„Ministerstvo školství ani Cermat však k žádným sofistikovanějším analýzám nesměřují, dokonce ani s těmi daty, která mají k dispozici. Současný systém maturit je tak vytvořen především jako trest pro mladé lidi, kteří kupodivu ve velkém chtějí studovat. Místo aby se vzala jejich ochota studovat jako příležitost, ministerstvo a pan ředitel Cermatu Jiří Zíka to berou jako hrozbu, které je třeba za každou cenu zamezit,“ píše v Lidových novinách Filip Pertold z think tanku IDEA.
 |
| Filip Pertold (nfneuron.cz) |
Hlavní nedorozumění v celé debatě je především v tom, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Cermat předpokládají, že pomocí jednoho, časově omezeného a sebelepšího testu můžeme objektivně poměřit znalosti studenta A se studentem B, s tím, že pokud třeba student B má horší body než nějaká arbitrární hranice, zaslouží si trest.
Tento způsob uvažování je však minimálně zavádějící, protože výkon studenta u jednoho testu, ve kterém jde takříkajíc o všechno, ovlivňuje řada náhodných jevů a nutno si rovnou přiznat, že objektivní znalosti mohou pro někoho hrát až druhořadou roli...
Je třeba ale zároveň přiznat, že i omezené testování znalostí a schopností může být užitečný sluha, který se ovšem nesnaží trestat, ale pochopit. Nemusí nutně pokrývat celou populaci ani hrozit propadnutím. Správně zaměřené a interpretované testování má totiž sloužit k alespoň částečnému poznání (ne)fungujícího systému školství a pochopení toho, v jakých školách, regionech nebo u jakých skupin studentů se ve společnosti generují nerovnosti.
Celý text naleznete v Lidových novinách
3 komentářů:
..."minimálně zavádějící, protože výkon studenta u jednoho testu, ve kterém jde takříkajíc o všechno, ovlivňuje řada náhodných jevů a nutno si rovnou přiznat, že objektivní znalosti mohou pro někoho hrát až druhořadou roli."
Mohl by toto někdo ztvárnit vizuálně, nejlépe plasticky, aby to pochopili i naši dobří laťkaři?
Tyhle maturity jsou asi výsledkem pedagogiky "orientované na žáka či studenta".
Nebo je to něco jiného? Myslím, že MŠMT takovou pedagogiku vlastně nikde oficiálně nedeklaruje, takže mu vlastně není co vyčítat. Maturita v této používané podobě však rozhodně není zkouškou dospělosti, kde hlavními kritérii by měly být schonosti řešit problémy, schopnost seberegulace, schopnost sebezlepšování. Učitelé se těžkopádně učí tzv."pracovat s chybou", ale tahle maturita je stupidní test krátkodobé paměti s omezeným penzem informací. O řešení nějakém problémů se vlastně nedá mluvit ..
"Současný systém maturit je tak vytvořen především jako trest pro mladé lidi, kteří kupodivu ve velkém chtějí studovat. Místo aby se vzala jejich ochota studovat jako příležitost, ministerstvo a pan ředitel Cermatu Jiří Zíka to berou jako hrozbu, které je třeba za každou cenu zamezit."
Ochota studovat je jedna strana mince. Důležitá, ale sama o sobě nepostačuje. Je potřeba i ta druhá, a to schopnost studovat. Tato schopnost se v čase může měnit i na individuální úrovni, ale v drtivé většině případů jen vvelmi omezeně. Cíle ověřovacích zkoušek, ověřování, testů, apod. jsou na celém světě dva:
1) Neplýtvat zdroji na nesmyslné činnosti.
2) Zamezit škodám vyplývajícím z provozování činností omezených certifikací (ověřením) osobami, které příslušnou certifikaci nemají.
Vzdělávání není nalévání vody do zkumavek. Má mnoho dalších vazeb a dopadů. Proto ta otázka nestojí tak triviálně, jak ji pan Pertold předkládá.
Okomentovat