Ředitel školy Jaroslav Jirásko: Nebezpečí politické manipulace ve škole nevyřeší zákon, ale osobnost učitele

„Nelze vyloučit, že případy politické manipulace a agitace se na školách mohou vyskytovat poměrně často. Celá řada učitelů má jasný politický názor, mnozí učitelé jsou členy politických stran a angažují se v samosprávách za různá hnutí a sdružení. Jsou také voliči strany či hnutí, a pravděpodobně tedy s nějakým politickým názorem sympatizují. V uzavřené třídě lze malým dětem snadno sdělit něco, co se právě hodí do politického krámu. V důsledku to je však strašlivé a neomluvitelné,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko v úvaze o místě politické diskuse ve škole. Jeho text přináší aktuální vydání časopisu Řízení školy.

Jaroslav Jirásko (rodicevitani.cz)

Jirásko mimo jiné píše:

Toto nebezpečí na školách neeliminují žádné zákony ani zákazy, ale pouze dvě věci. Kontrola a bdělost (především rodičů, ale i vedení školy) a vysoká občanská a osobní kvalita učitele jakožto profesionála respektujícího pluralitu názorů a diskusi - osobnost učitele uvědomujícího si, že postoje si žáci musejí vytvořit na základě vlastního úsudku, kritického myšlení, s možností výběru z mnohosti a variant. A v tom tkví jádro pudla. Učitel jakožto intelektuální elita národa předurčená ke vzdělávání mladé generace by měl mít určité osobnostní kvality, a to nejlépe právě takové, které patří do moderní školy - kritické myšlení, respekt k jinakostem, pluralitě, dovednost pracovat s informacemi, schopnost propojovat souvislosti.

Je otázkou, jestli je pro potřeby škol opravdu dostačující například absolvent VŠ aprobovaný k výuce tělesné výchovy a zeměpisu s bicepsy velkými jako Alpy, běhající stovku za 11 sekund a odborník na geografii, když víc nemůže nabídnout. Je to opravdová učitelská Osobnost? A jak se jí stane?...

Apatie, nezájem, nevzdělanost, občanská pasivita a názor, že „politika je jen špína“, je cestou k naslouchání silným vůdcům, populistickým heslům a jednoduchým řešením. Demokracie není jednoduché řešení. Velký díl na společenském postoji k politice, k demokracii, k občanským hodnotám a k občanské aktivitě má bohužel školství. Pokud se před diskusí na politická témata bude uzavírat, žáci a studenti se s politickými otázkami budou setkávat jinde. V jaké podobě se dá lehce uhodnout.

Když žáci či studenti ve škole začnou o politice, učitel by se neměl tvářit, že neslyší. Měl by na tuto situaci být připraven a zachovat se jako profesionál. Být nestranný, objektivní, nemanipulativní a pravdivý. Není mnoho témat, ve kterých by se dalo očekávat více názorů, ale u témat politických a občanských tomu tak je. Naskýtá se vzácná pedagogická příležitost, jak nestranně a kriticky pracovat s různými názory, jak vést k přemýšlení o tom, co je na jiných názorech dobrého a špatného, a jak respektovat názor všech. Ukázat, že názor všech je důležitý.

Znám mnoho učitelů, kteří to dokážou. Vím také o mnohých, kteří by v tomto případě způsobili spíše více škody. Jako obvykle bude záležet na řediteli, jak nastaví podmínky ve škole tak, aby připravení a zdatní dostali příležitost a ostatní co nejméně škodili. Problematika politického a občanského vzdělávání je tak důležitá, že čím déle bude ze škol zaznívat, že to nejde, s tím větší intenzitou se nám tento postoj bude vracet ve společenském klimatu. Mnohým by se pak ve společnosti, které je demokracie ukradená, nemuselo žít úplně nejlépe.

Celý text naleznete v dubnovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)