Steve Hughes: Testování je slepá ulička. Za deset let se budete divit, co to s vaším školstvím udělalo

„Učitel se dnes soustředí na výklad toho, co je důležité pro úspěch v testu, a ze škol se eliminuje aktivita,“ varuje americký neurolog Steve Hughes v rozhovoru pro MF DNES. Učení se testy považuje za slepou uličku, která nepomáhá dětem k lepšímu vzdělání, spíše naopak. „Česká republika není jedinou zemí, která se tímto směrem vydala. Uděláte to a za deset let se budete divit, co se s vaším školstvím stalo,“ říká Hughes.

Steve Hughes (repro ČT)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Řada rodičů nevěří alternativním způsobům výuky, protože si je spojují více s hraním než s procesem učení. Může být učení zároveň efektivní a zábavné?

Učit se patří k lidské přirozenosti. I když i z učení se samozřejmě dá udělat nezajímavý a tím i málo efektivní proces. Lidské bytosti jsou od přírody zvědavé a s tím se dá dobře pracovat. Nabízet informace, pokládat otázky, vzbuzovat zvědavost. Dám příklad z Montessori pedagogiky, protože upřímně, to já dělám často. Když se začíná s geometrií, začíná se příběhem o tom, proč existuje, z jakého důvodu ji lidé zdokonalovali, jaké problémy pomohla vyřešit. Nevím, zda je to úplně odpověď na otázku, zda efektivní učení může nebo nemůže být zábavné. Ale jde o to, že když to tak neuděláte a budete matematiku prezentovat jako abstraktní vědu, oslovíte jen zhruba třetinu dětí, které jsou v matematice přirozeně nadané. Ty uvidí krásu v abstraktních vzorcích nebo v rovnicích tak jako tak. Ale ty ostatní v tom krásu neuvidí. Častým opakováním se možná naučí správný postup, napíší díky tomu test, ale to je tak vše. A bohužel to je často vše, co po nich škola chce. Ty děti se musí velmi snažit, musí do toho investovat hodně energie a času, a přitom tím rozvíjejí jen malou část své osobnosti.

Jenže to, jak dítě uspěje v testech, je v Česku stále důležitější. Jejich výsledky rozhodují i o tom, na jakou školu se dostane. Ale v tom se Česká republika od jiných zemí asi moc neliší.

V tom není Česká republika nic výjimečného, nejste první, kdo se tímto způsobem posouvají. Uděláte to a za deset let se budete divit, co se stalo. Opravdu to není výjimečné, stejná situace se opakovala v řadě zemí na celém světě, a co se stalo potom, není tajemství, stačí si to v angličtině najít na Googlu. Důraz na testy všude vedl ke zjednodušení obsahu vzdělávání, vyučování se centralizovalo, děti stejného věku se učí to samé, učitel se soustředí na výklad toho, co je důležité pro úspěch v testu a ze škol se eliminuje aktivita. Přitom ve škole se děti mohou vzdělávat v tolika různých věcech, kromě přípravy na testy z matematiky nebo mateřského jazyka.

Říkáte, že pokud je matematika vykládána jako abstraktní předmět, tak mu porozumí pouze třetina dětí?

Nejde jen o matematiku. Odpovídající kombinaci inteligence a temperamentu, která umožňuje úspěch v konvenční škole, má zhruba třetina dětí. Další třetina dětí je to schopná tolerovat, pro zbytek je to ale velmi tvrdá zkušenost, protože je škola nutí hrát hru, ve které nemohou vyhrát. A je to do značné míry právě kvůli testům, kvůli neustálému poměřování. Přitom nejde jen o IQ, ale i o osobnostní rysy. Pro úspěch je důležitá například i pečlivost nebo opatrnost. Jenže přemýšlet o vzdělávání tímto způsobem je složitější než podívat se na to, jak si děti vedou v testech.

Celý rozhovor naleznete v dnešní MF DNES