„Ve školách už se poměrně dlouho nejede podle osnov, ale nemalá část učitelů, rodičů i veřejnosti by je chtěla vrátit zpět. Důvody jsou různé a ani jeden podle mě není pádný. U kořene všech je ale představa, že osnovami by se dnešní složitý svět zjednodušil do přehledného tvaru a vrátil do časů, kdy to tak hezky fungovalo. Ale fungovalo to? Podle mě je to iluze,“ píše Petra Mazancová pro server Rodiče vítáni.
 |
| Petra Mazancová (facebook.com) |
Když jsem vyšla před osmnácti lety z fakulty a vešla do třídy, brzy mi bylo jasné, že umím anglicky, ale učit neumím. Na škole jsme neměli skoro žádnou praxi, neučili nás tak základní věci jako strategii řízení třídy, jak si postavit hodinu. Dřív to možná učitelé nepotřebovali, děti jim to usnadňovaly tím, že byly spíše pasivní, takzvaně hodné a uctivé. Dnešní děti jsou jiné. Do škatulek, kde budou tiše sedět a nemukat, se nastrkat nedají. A podle mě je to dobře. Dřív možná byly víc potichu, ale mnohé nenaplnily svůj potenciál. Takže vše bylo v pořádku jen zdánlivě. Tudíž, místo návratu tam, kde jsme byli, je třeba pochopit svět, který se za doby naší školní kariéry proměnil, a didaktiku mu přizpůsobit.
Po třeba 15 letech praxe je to ale těžké – jste v polovině profesní dráhy a najít sílu na to, abyste si přiznali, že změnit se musíte vy sami, to vyžaduje značnou dávku odvahy. Je jednodušší hledat důvody vnější – žáky, rodiče, to, že nemáme osnovy…
Pro mě je škola bez osnov škola, kde má učitel v práci s dětmi větší svobodu. Na dobré škole může učit tak zajímavě, že se mu o tom dřív ani nesnilo. Vždy je ale něco za něco, tuhle svobodu musím naplnit odpovědností, musím se vzdělávat, pracovat na sobě, přiznat si, kde dělám chyby. A stejný postoj přenášet i na své studenty.
Celý text naleznete zde
22 komentářů:
Paní Mazancová, ŠVP Vám umožňuje svobodně učit a přizpůsobovat výuku konkrétním dětem a třídám? Já ten pocit nemám. Je to buzerace na učitele. Když Vám přijde někdo na hospitaci a Vy zrovna nejste tam, kde to někdo sepsal do ŠVP, je hned oheň na střeše! Svobodně učím jen v soukromých hodinách doma individualisty. Ve škole ani s osnovami ani se ŠVP. A to už mám za sebou téměř pětatřicetiletou praxi ve výuce jazyků.
jak vypadá vzdělávání bez osnov,každý so do rvp švp ppp naplácá co chce a podlle toho učí nebo i neučí,zrovna má v plánu trojčlenku ale pohled z okna ji nadchne,venku rozkvetly jabloně děti,jdeme ven! a trojčlenku: 1/ probere později 2/někdy až vyjde čas 3/nikdy a tak žák postoupí do dalšího ročníku aniž by měl ponětí o trojčlence,učitel vyššího ročníku co to převezme : 1/je dobrák (trotl)a doučí to 2/kašle na to,pokračuje v látce dál
takto ze zš přejde žák na sš: tam se : 1/pokoušejí doučit chybějící přičemž nestihnou učivo sš 2/přizpůsobí úroveň výuky znalostem žáků (neboli zš) v obou případech poradí žákům aby z matiky nematurovali,bez základních znalostí matiky se lidé nemohou věnovat technickým oborům a tak nám chybí 250 000 tech prac sil v ekonomice
dlouho již nebude možné trpět ten čurbes, co je ve školství,banky přestanou půjčovat státu,který není schopen vyprodukovat pracovní síly pro průmysl, který tyto banky rovněž sponzorují,banky potažmo stát budou požadovat po školách výsledky,nikoliv produkt komfortně se cítící a kreativní ale pracovní sílu ,disciplonovanou,s určitou sumou základních znalostí a jistou mírou schopností tyto nabiflované znalosti uplatnit nejlépe v nabiflovaných postupech,nedělejme so uluze ře sem přijede 250 000 ukrajinců,rusů,mongolů kteří budou makat za nás a na nás, novodobé akce "vzhůru do výroby " bude mnohem krutější nežli po 48
udělat ve školství pořádek není nic nemožného a nacpat děti do osnov není žáden problém,samozřejmě vše v rámci demokracie,takže osnovy budou ve školách státních a ty budou zadara a komu se to nebude líbit jako třeba paní mazancové,bude mít možnost bohaté nabídky škol souukromých bez státních osnov a omezení ,ale za svoje,ne za státní peníze
Celý článek P. Mazancové končí: "Pedagogická, ale i široká veřejnost, která si myslí, že vzdělávání jde od deseti k pěti, vám na tohle řekne, že to je všemi možnými experimenty. Podle mě to je naopak dojezd starého pojetí školy, do které ale chodí už poněkud jiné děti." Podobný "dojezd" měly zbytky buržoazního myšlení po celou dobu budování socialismu až do roku 89. V novinách se zprávy o krádežích a zločinech uváděly jako "stíny minulosti", protože to do socialismu nepatřilo, jen to stále přežívalo z minula.
Předsedkyně Učitelské platformy by mohla alespoň vědět, že se základní kurikulární dokument školy jmenuje "školní vzdělávací program": "Místo osnov máme rámcový vzdělávací program, který si školy upravují do školního vzdělávacího plánu. To je ekvivalent dnešních osnov, to slavné ŠVP." Tak jsou osnovy dnešní nebo dřívější? Autorka neumí ani zformulovat myšlenku...
Největší nesmysl v textu je tohle: "Rámcový vzdělávací program, což je mimochodem dobře vymyšlený dokument, popisuje ne to, co by se děti měly učit, ale jaké dovednosti by na konci základky měly mít."
Osnova je soustava souběžných, rovnoběžně uložených nití.
Tvoří jakousi kostru tkaniny.
Ale to co dělá látku látkou, třeba nádherný vzor, to tvoří až útek.
Říci, že učit lze bez osnov - a je jedno, jak je nazveme, klidně třeba RVP, je stejné, jako tkát tkaninu bez osnovy.
Výsledkem bude leda neforemný šmodrchanec.
Anebo jinak.
Nacpat děti do osnov?
Jak by to jen bylo možné, že? Vždyť je každé úplně jiné, osobité.
Skoro jako "nacpat" do notové osnovy všechny písně.
Každá je přece jiná, osobitá...
"Dojezd starého pojetí školy"?
Mně přicházejí do prvního ročníku žáci, kteří neumí ani násobilku. Jenže já to potřebuji.
A když pátrám, jakým způsobem byla dítka vzdělávána, zjišťuji zvláštní věc.
Ta, která nemají s násobilkou problémy, byla vyučována tím zastaralým způsobem.
No ale to je prý špatně. Alespoň podle paní předsedkyně. Tak teď nevím.
A ještě jedna poznámka.
Nikdy mi žádný, shora nadiktovaný papír, nezabránil v tom, abych svobodně učil děti takové učivo a takovým způsobem, jak to považuji za správné.
Někomu ale holt nestačí ani 18 let na to, aby to pochopil.
A opět pozoruji zvláštní věc.
V časech osnov jsem měl mnohem více svobody a musel jsem méně lhát.
Ad poste.restante: děkuji za učebnicový příklad několikanásobné demagogie, hned jej jako takový použiji ve výuce. Zajímalo by mě jen, i když mi to asi těžko prozradíte, jestli si uvědomujete, že píšete demagogii.
paní mazancová mi připomíná jednu mladou kolegyni matikářku,na kterou starý kolega řval ať ty učně naučí alespoň desetinnou soustavu . že mu nejsou schopni změřit šuplerou obrobek tak prohlásila : "není důležité kolik to měří,hlavně že se ten výrobek žákovi libí a pocituje uspokojení ze své práce!"
Kvaternion
Demagogie?
Hraju si s významem slova osnova. Jen takový volný proud myšlenek. :-)
Ono třeba taky, když navrhnete osnovu blbě, tak už nikdy dobrou látku nevyrobí nikdo, i kdyby se snažil sebevíc.
Pak nezbývá, nežli tkát podle svého.
Ale pokud chcete opravdu demagogii, přečtěte si své příspěvky během posledního měsíce.
Demagogie, osobní urážky a sprostota, za kterou se tady někteří mažou. Ale jen někteří.
Anebo si znovu přečtěte autorčinu větu o RVP, na kterou upozorňuje příspěvek kolegy Sárköziho.
Tak RVP je prý "dobře napsaný dokument". Už to ani nebudu sám komentovat.
Viděl jste vystoupení pana Šteffla na konferenci TEDx?
..."žák zapojí správně polovodičovou diodu, ... využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů, ... využívá při tvořivých činnostech prvky lidových tradic..." - schválně zkuste mi uvést příklady. :-)
Fakt "skvělý" dokument.
Až to pochopíte, dejte mi vědět.
Pak bude mít smysl vést s Vámi diskusi.
Osnova jako metodologický nástroj
K čemu je interaktivní osnova?
Jedná se o rozvrhnutý scénář kurzu - rozcestník, ze kterého studenti vstupují do jednotlivých e-learningových aktivit. Osnova bývá členěna časově nebo tematicky. Učitel si aktivity postupně připraví a pak je studentům zveřejní v ucelené podobě.
https://is.muni.cz/napoveda/elearning/osnova
Pojem osnova má více významů, jejichž společným znakem je předem určené uspořádání dílčích věcí potřebných k vyřešení nějaké složitější věci. Osnova je základní metodologický nástroj k porozumění složitějším věcem a nástroj potřebný k řešení různých problémů. Bez logické pojmové (tématické) a časové osnovy bývá jednání lidí chaotické. Podobně jako třeba často urážlivá Kvaternionova argumentace.
S pojmem osnova souvisí i další věci, jakými jsou třeba pojmy anotace nebo tzv. abstrakt vědecké práce. Stačí si někdy přečíst tu anotaci nebo abstrakt nějaké práce, aby člověk pochopil, co se v ní pak podrobněji dočte. Postačí si třeba přečíst abstrakt pojednání prof. Kvasze Principy genetického konstruktivismu, abychom nahlédli, že jde zřejmě o práci účelově napsanou k obhajobě přehnaně konstruktivistické tzv. Hejného metody a k odůvodnění poněkud přehnané orientace vedení KMDM na didaktický konstruktivismus.
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html#comment-7360503494715727100
Podkud není u nějaké práce uvedena anotace, abstrakt nebo osnova, vyplatí se si tu osnovu (tématický/pojmový výtah) napsat. Viz třeba logicky uspořádané a pojmově jasné osnovy vystoupení přispěvatelů jednání školského výboru o údajně alternativní Hejného (ne)metodě výuky matematiky. Píši o údajně alternativní (ne)metodě, neboť podle názoru mnohých (významné části odborné i širší veřejnosti) nejde o plnohodnotně alternativní metodu výuky matematiky a podle názoru (nejen) např. prof Štecha nejde ani o didaktickou metodu v plném slova smyslu.
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html#comment-4502531292260008768
Poněkud chatrnější myšlenkovou osnovu mají, myslím, vyjádření vedení Katedry matematiky a didaktiky matematiky na obranu tzv. Hejného metody. Oč jsou tato vyjádření méně odborná a věcná (myšlenkově a pojmově uspořádaná, systémově provázaná apod.), o to víc jsou někdy až hystericky vztahovačná a personalizovaná. Viz například článek a diskuse u článku
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html
O chatrně odborných ale o to urážlivějšich myšlekových osnovách projevů nicka Kvaterniona se mi v tuto chvíli psát nechce. Tím neříkám, že se to nestane, bude-li si o to tento anonym koledovat tak uboze jako dosud.
J.Týř
A opět pozoruji zvláštní věc.
V časech osnov jsem měl mnohem více svobody a musel jsem méně lhát.
poste.restante, podepisuji.
Je to 85 let, co v Československé republice byly pro školy vydány učební osnovy, které nahradily ty staré rakouské.
Jak se vyvíjela pedagogika, tak se pro dokument stanovující cíle, obsah, rozsah ... vzdělávání začal používat pojem kurikulum (u nás to však do roku 1990 nebylo možné). Tento pojem přesně vyjadřuje, o co by ve škole mělo jít.
Silně pochybuji, že by někdo zavedl opět starý pojem, cosi jako rámcové osnovy, školní osnovy (pro MŠ i třídní osnovy).
Pokud má někdo pocit, že mu ŠVP (školní kurikulum) neumožňuje svobodně vyučovat (viz BP), je chyba ve zpracování tohoto dokumentu a v jeho aplikaci v konkrétní škole.
Velká kurikulární revoluce v českém školství?
Pojem kurikulum je odvozen z latinského „currere“, což znamená běh, závod, ale také životní cestu (mnozí jistě znají curriculum vitae). Tímto pojmem začali v 60. letech 20. století v Anglii označovat učební osnovy, učební plán (v němčině pojmu kurikulum odpovídá termín Lehrplan, tj. učební plán, plán výuky) či školské vzdělávání. V britském pedagogickém slovníku (Dictionary of Education, 1993) je termín kurikulum (curriculum) definován následovně:
Kurikulum v užším vymezení znamená program výuky;
kurikulum v širším vymezení znamená veškeré učení, jež probíhá ve škole nebo v jiných institucích, a to jak plánované, tak neplánované učení;
v posledních letech je kurikulum vymezováno jako výběr z kultury společnosti a kurikulum je tvořeno v procesu kulturní analýzy.
K rozšíření pojmu kurikulum u nás výrazně přispěla Eliška Walterová, která jej počátkem 90. let svými odbornými publikacemi fakticky prosadila do české odborné pedagogické terminologie. Walterová definuje kurikulum jako obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení.
http://psychologie-pedagogika.studentske.cz/2008/07/kurikulum.html
Kurikulum lze chápat jako „obsah vzdělávání (učivo) v širším slova smyslu a proces jeho osvojování, tj. jako veškerou zkušenost žáka (učícího se), kterou získává ve školském (vzdělávacím) prostředí, a činnosti, které jsou spojeny s jeho osvojováním a hodnocením“.[1]
Kurikulum je nestabilní konstrukt, jež prochází vývojem od ideálního konstruktu, přes vtělení do školních dokumentů, až po realizování kurikula.[2] "Vytváří se tak systém složitých vazeb, v nichž si však dominantní postavení zachovává obsah (učivo).“[3]...
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kurikulum
Chápu, že obsahově, rozsahově i časově nejednoznačný pojem Kurikulum (nestabilní konstrukt s mnoha obsahy, rozsahy, časovými určeními, významy a interpretacemi - viz mnohé další a další komplikované definice pojmu kurikulum) vyhovuje pedagogickým populistům a rádoby inovátorům víc než jasný pojem Učební plán nebo Učební osnova. Žvanit o něčem neurčitém (třeba o kompetenčně konstruktivistických postupech namísto o učivu) je asi pro ně často mnohem zajímavější, než něco systematicky určitého doopravdy (u)dělat.
Definičním znakem vzdělávacího programu, plánu nebo osnovy není dogmatická užvaněnost, se kterou se u pedagogických populistů i v tzv. RVP často setkáváme. Pro jakýkoli program nebo plán má být k dispozici základní přehlený metodologicky a pojmově určitý nástroj - stručná a jasná osnova, která jasně a přehledně ukazuje hlavní body postupného praktického uskutečnění toho programu či plánu.
Vypustit někde nahoře balón nafouknutý kompetenčně konstruktivistickýmí frázemi a očekávat, že si školy samy a s radostí udělají z takového užvaněného prdu vonnou vzdělávací kuličku, je nesmysl.
J.Týř
Viz i
http://www.ceskaskola.cz/2015/08/jiri-tyr-velka-kurikularni-revoluce-v.html
Pokud má někdo pocit, že mu ŠVP (školní kurikulum) neumožňuje svobodně vyučovat (viz BP), je chyba ve zpracování tohoto dokumentu a v jeho aplikaci v konkrétní škole.
o svobodu žáden strach i kotrmelce můžem v hodině matiky metat ale problém mají zaměstnavatelé v průmyslu a stát
Paní Mazancová mluví o tom, že učitel má bez osnov větší svobodu, ale také má zodpovědnost. To je hezké, akorát že v praxi k žádné zodpovědnosti volán není. Je to podobné jako komunismus, kde si každý může dělat, co dělá rád, a vzít si cokoliv, co chce.
V praxi je to tak, že v takovém komunismu nedělá skoro nikdo nic a vezme si všechno. Takže ten utopický systém vede k hroutícím se výsledkům. Stejně tak škola, kde má učitel svobodu nenaučit nic konkrétního, v reálu vede k tomu, že ten učitel nenaučí prakticky nic. Ale přece musí existovat alespoň něco alespoň trochu konkrétního, za co ten učitel dostává plat, za co dostává peníze škola, za co dostávají děti a absolventi různá vysvědčení, diplomy, potvrzení o studiu. Když si mohou dělat cokoliv – a hlavně nedělat cokoliv – je to problém.
Jak říká Laimes, svobody je v učení vždy dost, pokud není ředitel blázen, který jakoukoliv originalitu potlačuje. Věci se dají naučit mnoha způsoby. Ale musí existovat alespoň přibližně osnova, co se ve skutečnosti naučit mají, kam dojdou. To platí pro jazyky, matematiku i další předměty. Jinak se typicky naučí děti méně, než mají, a méně než předchůdci.
Mazancová také zmiňuje pozitivní neukázněnost. Děti nejsou pokorné jednoduše proto, že je nikdo neseřve, natož aby je nechal klečet na hrachu nebo spráskal rákoskou. No tak z toho pochopitelně vede větší sebevědomí školáků. Je to opravdu tak dobře? Docílí někdo svého potenciálu jen tím, že dělá v třídě brajgl? Nevolám po návratu rákosek, ale připadá mi jasné, že už jsme sklouzli do opačného extrému, který může být pro budoucnost národa i horší než nějaká ta rána rákoskou.
Pane Týři, zatím to "osnova" versus "kurikulum" neprožívám tolik jako Vy. Jsou to prakticky jen synonyma, ne? Kurikulum začali užívat lidé, aby ukázali, jak jsou anglosaští a světoví a že mají v USA a UK kamarády. Ale když to slovo užívají jiní, je to prakticky totéž jako učební plán nebo osnova, nebo ne?
Mělo by být. Pokud kurikulum vykazuje znaky systematické práce podle určitého plánu nebo osnovy, je to v pořádku. Mnohdy to tak, bohužel, není. Systém osnov dával učiteli povinnost naučit předepsané v 70 % výukové doby. V tom 30% zbytku měl volnost operativně reagovat na situaci ve třídě, opakovat nebo rozšiřovat učivo. V ŠVP tato volnost není.
Pokud má někdo pocit, že mu ŠVP (školní kurikulum) neumožňuje svobodně vyučovat (viz BP), je chyba ve zpracování tohoto dokumentu a v jeho aplikaci v konkrétní škole.
Víte Vy vůbec, o čem mluvíte?
Pochybuji.
Zkuste se podívat do nějakého RVP na maturitních oborech odborných škol.
Přečtěte si výstupy třeba ve fyzice nebo chemii a pak se podívejte, kolik hodin je k dispozici.
Víte, z letecké perspektivy vypadá hezky všelicos.
Aha. Tak problém se týká středních škol. Přiznávám, že tam to moc neznám.
Přesto by mě zajímalo, kolik učitelek a učitelů se ztotožňuje s názorem, že "v časech osnov jsem měl mnohem více svobody a musel jsem méně lhát".
Bezjaderná a bezosnovní kocourkokracie systému RVP/ŠVP
Mýlíte se, myslím, pane Václavíku. Problém systému RVP/ŠVP je problém systémový dotýkající se z více hledisek negativně ZŠ i SŠ. Učitelům byl tím systémem nařízen administrativně náročný konstruktivistický přístup k budování komplexu tzv. kompetencí, aniž by bylo určeno nepominutelné jádro učiva* tj. není v něm určeno, co, kdy a jak závazné/povinné. Ten systém je na jedné straně zdánlivě liberální, zároveň je ale pro učitele nepraktický a svazující.**
* Viz
Není nijak určeno povinné jádro učiva. Systém kompetencí je tak složitý, že svazuje školy u učitele.
http://www.ceskaskola.cz/2017/09/ondrej-steffl-k-revizi-rvp-1-cast.html
** Viz
Systém RVP/ŠVP je první z EU dotovaný systémový "hřebík do rakve českého školství"
Viz i výše 29. dubna 2018 v 18:23:
Definičním znakem vzdělávacího programu není kompetenčně konstruktivisticky opentlená dogmatická užvaněnost. Definičním znakem každého programu je jeho metodologická, obsahová a časová, osnova. Pro jakýkoli program nebo plán má být proto k dispozici základní přehlený metodologicky a pojmově určitý nástroj - stručná a jasná osnova, která jasně a přehledně ukazuje y určuje jádro učiva a hlavní body postupného praktického uskutečnění toho programu či plánu.
Vypustit někde nahoře balón nafouknutý navzájem promíchanými všeobecnými kompetenčně konstruktivistickýmí frázemi a očekávat přitom, že podfinancované školy si samy a s radostí udělají z takového užvaněného prdu vonnou vzdělávací kuličku, je nesmysl.
J.Týř
Systém RVP/ŠVP je první z EU dotovaný systémový "hřebík do rakve českého školství"
http://www.ceskaskola.cz/2017/12/tajny-ucitel-reforma-rvp-posledni.html#comment-942802829774795230
Okomentovat