„Cílem studie bylo zjistit, zda se děti vyučované matematice Hejného metodou liší od dětí vyučovaných běžným způsobem ve výkonu v testu TIM3–5. Abychom na otázku dokázali odpovědět, zjišťovali jsme nejprve, zda učitelé vyučující matematiku Hejného metodou stráví ve výuce víc času konstruktivistickými metodami než učitelé vyučující běžným způsobem. Poslední výzkumnou otázkou bylo, zda se děti vyučované matematice Hejného metodou liší od dětí vyučovaných běžným způsobem ve způsobu chybování. Celkem bylo zkoumáno 223 žáků a 10 učitelů,“ píše Lucie Kunčarová ve své diplomové práci (Masarykova univerzita, 2018).
Zjistili jsme, že učitelé vyučující matematiku Hejného metodou ve své práci využívají statisticky významně víc metod spadajících do konstruktivistického pojetí výuky matematiky než učitelé vyučující běžným způsobem. Hejného metoda pak vysvětluje 6,5 % rozptylu výkonu v testu TIM3–5 a děti vyučované touto metodou podávají vyšší výkon v testu TIM3–5. Vytvořili jsme také kategorický systém pro chybování v testu TIM3–5 a dospěli k závěru, že skupiny žáků se od sebe liší v kategoriích chyba v porozumění, počítání, a v kategorii bez chyby. V ostatních kategoriích se žáci neliší.
Úvod
Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice (TIM3–5) je nově vyvinutý screeningový test určený ke zmapování úrovně logicko-matematického myšlení žáků 3. - 5. tříd základních škol. Test je cíleně zaměřen na nadané žáky. Testové položky jsou tedy charakteristické relativně vyšší obtížností vzhledem k věku testovaných žáků (Cígler, Jabůrek, Straka, & Portešová, 2017b). Doposud učitelé neměli v rukou standardizovaný nástroj, na základě jehož výsledků by mohli doporučit vyšetření dítěte v pedagogickopsychologické poradně pro výjimečné nadání v matematice. Obvykle se tak museli spoléhat na svůj subjektivní úsudek. TIM3–5 by mohl být ze své povahy objektivnější metodou.
S ohledem na zaměření testu by měl být výkon v něm ovlivněn primárně úrovní logicko-matematického myšlení testovaného žáka. Je však zřejmé, že existují i další faktory, které mohou výkon v testu ovlivňovat. Může se jednat např. o dyslexii (Portešová, 2011), ADHD (Vaivre-Douret, 2011), poruchy autistického spektra (Foley Nicpon, Allmon, Sieck, & Stinson, 2011), ale i sociokulturní znevýhodnění (srov. Sierra, Alminana, Dupont, Riog, & Cuenca, 2015). Předpokládáme, že jedním z takových faktorů může být i osoba učitele testovaného žáka. Jedním z cílů naší práce je tedy v zásadě ověřit, zda osoba učitele může ovlivňovat vytipování nadprůměrných žáků ke komplexnímu vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně i v případě použití „objektivního“ testu. S ohledem na formu testu TIM3–5 může být jedním z hlavních faktorů na straně pedagoga, které tak nepřímo ovlivňují výkon žáka v testu, způsob výuky matematiky.
Výuka matematiky je ovlivňována mnoha faktory. Patří k nim zejména vyučovací styl učitele (Heimlich & Norland, 2002) a metody výuky (Maňák & Švec, 2003; Zormanová, 2012). V současné době existují v České republice ucelené přístupy k výuce, mezi nimi například Montessori, Waldorfská škola a Daltonská škola (Průcha, 2012; Svobodová, 2007). Nejrozšířenějším alternativním přístupem k výuce matematiky je Hejného metoda.
V této diplomové práci se zaměřujeme na rozdíly ve výkonech dětí vyučovaných Hejného metodou oproti dětem vyučovaným běžným způsobem a definujeme, jak tento způsob výuky ovlivňuje výkon v testu TIM3–5 u žáků čtvrtých tříd. Zkoumán je také způsob chybování u těchto dětí.
Celá studie je ke stažení zde
15 komentářů:
Oceňuji, že se někdo začal zabývat testováním dopadů zavedení Hajného metody do výuky matematiky na prvním stupni ZŠ. Věřím, že se nějaké studie již prováděly na Slovensku, jak tvrdí profesor Kvasz, ale k těm jsem se nedostal.
Pokud jde o tuto studii, resp. diplomovou práci, mám několik připomínek, z nichž některé jsou zásadnější, některé jsou spíše jen upozorněním.
Připomínky:
1) t-test je asymptotický. Jak autorka ověřila, že je dostatečně přesný i při rozsahu výběru N=5, na který jej používá při testování první hypotézy.
2) Jak autorka ověřila heteroskedasticitu (kterou autorka chybně označuje za heteroskedascitu) před použitím lineární regrese.
3) Jak autorka ověřila, že proměnné, které vstupují do lineární regrese splňují předpoklad, že nejsou multikolineární?
4) Jak autorka ověřila, že proměnné vstupující do lineární regrese nejsou příliš korelované na to, aby se dalo spolehnout na P-value testu nulovosti odhadnutých parametrů?
5) Ověřovala autorka vliv dalších proměnných (např. socio-demografických)?
6) Testovala autorka přímo rovnost výsledků v testu TIM3-5 mezi skupinou žáků vyučovaných Hejného metodou a žáků vyučovaných "standardně"? Např. t-testem, Wilcoxonovým testem, apod.?
7) Autoři testu TIM3-5, který je použit pro ověření "matematického nadání nadanějších žáků" je vedoucí diplomové práce, konzultant diplomové práce i jeden z těch, kterým autorka děkuje. Diplomová práce tedy vytváří dojem, že autorka ověřila pouze vliv výuky Hejného metodou na schopnost řešit vybraný okruh problémů, který definovali ti, kdo diplomovou práci zadávali, vedli a konzultovali. A mezi nimi není jediný matematik.
8) Autorka chybně interpretuje dosažené výsledky, když píše, že děti vyučované Hejného metodou "podávají signifikantně lepší výkon, než děti vyučované běžným způsobem". To, co nám říkají získané výsledky, je ve skutečnosti to, že na nějaké hladině významnosti zamítáme hypotézu, že děti vyučované jednou metodou doshaují stejných výsledků, jako děti vyučované druhou metodou. O tom, jak moc jsou ty výsledky odlišné, toho mnoho nevíme.
9) Jak autorka vysvětluje, že dochází k poněkud odlišným závěrům, než třeba studie Muijs and Reynolds (2000)?
10) Jak autorka ověřila, že nedošlo k přeučení modelu (over-fitting)?
A našlo by se více otázek, ale zatím ponechávám takto, doufaje, že se rozproudí nějaká odbornější diskuse na toto téma.
Jak testoval Doležel kauzalitu mezi svou tendencí k mikroskopickému hledání nedostatků pouze v pracích, jejichž zjištění mu nevoní?
Věřím, že připomínky pana Doležela jsou věcné. Nicméně hlavní je, že se jedná o diplomovou práci - autorka zpracovává náročné a potřebné téma a zdá se mi, že asi dobře a že si zaslouží uznání. Není divu, že se dopouští některých nepřesností. Používá 1. osobu mn. čísla ("zjistili jsme"), ale jde o práci jedné studentky, ne o studii zkušeného výzkumného týmu. Jde ale o komplexní problém a např.v oblasti zdravé výživy vznikají desítky studií na rozsáhlých souborech s rozdílnými výsleky a říci, co je pravda je problém.
Zde hrozí nebezpečí, že na základě této jedné práce budou mnozí tvrdit, že pravdu již definitivně známe.
Tajnej,
Nejedná se o mikroskopické hledání nedostatků, ale když už, tak, o hledání mikroskopických nedostatků. To je zřejmě to, co jste se snažil, s úsilím sobě vlastním, sdělit, ale ne zcela se zadařilo, jak je u vás běžné.
Jenže ono se nejedná ani o hledání mikroskopických nedostatků, anžto porušení nutných předpokladů pro použití nějakých metod, vede obvykle ke zcela chybným závěrům. Omlouvalo by vás to, že tomu absolutně neorzumíte, kdybyste si toho byl vědom a nekrafal agresivně do všeho s rozhledem zakrslého trpaslíka, který se za každou cenu svojí nedostatečnou výšku snaží překřičet.
A nakonec i kdyby se korektně prokázalo, že Hejného metoda má pozitivní vliv na nějakou složku vzdělání, tak to není nic, co by mi mělo vonět, nebo nevonět. Šlo by o skutečná reálná pozorování. Zatím to ale vypadá (a předložená práce to také zkoumá), že dramaticky největší vliv na výsledky žáků nemá vzdělávací metoda, ale inteligence žáka. Spíše se tedy ukazuje známá skutečnost, že vysoká míra korelace panuje mezi výsledky v matematice a inteligencí. Vzdělávací metoda, pokud už by měla mít nějaký vliv, tak bude minimálně druhotný, i když i to by se nejprve muselo potvrdit dalším testováním, v němž budou odstraněny chyby, které obsahuje předložená práce. I pokud by základní závěry práce byly potvrzeny (tedy v jejich korektní podobě), pak by to především ukazovalo na to, že výsledky v matematice jsou dány především vrozeným intelektem a tudíž má smysl zavést elitní vzdělávání doplněné vhodnou kombinací vzdělávacích metod, třeba i metodou Hejného, nikoliv tahání každého intelektuálního nebožáka daleko za hranice jeho obzorů.
Doležele, koho se snažíte přesvědčit a o čem? Já vím, že vám Hejného metoda nevoní, několikrát jste to dal velice zřetelně najevo, zejména ve své podpoře výlevů podivného fyzika bratra Motla. Vždy jste pitval pouze a jen práce, jejichž výsledky neladili s vaším pokřiveným vnímáním světa. Váše neschopnost toto vnímat pak jen potvrzuje fakt, že jste nejchytřejší ze všech. Maucta.
Tajnej, tím se netrapte. Stejně byste to nepochopil. Z toho, že jste blbej, ale ani náhodou neplyne, že já jsem nejchytřejší ze všech. To se jen snažíte zveličovat mé působení, abyste od své osoby odvedl pozornost.
Když už nemáte co říci k tématu, měl byste se naučit mlčet.
Chápu, že přijetí něčeho, čemu nedůvěřujete, na základě empiricky ověřené skutečnosti je pro vás něco jako zrada božstev a podvod na víře svaté, ale takto funguje věda. Nedůvěra k tomu, co nebylo potvrzeno, je stejně důležitá, jako schopnost to přijmout, když to hodnověrným způsobem potvrzeno je. Nějaké vaše vůně, smrady, ideologie, víry svaté, přání, bludy, dogmata a jiné veletoče, jsou rozhodujícím faktorem pro vás, kterému chybí základní schopnosti posuzovat věci kriticky na základě rozumových a kognitivních schopností obecně.
Pánové TU a Doležele, nepokračujte, prosím v tomto typu diskuse, tedy v osobních útocích. Docela jednoduše řečeno: Budete-li pokračovat, budu to mazat. Hezký den!
Doležele, Stačí vědět, že nesouhlasíte a vím, že jsem na správné cestě. Stejně, jako mne vaše politické názory mne utvrzují v tom, že jsem volil správně..
To je v pořádku tajnej. Ale demokracie spočívá v tom, že o směřování společnosti rozhoduje většina. A vy se prostě musíte smířit s tím, že jste hodně vlevo na Gaussově křivce rozdělení intelektu v populaci a drtivá většina lidí je nad vámi. Máte stále právo vyjadřovat své názory této skutečnosti odpovídající, ale do doby, než se nám ta křivka posune hodně doleva, za což chápu, že usilovně bojujete, budete muset vydržet pro vás až úchylnou (aspergerovskou) orientaci společnosti na racionální uvažování, na výkon v testech, na exaktní obory, na efektivitu a na skutečné objevování světa. Když se vám zadaří, dočkáte se toho svého marketingového pokřiveného a prolhaného světa převázaného růžovou mašlí v němž není malých, není hloupých, není líných, není povrchních a úspěch závisí jen na neomezené osobní volbě každého soudruha.
Pane Týři, opakovaně jsem upozorňoval na nepřiměřenou délku citace... Ostatně i na citované zdroje... Hezký večer!
Okomentovat