„Žák, který mě nominoval, a jeho spolužáci mi říkají, že je hodiny se mnou baví a že to dělám trochu jinak než ostatní, což je pro mě taky krásné ocenění. Neznamená to ale, že nemají disciplinu a kázeň, jen se pokaždé snažím najít bod, kdy si hodiny užívám já i oni. Učit a naučit se něco musí, ale měla by u toho panovat dobrá atmosféra. Vždycky když děti přijdou na druhý stupeň, tak to chvilku trvá, než se to nastartuje, ale pak v deváté třídě, když odcházejí, je to pro mě smutné, protože je musím poslat do světa,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz David Turek, letošní vítěz ankety Zlatý Ámos.
 |
| David Turek (facebook.com) |
Když odhlédneme od prázdnin a volna, kolik si během školního roku nosíte práce domů?
Já neumím oddělit práci ve škole a doma. Učitel ze sebe musí, nadneseně řečeno, dělat ve třídě šaška, aby děti zaujal, a když to dělám někdy i šest hodin v kuse, tak už nedokážu v kabinetě sednout a vytvářet program na další den. Tak si řeknu, že si to vezmu domů a večer to udělám, anebo taky neudělám. To už je pak na okolnostech. Průměrně přípravám doma věnuji dvě až tři hodiny denně.
Média se nedávno věnovala případu, kdy se jeden otec veřejně postavil proti tomu, aby jeho syn byl postihován za to, že nemá domácí úkoly. Jak to vidíte vy, dávat je, nebo ne?
Když jsem to poprvé slyšel, říkal jsem si, že dneska je možné všechno, rodiče si vysoudí, že jejich dítě nebude plnit své povinnosti. U nás na škole dáváme na druhém stupni méně úkolů než na tom prvním, kde slouží opravdu k utužení látky, ale dáváme je. Snažím se ale to nejdůležitější probrat ve škole, protože starší děti už úkoly moc nedělají a já zbytečně strávím čas zapisováním puntíků a posloucháním, proč úlohu neudělaly. Ten čas si raději ušetřím a v něm s nimi látku zopakuji. Ale neznamená to, že si čas od času na doma nic neodnesou.
Průměrný hrubý plat učitele na základní škole je okolo 25 tisíc korun. Byť se celkem pravidelně zvyšuje, myslíte, že jsou učitelé ohodnoceni adekvátně?
Ne. I když se jim zvedal plat, pořád to není ono. Vidím to u sebe v rodině. Mám úžasně nadanou dceru, která nyní studuje v Praze mediální komunikaci, a potřebujeme peníze na její studia. Platy nám nestačí, proto máme s manželkou ještě brigádu – jeden vchod paneláku, kde uklízíme. I dcera chodí na brigády. Byli bychom všichni rádi, kdybychom nemuseli přemýšlet, co můžeme koupit a co ne, na druhou stranu někteří lidé jsou na tom mnohem hůř.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat