„Napadá mě jedno slovo: důvěra. Školy a učitelé mají ve Finsku velkou nezávislost na vládě. Vláda věří tomu, že ředitelé vědí, jak řídit školu, a nemluví jim do toho. Zároveň tu panuje vzájemná důvěra mezi učitelem a žákem, učitelem a rodiči. Nemáme inspekce nebo maturity. Nevyžaduji po učitelích, aby mi podávali hlášení. Prostě věřím, že to, co dělají, dělají dobře,“ popisuje ředitel základní školy v Oulu Seppo Saloranta. Český způsob vzdělání považuje za příliš tradiční. Rozhovor přináší MF DNES.
 |
| Seppo Saloranta (sirene.fi) |
Proč si myslíte, že finský školský systém bývá ostatním zemím dáván za vzor?
Měli jsme podobný systém jako v mnoha dalších zemích v Evropě – tedy tradiční systém zaměřený na výkon, známkování. V sedmdesátých letech minulého století však začala reforma, která trvala dlouho, ale spoustu věcí změnila. Dnes se zaměřujeme na profesionální učitele, i v mateřských školách máme spoustu učitelů s diplomem. Dbáme na to, aby měli velkou motivaci dělat svoji práci dobře.
V čem reforma, o které mluvíte, spočívala?
Cílem bylo zavést systém, který by byl spravedlivý pro všechny. Do roku 1970 jsme dělili páťáky a starší děti do dvou kategorií podle jejich studijních výsledků na dobré a horší. Zároveň se začal klást důraz na vysokou kvalitu základního školství a rovněž se začalo považovat za žádoucí, aby nejlépe všichni žáci pokračovali na střední školu. Do jaké školy půjdou, ale záleželo také na tom, kolik peněz měli jejich rodiče, protože základní školy nebyly zadarmo. Reforma děti sjednotila, sloučila je do stejných škol. Rodiče nyní zapisují děti do nejbližších škol bez ohledu na to, jakou školu považují za lepší či horší, a za základní vzdělání už se nic neplatí. Také jsme začali poskytovat velkou podporu dětem s poruchou učení. Odpovědnost za školy jsme přenesli ze státu na obce. S reformou se začal vyvíjet systém, který máme nyní – začali jsme víc podporovat školy a učit se respektovat učitele.
Co si myslíte o českém školském systému?
Jednou jsem v České republice navštívil několik škol. Z toho, co jsem viděl, mohu posoudit, že učitelé měli dobré přednášky, ale myslím, že to byla dost tradiční výuka. Každá hodina měla čtyřicet pět minut, pak byla krátká přestávka, během které děti opět zůstávaly ve třídách. To je u nás jiné. U nás nezvoní, naše hodiny trvají devadesát minut a přestávky máme delší, aby děti měly čas jít se provětrat ven. Děti ve Finsku tráví opravdu hodně času venku, a to v každém počasí. Ne vždy mají děti frontální výuku, pracují na různých projektech, učitel důvěřuje tomu, že odvedou dobrou práci, i když nebudou sedět v lavicích před ním. Někdy třeba děti mohou jít samy ven, kde pracují na zadaném úkolu. Je důležité střídat několik vzdělávacích prostředí, nebýt pořád na jednom místě. Děti se nemusí učit jen tím, že sedí před učitelem.
Přijde mi, že je u nás spousta učitelů, která by chtěla změnu, ale možná nevědí, jak na to...
Ano, protože máte dlouhou tradici, jak dělat určité věci. Přesně tak to bylo u nás. Spousta učitelů říkala, že změna není možná. Ale když jsme se do toho pustili a učitelé viděli, že to má cenu, že se děti lépe soustředí, že nový systém je efektivnější, předsudky je začaly opouštět.
Celý rozhovor naleznete zde
5 komentářů:
"Někdy třeba děti mohou jít samy ven, kde pracují na zadaném úkolu. Je důležité střídat několik vzdělávacích prostředí, nebýt pořád na jednom místě. Děti se nemusí učit jen tím, že sedí před učitelem."
To by se naši právníci zbláznili. Co kdyby dítě zakoplo a udělalo si bebí. Kdo je ohlídá.
Koho pak zavřou?
Dnes se zaměřujeme na profesionální učitele, i v mateřských školách máme spoustu učitelů s diplomem. Dbáme na to, aby měli velkou motivaci dělat svoji práci dobře.
No jo, ale když podle našich expertů záleží jen na tom, jestli má učitel děti rád a odborná kvalifikovanost je přemrštěné elitářství.
Ad poste.restante: To bych rád věděl, které experty máte na mysli. Je ovšem pravda, že odborná kvalifikovanost (doložená nějakým lejstrem) pro úspěšný výkon učitelské profese nestačí. Důležité je být motivován, chtít být učitelem/učitelkou, umět s dětmi pracovat a samozřejmě rozumět tomu, co vyučuji.
Neplatí, že na učitelství by měli chodit ti nejlepší ze středních škol.
To bych rád věděl, které experty máte na mysli.
Které?
Inu stačí se podívat do diskusí o nezbytnosti vysokoškolské kvalifikace pro výkon učitelské profese.
Googlem si poslužte sám.
Je ovšem pravda, že odborná kvalifikovanost (doložená nějakým lejstrem) pro úspěšný výkon učitelské profese nestačí.
Předpokládám, že znáte rozdíl mezi podmínkou nutnou a postačující.
Takže tak trochu nechápu, o čem to píšete.
Neplatí, že na učitelství by měli chodit ti nejlepší ze středních škol.
Ani ve Finsku? :-)
U nás by pro začátek stačilo, kdyby na pedagogické fakulty neodcházel spíše jen slabší průměr až podprůměr a kdyby alespoň většina absolventů do školství opravdu nastoupit chtěla a nebrala studium jen jako nouzový způsob, jak získat aspoň nějaký titul.
bombastický titulek "170 zájemců o místo" pokud provedeme reformu ve finském stylu budou tyto fronty i u nás,jen si představte že se zavřou zš co mají pod 75% své kapacity, že by byla 100% aprobovannost,tzn každý učí jen předměty své vš aprobace,celý úvazek by byl 26-29 hodin,takže když hledá učitele přírodopisu,hledá ho na pár hodin a přihlásí se všichni této aprobace z kraje,pokud tam učitel neučí na velké škole v helsinkách,tak učí na dvou třech školách nebo si ke svému půlúvazku přivydělává na místní poště ,knihovně apod. .....
Okomentovat