Jiří Lukáš: O maturitní češtině (Proč? Jaký to má smysl?)

Jaký byl letošní maturitní test z češtiny? Jaký by byl ideální student maturitního oboru, kdybychom ho měli charakterizovat na základě toho, co se od něj očekává v maturitním testu z českého jazyka a literatury?

Jiří Lukáš (archiv autora)

Maturant má umět, kdo nebo co je: hláska a písmeno (a jaký je mezi nimi rozdíl), souvětí, hlavní a vedlejší věta, několikanásobný podmět, termín, archaismus, slangové slovo, expresivní slovo, přímá řeč, antonymie, synonymie, víceslabičná předložka, podstatné jméno středního rodu, publicistický styl, prostěsdělovací styl, recenze, oznámení, vypravěč, postava, ironie, nostalgie, obkročný rým, přerývaný rým, srpnové události roku 1968, květnové události roku 1945, zlatá kaplička a/nebo Hynaisova opona, O. Wilde, A. P. Čechov, G. Boccaccio, Fr. Villon, W. Shakespeare, Miguel de Cervantes, dadaismus, poetismus, futurismus, dekadence, ztracená generace.

Maturant by měl umět poznat chyby: čekat na chvíly, tóny se sypali, ztemělá scéna, stiné stránky, komýhat tělem, ztrouchnivělý, japončtí, mnohé ze světoznámých restauracích. Taky by měl samozřejmě poznat, kde chyba není, například: nachomýtnout se, vymykat se, vymýtit. Dále by měl ovládat pravopis velkých písmen: Španělé, španělský, slovenský, japonský, Vysoké Tatry, festival v Karlových Varech, starověký Řím.

Maturant by měl znát význam slova „umělý“ a „bizarní“ a dvě rčení – „nalijme si čistého vína“ a „trpělivost růže přináší“.

Maturant by měl být schopen orientovat se v textu. K tomu jen dva příklady z většího počtu testových úloh: 1. Vyplývá z textu „Představení zahájila hravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob Leonarda da Vinciho“ tvrzení „Předlohou pro první část popisovaného představení bylo autobiografické dílo Leonarda da Vinciho“? 2. Ke kterému slovu textu „Hlas hodin tvrdě do tmy slité bije / jež zvířena zní zvukem kovovým“ odkazuje zájmeno jež?

Maturant by měl poznat v nějakém směru analogická vyjádření: Přechytračit – přehlasovat; vypít celou sklenici – inscenovat Dostojevského; smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo – Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty.

Měli by mít maturanti s testem problémy? Z věcného hlediska asi spíš ne. Nebo ne zásadní. Pokud jde o požadované znalosti a dovednosti, celkově těžký nebyl. (Různé „epizeuxe“ jsou snad už věcí minulosti.)

Problémy ale byly. V čem? Podle mnoha studentů byl největším nepřítelem čas. Texty, se kterými měli pracovat, byly docela dlouhé, některé i poměrně náročné. Příkladem může být úloha, kdy má student dokázat své korektorské schopnosti:

„Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne velkolepá podívaná. Hynaisova opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila hravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob Leonarda da Vinciho. Poté následovala sólová vystoupení na skladbu Otty Bubeníčka. Její tóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech uchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna jen posílila celkový dojem z první poloviny představení. Od předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet Faun, rozjímající o stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak vyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli nadsázky lze hovořit o tanečním koncertu. Jistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem, označím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum vzpomínat hodně dlouho.“

Maturanti, kteří se chtějí nebo potřebují zamýšlet déle, nestíhají, mnohé úlohy tipují, nemají čas na kontrolu atd. Na tento problém se poukazovalo už loni, zdá se ale, že letos byla časová tíseň ještě naléhavější. Nabízí se otázka, proč Cermat testy takto nastavil a proč ještě přitvrzuje? Protože si autoři testu myslí, že rychlost myšlení a schopnost tipovat by se měly výrazně ocenit? Aby se docílilo požadovaného/předpokládaného procenta hůře hodnocených nebo propadnuvších? Nebo jen tak?

Co z toho všeho plyne? Neodbytná otázka: Proč? Jaký to má smysl? O této věci by se asi dalo hovořit dlouho, zde jen dva postřehy. Zaprvé, proč ten nesmyslný spěch? V časové náročnosti shledávám zásadní (a zbytečný) problém maturitního didaktického testu. Domnívám se, že maturant má být tím, kdo přemýšlí, a že maturitní test by mu k tomu měl dát prostor. A zadruhé, proč stát stanovuje, že bude prověřovat, jestli maturant zná obkročný rým nebo zlatou kapličku. Proč se třeba neptá, jestli ví, co je DPH nebo ve které zemi leží Brusel? Jinými slovy, proč by státní maturita z češtiny v současné podobě měla být povinným maturitním předmětem?