Sčítání Romů – inspiruje se vláda inovací z Liberce?

Inovativní způsob monitoringu stavu a potřeb romské menšiny na svém území připravil Liberec, a to jako otevřenou výzvu pro Úřad vlády ČR. Statutární město Liberec se totiž i v letošním roce odmítlo podílet na státem řízeném sčítání romské menšiny, jak je úřad požaduje, zmocnilo ale Asociaci romských představitelů Libereckého kraje (ARPLK), aby připravila vlastní verzi podkladů. Vznikl tak dokument na bázi nezkreslených dat, získaných přijatelně etickým způsobem a bez jakéhokoli zásahu majority.

Ivan Langr (libere.cz)

„Úřad vlády po loňské kritice, již jsem sám vyvolal, sice metodiku sběru dat upravil, ale i nadále pro nás zůstává nepřijatelná, protože je založena na předávání stereotypů, sčítání menšiny neromskou majoritou a nepřípustné statistické výchylce. Znovu jsme tedy účast na státním sčítání odmítli, ale souběžně nabízíme novou cestu. Pokud už totiž chceme realizovat státní integrační politiku, musíme jí umět zaručit validní data, etickou nespornost jejich získávání a přímou účast komunity samotné. Jinak řečeno, kvalifikované odhady musejí provádět výhradně romské organizace samy, veřejná správa je k tomu musí jen zmocnit a vytvořit odpovídající podmínky,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

Ještě v loňském roce metodika úřadu vlády obsahovala z pohledu Liberce nepřijatelné ustanovení o označování Romů podle antropologických, kulturních a sociálních indikátorů, a vybízela tedy k nálepkování dle barvy pleti, příp. chování. Byla navíc ze stejných důvodů velmi nepřesná a mnohé obce do zpráv jen opisovaly zastaralá data. Úřad si za metodiku mj. letos v únoru vysloužil cenu pro slídily Big Brother Awards, udělovanou sdružením Iuridicum Remedium. Kontroverzní ustanovení sice letos z metodiky zmizelo, způsob sčítání se ale nijak nezměnil. „Je velice důležité, aby se na záležitostech romské komunity podíleli sami Romové. Musíme mít možnost vyjádřit se k tomu, co nás trápí. A pokud i ostatní Romové pocítí možnost měnit určité věci a stereotypy, doufáme, že to v nich vyvolá zájem o aktivní občanství a chuť participace na záležitostech romské menšiny. Zpráva, kterou zpracoval tým ARPLK je výrazně revoluční, protože překonává dlouho zažité stereotypy ve městě a přináší nové aktuální problémy, ale i úspěchy dotýkající se nás Romů. Toto byl jen první krok, doufáme, že i v příštích letech budou moci Romové participovat na vydání této Zprávy a systém jejího zpracování se ještě více zdokonalí.“ uvedl za tvůrce liberecké zprávy Jan Kanaloš z ARPLK.

V čem tedy spočívá liberecká inovace? Zprávu za Liberec zpracovala po dohodě na metodice sama ARPLK, která v ní zužitkovala detailní znalosti o stavu komunity na území statutárního města. Kvalifikované odhady přitom zpráva uvádí ve škálách (např. 1-50, 51-100, 101-199 atd.) a podle jednotlivých čtvrtí města. „Zpráva je založena nejen na zpřesněných odhadech počtu příslušníků romské menšiny v jednotlivých 36 čtvrtích města, ale charakterizuje i jednotlivé problémy v dané struktuře území (bytová politika, nedostatek volnočasových aktivit, obchod s chudobou, rizikové jevy, romská identita, nezaměstnanost, soužití s majoritou aj.) a konečně podává celkovou informaci o stavu menšiny ve městě jako celku,“ popsal strukturu Jan Kanaloš.

Pokud jde o celkovou situaci, zpráva charakterizuje romskou komunitu na území Liberce jako roztříštěnou, etnicky nehomogenní (slovenští, maďarští, olašští Romové) a dosahující počtu kolem 8450 příslušníků. Migrace je přitom spíše vnitrostátní, odvíjející se v rámci okolních obcí. Zpráva uvádí celou řadu důležitých detailů (např. chybějící disciplína ve vzdělávání, ale i neochota některých škol s komplexní pomocí Romům, chybějící informovanost v užívání návykových látek, problémy na komerčním trhu s byty, lokální problémy s hygienou, resp. bytovou situací, automatickým nálepkováním Romů jako nepřizpůsobivých atd.).

„Jsme přesvědčeni, že způsob zpracování liberecké zprávy je jediným možným, protože je zároveň cestou k vyšší participaci příslušníků menšiny ve společnosti, k jejich postupnému sebeuvědomění a harmonizaci jejich soužití s majoritou i dalšími menšinami. Nabízíme náš recept vládě, pokud chce i nadále podporovat integrační politiku ve vztahu k romské menšině. A ne náhodou tak činíme k Mezinárodnímu dni Romů, který připadá na 8. dubna,“ dodal náměstek Ivan Langr.

Zdroj: Tisková zpráva města Liberec