Učitelé ze základních škol stále častěji upozorňují, že podoba jednotných přijímacích testů na střední školy deformuje obsah vzdělávání na některých základních školách. Úlohy jsou z významné části zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, zejména v českém jazyce. Cermat zároveň přiznává, že podobu testů může ovlivnit relativně malá vlivová skupina a vedení Cermatu nemá problém s tím, takové objednávce vyhovět. Zároveň upozorňujeme na fakt, že zavedení testů velmi pravděpodobně zvýšilo riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.
Z diskusí s učiteli na různých základních školách vyplývá, že minimálně v 9. třídách musejí vlivem aktuální podoby přijímacích zkoušek rezignovat na vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů v jejich šíři a hloubce. Místo toho se věnují přípravě na testy. Ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrzuje, že testy mají skutečně přimět školy k tomu, aby na ně své žáky připravovaly. Fakt, na nějž upozorňuje v Auditu českého vzdělávacího systému odborník z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Tomáš Bouda, tedy že přijímací zkoušky deformují vzdělávání na základních školách, však nevnímá.
Podle prohlášení ředitele Cermat ve stejném rozhovoru došlo také v případě jednoho testu ke zvýšení obtížnosti. Test z matematiky pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích byl upraven na základě požadavků několika škol, které mají speciální matematické třídy.
Výzkumnice z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Jana Straková, stejně jako další odborníci, upozorňují na pravděpodobný negativní vliv, jaký mají přijímací zkoušky na děti z méně podnětného prostředí a jejich šanci i motivaci dosáhnout maturitního vzdělání.
S ohledem na výše uvedené vyzýváme MŠMT, aby:
• V souladu s požadavky Auditu vzdělávacího systému v ČR revidovalo přijímací zkoušky, nastavení náročnosti testů a proces, jakým je tato náročnost určována.
• Požadujeme revizi obsahu testů s ohledem na jejich strukturu, vyváženost a vliv na podobu základního vzdělávání.
• Navrhujeme neprodleně provést analýzu vlivu přijímacích zkoušek na skupinu dětí pocházejících z méně podnětného prostředí.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Každoročně se opakující stížnosti na neřešené problémy přijímacích zkoušek a nezodpovězené otázky, které se dotýkají jejich vlivu, doposud nevyvolaly na ministerstvu školství potřebu jakkoliv analyzovat či revidovat, co vlastně přijímací zkoušky způsobují. Je proto třeba neustále opakovat, že je třeba začít místo chaotických a nepromyšlených kroků dělat skutečnou vzdělávací politiku.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
10 komentářů:
Tak prvně:
...Zároveň upozorňujeme na fakt, že zavedení testů velmi pravděpodobně zvýšilo riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.
K tomuto výroku chybí jakékoli zdůvodnění, spíš je u EDUautorů přání otcem myšlenky.
Za druhé:
...v souladu s požadavky Auditu vzdělávacího systému v ČR revidovalo přijímací zkoušky, nastavení náročnosti testů a proces, jakým je tato náročnost určována...
Tedy je třeba chápat, co je to ten Audit. To je kompilát neziskové organizace, který je díky odborně znějícímu názvu vydáván za skutečný audit. Nevidím jediný důvod, proč by se ministerstvo mělo takovým materiálem zabývat.
Za třetí:
zatímco výrok z první připomínky vypadá, že je to prostý fakt, který jen hlupák nechápe, ukazuje se že teprve: ...navrhujeme neprodleně provést analýzu vlivu přijímacích zkoušek na skupinu dětí pocházejících z méně podnětného prostředí...
Tedy my to dnes ani nevíme, ale každopádně svou představu vytrubujeme (jako ostatně vše v režii OSF/EDUinu.
Simono Carcy.
re: riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání
Předpokládejme, že dítě disponuje průměrným intelektem, ale podprůměrnou motivací
a pochází z nepodnětného prostředí
Pokud ho učitel, babička, skautský vedoucí nemotivuje, bude výukově i výchovně zanedbané
Před přijímačkami mu nikdo nezaplatí extra přípravy
Přijímacími testy a průměrem bude odkloněno
Celý běh se bude opakovat v dospělosti v jeho rodině
Řešením je rozeznat tyto děti a nabídnout jim možnost pokusit se zvládnout sš vzdělání s maturitou, třeba později i vš, navzdory skóre a průměru.
Toto didaktický test nedovede. Toto dovede třeba závěrečné slovní hodnocení z IX. třídy,strukturovaný pohovor, IQ test, nebo nějaký test obecních studijních předpokladů.
Víme, že v čr je schopnost učitelů kompenzovat špatné rodinné zázemí žáků horší než průměr v eu. Víme, že selekcí dětí testy a VG/G se kvalita vzdělávání ani společnosti nezlepší. Tak proč pro změnu neudělat něco konstruktivního?
Po zavedení přijímacích zkoušek, umí žási prvních ročníků střední školy víc než v předchozích letech. Je to poznat i na učních. To je přímá zkušenost. Tak o čem tu ti experti mluví?
....pokud ho učitel, babička, skautský vedoucí nemotivuje...
Ale Tajnej, to, co blábolíte, nikde ve zřizovacích listinách jediné české školy není - napravovat sociální nerovnosti, zachraňovat neodvedenou práci lemplovských rodičů, nemotivovaného učitele nebo unavené babičky či jinak orientovaného skautského vedoucího. To opravdu ne - škola je vzdělávací instituce a její maximální možný výkon (teoreticky) je 100%. Toho z principu nikdy nedosáhne, tak ať edufloutci nevymýšlí další úlohy pro přehřáté školství.
Carcy, to nejsou další úlohy. Socializace a v jejím rámci výchova a hodnoty, to přece také zadání školy.
Nikdo nijak neprokázal, že pojetí přijímacích zkoušek na střední školy negativně ovlivňuje vzdělávání na základních školách. Možná existuje skupinka učitelů, která tvrdí, že tomu tak je, ale pak existuje druhá, která tvrdí, že tomu je právě naopak, že děti se konečně začaly učit a SŠ učitelé často potvrzují, že po zavedení přijímacích zkoušek je studijní potenciál přijatých studentů znatelně vyšší. Rozhodně nikdo nepředstavil žádný důkaz, že přijímací zkoušky je nutné revidovat. Snaha by byla, ale argumenty chybí. Šíří se pouze osobní, a nutno dodat, že i menšinové, názory několika lidí, většinou z oblasti působnosti komentátorů, umělců, novinářů a aktivistů. Jejich názor by měl být brán v potaz, ale pouze v míře, která odpovídá jejich zastoupení v populaci.
A centralisté žvaní a žvaní. Učili a dostudovali, ale je jim to málo platné. Mimo svůj obor jsou jak krtci na sluníčku, ale osobují si právo určovat všem co a jak mají dělat. Toho, co se děje ve společnosti, mají plnou hubu. Zbavíme se těchhle mesiášů už konečně?
Toto je parafráze komentáře z klávesnice naší čelně-erudované kapacity a téměř vrchního centralisty.
Když dva dělají totéž, není to totéž.
Je to dvojí. Záleží na tom z kterého úhlu se na věc dívají. Zda z úhlu sociálně inženýrského nebo z úhlu pedagogického. A já se omlouvám ale nám na fakultě nikdo neříkal, že máme být sociálními inženýry. Naopak nám říkavali často, že máme být pedagogy. Proto se tomu říkalo pedagogická fakulta, tuším.
Ten rozdíl je úplně jiný. Možná pochopíte, když si zopakujete toto:
https://www.youtube.com/watch?v=Zh3Yz3PiXZw
Okomentovat