve stávajících kritériích nemají šanci. Přestat trvat na tělesných přijímacích zkouškách s limity jednotně uzpůsobenými na 19 dívky. Nevyžadovat hudební nástroj úplně pro všechny. Někdo je nesportovní, ale dobrý hudebník. Jiný přesně naopak. V praxi na školách si hudebku a tělocvik vymění v paralelkách proti sobě, proč by kvůli tomu nemohli vystudovat a jít učit?

Potřebuje české školství takové navýšení počtu učitelů? Hledejme skryté rezervy. Zřizovatelé se mnohde neodvážili dotáhnout optimalizaci středního školství. Sledujme počty žáků a kvalitu škol – kde je zájem malý a škola má dlouhodobě špatné výsledky, v rámci regionu slučujme. Jinak máme běžně na učilištích na lakýrníkovi čtyři žáky, na klempíři pět a na zámečníkovi celých sedm. Aby to bylo efektivní, na teoretickou výuku se všichni spojí do jedné „velké“ třídy o 16 žácích. A na druhé straně města je podobná škola s obdobnými počty. Je opravdu nezbytné na obou školách zaměstnávat pro nenaplněné třídy učitele českého jazyka, matematiky atd.?

V anketě odpovídali Václav Trojan, Renata Schejbalová a Petra Mazancová