„Ti, co říkají, že naše metoda je neověřená, se cítí ohroženi, ale oni by se cítili ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád. Vůbec jim nevadí výsledky evropských žebříčků, podle nichž jsou čeští žáci matematikou doslova frustrovaní. Ani jeden z těch, kteří naši metodu zpochybňují, se nebyl podívat na naše hodiny. Ale nevnímám to jako boj. Je to běh na dlouhou trať. Karel Havlíček Borovský napsal: „Nade mnou nebe pověr, pode mnou moře předsudků a já na chatrné bárce zdravého rozumu se snažím přežít.“ Strašně mi to připomíná tohle. Ovšem já jsem na tom podstatně lépe. Já se nemusím o svůj život starat, já mohu v klidu pokračovat v práci, což taky dělám,“ říká Milan Hejný v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Řízení školy.
 |
| Milan Hejný (h-mat.cz) |
Pořád zdůrazňujete, že si ani nepřejete, aby se vaše metoda učila všude.
Když někomu není blízká, nemá smysl, aby naší metodou učil. Dokonce jsem psal dopisy ředitelům, kde jsem je prosil, aby do toho žádného učitele nenutili.
Někteří ředitelé se obávají přechodů mezi jednotlivými metodami matematiky. Když se někdo učí na prvním stupni vaší metodou a pak přijde na druhý stupeň, kde se praktikuje „klasika“, není ztracený?
Ztracený není, ale je znechucený. To nejhorší, co ho tam čeká, je, když po něm nový učitel chce, aby rychle sčítal, rychle odečítal. Rychlost je jáma lvová pro matematické myšlení. Jakmile toto nastoupí, tak je se žákem zle, ale ne s jeho myšlením, pouze s jeho známkami. Máme hodně případů, kdy do naší třídy, kde se od první třídy učí matematikou Hejného, ve čtvrtém ročníku přijde nový žák. Z naší zkušenosti je o Vánocích tak dobrý jako ostatní děti. Třída ho to naučí.
Jaké nároky to klade na učitele?
Nejtěžší je, že musejí změnit své zaužívané zvyky kantorského chování. Nesmějí skákat žákovi do řeči, nesmějí ho poučovat, opravovat, dělají jen manažera procesu poznávání a podporují vzájemné diskuse mezi dětmi. Když děti dostanou maximální intelektuální autonomii, úžasně ožijí. A začne se jim to líbit, protože mají vnitřní pocit, že rostou, zatímco v tradiční škole cítí, že oni se musejí přizpůsobit tomu, co pro ně svět dospělých připravil. To je zásadní rozdíl.
Jak se učí matematika v jiných zemích?
Ve střední Evropě pořád hodně transmisivně. V Německu a Rakousku se pokoušejí o konstruktivistický přístup, ovšem školství je obor s největší setrvačností, takže to jde pomalu. Vyplývá to i ze způsobu, jak se učí na vysoké škole. Náš mladší vnuk studuje ve Vídni a byl na půl roku v Edinburghu a říkal, že proti tomu je Vídeň c. k. monarchie. Přijde moudrý profesor a vykládá, jak to je, zatímco v Edinburghu profesor řekne: „to je zajímavá věc“ a studenti začnou diskutovat. My se to na naší fakultě taky snažíme dělat diskusním způsobem a myslím, že posluchači to vítají. I když ne všichni. Jsou lidé, kteří mají rádi dril. Dril je ale výchova občana pro totalitní společnost.
Co je podle vás největší problém současného českého školství?
Klíčem je učitel. Sem patří ohodnocení učitelů - je notoricky známo, že není dostatečné. A co by dále pohnulo školami vpřed, by bylo dát prostor těm učitelům, kteří jsou tvořiví. Ten jim není dán. Ani systémem školství, ani ve sborovnách. Ve sborovnách je závist.
Celý text naleznete v květnovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer Zkrácenou verzi naleznete zde
25 komentářů:
Různé národy prožívaly v různých dobách různá období temna různě. Vždy se po nějaké době lidem (po)otevřely oči a přitom se ukázalo, jaká byla byla úloha různých demagogicky argumentujících ideových vůdců, konjunkturalistů a poctivých lidí. Myslím, že se to stane i v případě střetu pedagogických populistů s učiteli. J.Týř
"Rychlost je jáma lvová pro matematické myšlení. Jakmile toto nastoupí, tak je se žákem zle, ale ne s jeho myšlením, pouze s jeho známkami. "
Snad si to cermatí včelky přečtou.
Pane Týři, chápete princip dobrovolnosti?
Krok za krokem by bylo možné prokazovat demagogii pana Hejného
Například
Ti, co říkají, že naše metoda je neověřená, se cítí ohroženi, ale oni by se cítili ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád. Vůbec jim nevadí výsledky evropských žebříčků, podle nichž jsou čeští žáci matematikou doslova frustrovaní...
Rychlost je jáma lvová pro matematické myšlení. Jakmile toto nastoupí, tak je se žákem zle, ale ne s jeho myšlením, pouze s jeho známkami.
říká s vážnou tváří prof. Hejný v rozhovoru pro časopis Řízení školy.
Toto jsou s elementární logikou a matematikou neslučitelné demagogické výroky. Jsou to obecně vyslovené (zevšeobecňující) avšak obecně nepravdivé výroky. U takovéto demagogie postačí k jejímu vyvrácení prokázat, že pro každý z těchto výroků existuje alespoň jeden opačný případ ukazující, že je ten výrok nepravdivý. Těch nikoli bezvýznamných opačných, podstatně relevantnějších a panem Hejným, myslím, zjevně ignorantsky přehlížených případů, je mnoho.
Po tom, co nejen v České škole předvedlo vedení Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK a s ní spojená společnost H-mat, začíná, myslím, mnohým dosavadním obhájcům Hejného (ne)metody dost rychle svítat.
J.Týř
Mně se líbí to motto. Karel Havlíček Borovský: „Nade mnou nebe pověr, pode mnou moře předsudků a já na chatrné bárce zdravého rozumu se snažím přežít.“ Jak ohleduplně Karel Havlíček opominul ten guláš uvnitř některých pevných lodic. :-) To mi připadá jako dobrý postup, pane profesore, děkuji za to připomenutí.
Nade mnou nebe pověr, pode mnou moře předsudků a já na chatrné bárce zdravého rozumu se snažím přežít.
citoval, myslím, jaksi sebeoslavně prof. Hejný K. H. Borovského ve svém jinak demagogicky urážlivém (viz komentář 11. května 2018 16:34) rozhovoru pro časopis Řízení školy. Pan Hausenblas mu děkuje.
Nemůžeš-li účinně argumentovat k samotnému jádru věci*, vymysli nebo najdi si něco vedle a prohlaš to za důležité. Když ti na to oponent přistoupí, jsi z bryndy (skoro) venku.
Toto staré demagogické pravidlo, myslím, použil pan Hejný při citaci K. H. Borovského. Zapomněl přitom, myslím, na to, že:
- Nevíra v přehnaný konstruktivismus pedagogických populistů není ani pověra ani předsudek.
- Přehnaný konstruktivismus pedagogických populistů prosazovaný nadřazováním vágních výchovných cílů na úkor cílů vzdělávacích* není projev zdravého rozumu.
J.Týř
* Viz
Jak dlouho ještě bude trvat nečinnost MŠMT ČR ve věci tzv. Hejného metody?
Jak dlouho ještě budou trvat urážky jejích legitimních odpůrců?
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/deti-vzdelavane-hejneho-metodou-lepe.html#comment-1945399789202512966
Profesor Hejný je velmi mírný, když oponentům přisuzuje jen tradicionalismus a principiální odpor k jakékoli změně. Třeba pan Motl se tu za přitakávání dalších celkem bez obalu přiznal, že chce, aby výuka matematiky byla co nejnudnější a vykreslovala matematiku co nejnepřístupněji, aby se maximalizoval rozdíl mezi těmi, kdo ji i za takové situace pochopí, a ostatními. Protože když si většina populace odnese představu, že matematika není magie svěřená shůry vyvoleným, ale systém, který je podle osobních možností přístupný každému, neposkytne to správný základ pro zbožštění a kult osobnosti těch nejnadanějších, které pro sebe pan Motl, dokola v různých podobách opakující "já jsem génius a proto mám pravdu ve všem i mimo můj obor", požaduje.
Pane Týři, citace jsou u HM hodně v oblibě, rádi citují například Komenského. Pro informaci uvádím některé z jeho základních tezí (zdroj: skripta PF UJEP):
• Komenského pedagogika je systematická – jemu vděčíme za organizaci školního roku, systému hromadného vyučování v řádně plánovaných učebních hodinách, ustálené soustavě všeobecně vzdělávacích předmětů, rozdělení žáků podle věku do tříd, zavedení jednotných učebnic.
• Naprosto nezbytné je opakování, zkoušení, provádění pokusů a procvičování.
• Poznatky mají být stavěny jeden na druhém (učení v souvislostech).
• Princip postupnosti – od jednoduchého ke složitému, od snazšího k obtížnějšímu.
Tedy „totalitní“ Komenský měl rád „dril“. To jsou věci…
Až do tohoto rozhodvoru jsem měl Hejného jen za takového hodného strejdu. Vzhledem k tomu, že znám ve svém okolí dvě děti, které jsou naopak znechucené Hejného metodou výuky, tak jeho vyjádření považuji za velmi agresivní.
Hodně vypovídající je, že Hejný sám říká, že jeho metoda není pro každého, a explicitně odmítá, aby byl někdo nucen jeho metodou učit, zatímco současní kritici jeho metody, kteří ji spolu ostatními alternativními metodami chtějí zakázat, tím - implicitně či explicitně - říkají, že jedna tradiční metoda výsledky JE pro každého a všichni učitelé MUSÍ učit právě jí.
Hejného metoda je podle mých zkušeností méně vhodná přinejmenším pro dvě skupiny dětí. Jedny jsou ty, které mají problémy s navazováním sociálních kontaktů, protože HM je hodně založena na spolupráci žáků a jejich vzájemném učení se. A druhé jsou ty, které jsou myšlenkově nesamostatné (což, zdůrazňuji, je osobnostní rys, málo korelující s kognitivními schopnostmi), potřebují k činnosti detailní instrukce a jejich sebeuspokojení plyne z jejich přesného plnění - to jsou ty, které preferují dril. Takové děti skutečně mohou být z HM znechucené, zvláště pokud dril jako dominantní výukovou metodu v matematice nebo jiných předmětech předtím poznaly a našly se v něm.
Hejný sám říká, že jeho metoda není pro každého, a explicitně odmítá, aby byl někdo nucen jeho metodou učit,
napsla nick Kvarternion a předtím i Tajný Učitel.
Opravdu?! V tom případé je na KMDM PedF UK zajisté zcela samozřejmě vyučována v přiměreném obsahu a rozsahu i tradiční metoda a studenti, kteří řikají, že ne (ne dostatečně), lžou?
výsledky hejného metody jsou do očí bijící-tragické
„Krok za krokem by bylo možné prokazovat demagogii pana Hejného…Jsou to obecně vyslovené (zevšeobecňující) avšak obecně nepravdivé výroky. U takovéto demagogie postačí k jejímu vyvrácení prokázat, že pro každý z těchto výroků existuje alespoň jeden opačný případ…“
Pane Týři, s tím naprosto souhlasím. Výroky M. Hejného jsou mnohdy zavádějící, nepřesné, často vytržené z kontextu tak, že málo nebo vůbec neinformovaného čtenáře mohou mást. Možná diskuze se tak zcela automaticky zužuje do černobíla a akcentuje konflikt. K některým výrokům:
„…zatímco v Edinburghu profesor řekne: „to je zajímavá věc“ a studenti začnou diskutovat.“
A taky už pětileté děti ve Velké Británii v rámci předškolní výuky počítají příklady do deseti, včetně písemného záznamu. Vzdělávací systém Velké Británie je totiž poněkud komplexnější záležitost. M. Hejný v rozhovoru nadsazuje anglosaský vzdělávací systém nad kontinentálním bez toho, aby zdůraznil, že se jedná o jeho postoj, patrná je zde jeho snaha svůj názor zobecnit. Znevažuje jiný způsob výuky; je dokonce možné, že se jedná o jeho základní neznalost problematiky v této oblasti. Jeho rétorika je každopádně zavádějící.
„V Německu a Rakousku se pokoušejí o konstruktivistický přístup…“
Kdo se pokouší? Případně jaké je procentuální zastoupení těch, co se „pokoušejí“? A co je vůbec myšleno pojmem „pokoušejí“?
„Já jsem měl ve třídě 28 dětí a z nich čtyři jsou profesoři matematiky na různých světových univerzitách.“
Prázdný argument, který stěží půjde doložit.
„Já jsem měl dvě matematiky: tu školní, ta mi nešla, a tu tátovu, a ta mi šla.“
Měla jsem dvě matematiky: tu školní, ta mi šla. A pak mi táta koupil knihu „Zábavná matematika“, a ta mi taky šla. Asi proto teď matematiku nepovažuji za nepřítele. (Ale matematik se ze mě nestal.)
„Rychlost je jáma lvová pro matematické myšlení.“
Mezi primární faktory inteligence patří mimo jiné kromě prostorové představivosti také obratnost v počítání, rychlost vnímání a pochopení. Jsem přesvědčena, že o metodách a obsahu výuky matematiky ve školském systému by měli rozhodovat především lidé, kteří nemají nějakou výraznější dysfunkcí v těchto oblastech, nebo u nichž je případně alespoň předpoklad, že nebudou jednu z oblastí nekriticky akcentovat. A upřímně, podle informací uvedených v rozhovoru mám dojem, že u Hejných se jakýsi druh matematické indispozice v rodině dokonce dědí… Pan Motl to vyjadřuje v diskuzích opakovaně a výstižně: o výuce matematiky mají rozhodovat ti, kdo jí skutečně rozumějí, mají k ní kladný vztah.
„Ti, co říkají, že naše metoda je neověřená, se cítí ohroženi, ale oni by se cítili ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád.“
To ano, naši vratkou postsocialistickou demokracii si musíme před extrémy hlídat.
„Ani jeden z těch, kteří naši metodu zpochybňují, se nebyl podívat na naše hodiny.“
Ale byli… Výuka mi přišla spíš problematická, nelíbila se mi, děti podle mě učivo zvládaly s obtížemi (podrobněji jsem už psala v jiné diskuzi). To v době, kdy jsem o HM prakticky nic nevěděla, nemohla jsem tedy ani být nijak zaujatá, jak často argumentují její zastánci.
„Podstatné je, co se děje v realitě.“
Tak to je pravda. Zrovna předevčírem jsme se náhodou setkali s učitelkou, jejíž škola zavedla HM povinně už před více lety. Podrobněji mě informovala o tom, jak výuka probíhá, jaké jsou s ní problémy, jak malý přínos HM má. Z rozhovoru v podstatě vyplynulo, že se učitelky snaží eliminovat úlohy HM a co nejvíce naučit děti běžnou matematiku. Většina učitelek této školy by prý byla pro zrušení.
"...ale oni by se cítili ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád." – Skoro vším. No ano, když jistí lidé stále dokola generují různé variace marxistických a postmoderních plánů na to, jak zlikvidovat západní civilizaci v tom smyslu, jak jsme ji znali, tak ano, fanoušci západní civilizace se cítí ohroženi prakticky čímkoliv, co zaběhanou západní civilizaci chce "zrušit".
Ale ohroženi nejsme "my" – většiny kritiků se osobně cílevědomě snižovaná kvalita výuka nijak nedotkne, rozhodně ne třeba mě. Jde tady o budoucnost národa – o nějaké jiné lidi, o dnešní děti, až budou dospělé apod.
Pan Hejný a další také neustále šermují s tím, že jsou děti "doslova frustrované". Ale to, že je někdo něčím frustrovaný, neznamená, že to není hrozně důležité. A navíc řada chytrých dětí je díky opravdové matematice opravdu šťastná, ale takové děti se podle pana Hejného musejí "přehlížet" nebo dokonce urážet.
Také tvrdí, že nesmí záležet na rychlosti, s jakou se něco odvozuje. Sorry jako, ale zkuste totéž říct při hodinách tělocviku, kde se děti učí běhat. Samozřejmě, že do jedné nebo druhé míry na rychlosti záležet musí a jisté úkony prostě nesmějí probíhat šíleně pomalu – už proto, že každý z nás má jen jeden život.
A upřímně, podle informací uvedených v rozhovoru mám dojem, že u Hejných se jakýsi druh matematické indispozice v rodině dokonce dědí… Pan Motl to vyjadřuje v diskuzích opakovaně a výstižně: o výuce matematiky mají rozhodovat ti, kdo jí skutečně rozumějí, mají k ní kladný vztah.
"Matematickou indispozici" vystudovaného odborného matematika, který na začátku své kariéry byl profesionálním matematikem a v tomto oboru publikoval, hodnotí osoba, která není učitelkou matematiky a nemá o matematice ani její výuce ani ponětí. Takto kompetentní vyjádření jsou tu tak běžná, že se pro něj vyplatí zavést zkratku: DUN ("družinářka utrpěla názor").
Pane Motle, ta tvář západní civilizace, kterou bráníte, naštěstí skončila v roce 1945 dobytím Berlína.
Antiholistická Hejného metoda (a přehnaný didaktický konstruktivismus obecně) brání učitelům být reflexivními praktiky
Odlišný pohled na učitele je (v Británii) model tzv. reflektivního praktika, který zdůrazňuje holistický charakter učitelského vzdělávání, autonomii učitele a jeho reflexi kontextu vzdělávání. Učitelské dovednosti mají být dle této koncepce získávány individuálně, skrze reflexi a zhodnocení vlastní práce, a tak neexistuje jeden univerzální „recept“ pedagogických dovedností a technik, který by se všichni budoucí učitelé mohli naučit. O tento cíl učitelské přípravy mohou lépe usilovat souběžné modely univerzitní přípravy učitelů. Avšak jen tím, že jsou rozsáhlé, není zaručena jejich kvalita.
píše Barbora Zavadilová v závěru článku
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/barbora-zavadilova-jak-ucinit.html
Holismus (z řeckého holos, celek) je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Holismus
K výše citovanému si dovoluji poznamenat, že antiholistický charakter dnes silně prosazované a propagované tzv. Hejného metody výuky matematiky je zřejmý (výchovně konstruktivistický aspekt výuky je jejími principy a dále i prakticky nadřazen systematické výuce matematiky). Vede to nejen k duševním útrapám některých žáků, ale i k duševním útrapám některých učitelů, kterým byla ta metoda přímo nebo nepřímo vnucena (např. rozhodnutím kolegů, předchůdců nebo přímým nařízením ředitele školy). Takto dotčení učitelé tím ztatili významnou část možnosti být tzv. reflexivními praktiky:
Viz například
Zrovna předevčírem jsme se náhodou setkali s učitelkou, jejíž škola zavedla HM povinně už před více lety. Podrobněji mě informovala o tom, jak výuka probíhá, jaké jsou s ní problémy, jak malý přínos HM má. Z rozhovoru v podstatě vyplynulo, že se učitelky snaží eliminovat úlohy HM a co nejvíce naučit děti běžnou matematiku. Většina učitelek této školy by prý byla pro zrušení.
Viz výše v komentáři paní Brandtneové 12. května 2018 20:56.
Antiholistický přístup se vyznačuje jakýmsi vystřižením dílčí véci z určitého systému provedeným na úkor jiných systémově (systémotvorně) důležitých věcí. Je to nevědecký přístup k systému jako celku. Za přinejmenším zčásti antiholistickou považuji z hlediska didaktiky matematiky i práci prof. Kvasze Principy genetického konstruktivismu*.
* Viz
Je Kvaszova práce Principy genetického konstruktivismu ředěním didaktiky matematiky za účelem obhajoby pochybné tzv. Hejného metody?
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html#comment-5290002105583656688
* Viz i
Hejného metoda je nebezpečný experiment. Nevíme, jaký dopad má na žáky, varuje matematik Pokorný
https://plus.rozhlas.cz/hejneho-metoda-je-nebezpecny-experiment-nevime-jaky-dopad-ma-na-zaky-varuje-7202114
(v tom článku je odkaz na záznam z rozhlasové diskuse doc. Pokorného s prof. Kvaszem v pořadu Pro a proti)
J.Týř
Různé národy prožívaly v různých dobách různá období temna různě. Vždy se po nějaké době lidem (po)otevřely oči a přitom se ukázalo, jaká byla byla úloha různých demagogicky argumentujících ideových vůdců, konjunkturalistů a poctivých lidí. Myslím, že se to stane i v případě střetu pedagogických populistů s učiteli. napsal jsem v této diskusi 11. května 2018 v 8:30 h.
Na odbornou a etickou úroveň argumentace prof. Hejného a společnosti H-mat ve věci tzv. Hejného metody si mohou čtenáři České udělat názor z diskuse výše a z probíhající diskuse ke článkům
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/prohlaseni-spolecnosti-h-mat-k.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/michal-komarek-chce-spolecnost-h-mat.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/deti-vzdelavane-hejneho-metodou-lepe.html
J.Týř
Jak se MŠMT ČR a Národní ústav pro vzdělávání vyrovnají s nekritickým šířením Hejného pedagogického populismu?
Ostuda, kterou si, profesor Hejný utrhl svou pedagogicko populistickou demagogií a očerňováním odpůrců jeho tzv. metody výuky matematiky, je, myslím, velká. To, že některá média jeho demagogii nekriticky šíří, považuji za docela povážlivý jev. Například:
Praha - Matematika je postrachem žáků i učitelů. Mnozí studenti tvrdí, že nejde pochopit, řada učitelů si zoufá, že některé děti nelze naučit. Obě strany ale dělají několik základních chyb.
Existuje přitom učební metoda profesora Milana Hejného, podle které studují děti v řadě evropských zemí i v USA. Pozvolna ji objevuje i české školství, přitom její základy položil již v 50. letech učitel matematiky Vít Hejný, otec Milana Hejného.
Koncem listopadu Hejného metoda výuky matematiky získala hned dvě ceny Eduína, což je soutěž hodnotící vzdělávací projekty. Odborná porota přidělila Hejného projektu první místo, veřejnost druhé...
Tým při tvorbě inovativních učebnic myslel také na to, aby žáci během jedné vyučovací hodiny vystřídali několik prostředí a několik metod výuky - krokování, pavučiny, autobus, hady. Děti totiž látka musí bavit, nesmí se začít nudit.
"Naše metoda rozvíjí nejen matematiku, ale také obecně intelekt, sociální nebo komunikační schopnosti," upozorňuje Hejný.
V současné době se pracuje na učebnicích matematiky pro druhý stupeň. Plánují se učebnice pro střední školy a rozšíření podpory pedagogů učících touto metodou. Informovanost o metodě podnítila bádání, zda by se její principy daly využít i v dalších předmětech.
"Mám v hlavě učebnice matematiky touto metodou až do maturity," říká profesor Hejný a tvrdě odmítá zavedení povinné maturity z matematiky. Výuka tohoto předmětu starými metodami je podle něj obávaný dril a studenty od matematiky spíše odrazuje. Něco takového rozhodně podporovat nechce.
https://magazin.aktualne.cz/nechapou-deti-matematiku-zkuste-na-to-jit-uplne-jinak/r~c3eef3767fbe11e49bec0025900fea04/
Tohle je článek čtyři roky starý. Od té doby nebyla účinnost této (ne)metody ověřena. Začíná se na tom pracovat až teď, když se začali bouřit rodiče, učitelé a další odborníci (!).
Jsem zvédav, jak se s nekritickým šířením Hejného pedagogického populismu do škol vyrovná MŠMT a Národní ústav pro vzdělávání.
J.Týř
PS: Ví tu někdo, ve kterých zemích, v jakém rozsahu a s jakými výsledky se (údajně) v zahraničí podle té (ne)metody vyučuje? Pokud je to tak významné, proč to prof. Hejný, KMDM PedF UK a s ní personálně spřízněná firma H-mat nezveřejnili? Pokud to tak není, proč to nedementovali?
„Pan Hejný a další také neustále šermují s tím, že jsou děti "doslova frustrované"…“
Pane Motle, argumentaci stoupenců HM považuji za mylnou. Mám zkušenosti, že děti nejsou v naprosté většině případů frustrované matematikou samotnou, ale buď za a) špatným přístupem učitele, který nedokázal/nedokáže žákům učivo dostatečně kvalitně zprostředkovat, nebo za b) špatným přístupem rodičů (problém v rodině, snižování hodnoty dítěte, nezájem nebo naopak nadměrná očekávání). Typickým příkladem posledně jmenované možnosti je například moje známá, která v poslední době začala preferovat různé tzv. alternativní přístupy, mimo jiné obdivuje také HM. Když jsme hovořily o možných příčinách, vyšlo najevo, že za její negativní vztah k matematice mohou příliš ambiciózní rodiče, kteří ji jako dítě jedináčka „drilovali“ k co nejlepším výkonům.
V ostatních případech, kdy má dítě skutečně potíže s matematikou jako takovou, se jedná o specifické problémy a potřeby dítěte, tuto situaci je třeba řešit speciální péčí.
Proto se mimo jiné důvody kloním k postojům kritiků HM, kteří zdůrazňují především požadavek na kvalitu učitele. Přestože se domnívám, že primárním posláním ani v možnostech školy není děti vychovávat nebo nějak zásadně převychovávat, takoví učitelé nakonec mohou i částečně eliminovat případný negativní vliv rodinného prostředí.
Pro odlehčení si dovoluji dát k úvaze tři protifrustračňí geneticko konstruktivistické úlohy do sbírky úloh k Hejného metodě.
(Možná avšak v praxi, zatím, neověřená řešení jsou uvedena v závorce.:)
Jak chytíme lva na Sahaře?
(Přesejeme všechen písek. To, co zbude, je lev.)
Jak zajmeme lva, zaútočí-li na nás?
(Potřebujeme jehlu. Tu zapíchneme do země a schováme se za ni tak, aby lev byl nucen proskočit jejím ouškem. Na konci ocasu má střapec, za který se zachytí a tím je náš.)
Jak se v lese zachráníme před divočákem?
(Honíme se s ním kolem stromu, až je z toho jelen. Toho jelena pak uchopíme za parohy a odvedeme ho do ohrady, kam patří.)
Okomentovat