Radka Kvačková: „Clever Lands“ - vzdělávání v zemích, které jsou na špici mezinárodních žebříčků

„V čem to je, že se na špici mezinárodních žebříčků mapujících vzdělávací výsledky drží pořád stejné země? Tuhle otázku si položila anglická učitelka Lucy Crehanová a rozjela se do nich. Vznikla z toho zajímavá knížka Clever Lands, která, žel, zatím není v češtině. Dozvíme se z ní například, že finský učitel by považoval za naprosto nepřijatelné, ba dokonce za důvod k odchodu ze školství, kdyby mu někdo nařizoval co, kdy a jak má učit, ale přesto všichni učí totéž a prakticky stejným způsobem. Vysvětlení je podle Finů jednoduché: učitelé volí to nejlepší, co je na základě nejnovějších pedagogických poznatků k dispozici. A dodávají: Slepé střevo taky neoperují v každé nemocnici jinak,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Radka Kvačková (repro ČT)

Kvačková pokračuje:

Na Singapuru je zajímavé, jak může být úspěch dvojsečný. Tam to dotáhli ve zvyšování vzdělávacích výsledků k nebývalým výšinám téměř u všech žáků, jenže zjistili, že všichni excelují v matematice a Shakespearovi, ale není nikdo, kdo by instaloval televizní anténu, vyměnil vypínač nebo vyprodukoval něco k jídlu. Teď se Singapurci snaží věci v tomto směru trochu napravit.

V Japonsku britskou učitelku zaujalo, jak tamní školy úkolují nejen děti, ale i rodiče, tedy přesněji, matky, které dostávají denně i několik esemesek s instrukcemi, co mají dělat lépe a čemu mají věnovat větší pozornost. Autorka knížky si taky všimla, že v Japonsku se děti ve škole nechválí, ani když umějí skvěle. Prý proto, že kdyby učitel pochválil jednoho, ostatní by si mohli myslet, že oni tak dobří nejsou. Ostatně děti tam stejně pracují už od první třídy ve skupinách, protože pěstovat individualismus se nehodí.

Celý text naleznete zde