Antonín Plachý: Hodina tělocviku navíc? Uberme ji češtině

„Nedávno se řešila branná výchova. Proč ne, první pomoc je důležitá, ale asi to nebude předmět, který by se měl učit osm let, že? Z mého pohledu je nasnadě varianta ubrat hodiny českého jazyka. Děti se při nich mluvit a používat češtinu stejně nenaučí, naopak se ji spíš naučí se všemi těmi větnými rozbory nesnášet,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Rodina DNES spolutvůrce projektu Hodina pohybu navíc Antonín Plachý, kde vzít novou dotaci pro tělocvik. Projekt vysvětluje spolu s kolegou Jaroslavem Teplanem.




Antonín Plachý (youtube.com)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Dokáže tuto novou formu výuky zvládnout každý učitel? Nebo potřebuje nějaké speciální vlohy?

Antonín Plachý: On to potřebu je hlavně pochopit. Děti se jdou na tělocvik bavit pohybem. Nepřicházejí tam na další stopadesátou hodinu nějaké nauky, která je vystresuje známkami, kde budou pořád čekat v řadě, až je někdo pustí k nějaké činnosti. Tohle je prostě úplně jiná aktivita.

Jaroslav Teplan: Na školeních učitelům ukazujeme, z čeho musejí ubrat, od čeho trochu upustit, aby dětem dovolili skutečně sportovat. Aby si skok daleký nebo vysoký, který se zrovna trénuje, za tu hodinu nevyzkoušely s bídou čtyřikrát, a ještě dostaly poznámku, že se při čekání v řadě pošťuchovaly.

U vás se tedy z tělocviku poznámky nedávají?

Teplan: Já žádné nedávám. Každý z nás si musí uvědomit, proč děti zlobí, a měli bychom se zamyslet nad strukturou hodiny - jsou všechny děti v činnosti, nebo stojí a nudí se? To je pak známka toho, že jsem to já sám nezvládl. Ne všechno je však dogma.

Projekt se jmenuje Hodina pohybu navíc. Budete usilovat o to, aby se obecně zvýšily počty hodin tělesné výchovy?

Plachý: Určitě by to bylo správné. Ve spoustě zemí mají děti víc hodin než u nás. Je to tam normální. My máme dvě hodiny tělocviku týdně, ideální by ale bylo, kdyby to byla každý den hodina. Ale dá se to zorganizovat jakkoli, škola nemusí čekat na legislativní změny. Někde ji mohou zavést před vyučováním, jinde v družině, někde může ředitel prodloužit hlavní přestávku.

Pokud by byl tělocvik navíc v rámci hodinových dotací při vyučování, kde byste ubrali?

Plachý: Je třeba přemýšlet nad celou koncepcí - teď si troufnu píchnout do vosího hnízda. Nedávno se řešila branná výchova. Proč ne, první pomoc je důležitá, ale asi to nebude předmět, který by se měl učit osm let, že? Z mého pohledu je nasnadě varianta ubrat hodiny českého jazyka. Děti se při nich mluvit a používat češtinu stejně nenaučí, naopak se ji spíš naučí se všemi těmi větnými rozbory nesnášet.

U mých dětí byste určitě s tímto návrhem uspěl...

Plachý: Tak vidíte. Proč některou hodinu češtiny nenahradit tělocvikem? Mateřštinu se přece mají učit paralelně ve všech ostatních předmětech. Jde o to, aby se uměly vyjádřit, aby dokázaly říci a obhájit svůj názor, a to, jestli si budou pamatovat, že spojky mají číslo osm a předložky sedm, to jsou úplné ptákoviny. Česky mluví deset milionů lidí na světě, konkurence je v miliardách. Není už doba národního obrození a národní identita se buduje víc na YouTube než v učebnici.

Celý rozhovor a text o projektu naleznete v magazínu Rodina DNES