„Stát si usmyslel, že zájemci o studium na střední škole s maturitou by měli mít nějaké minimální znalosti, které bychom si měli ohlídat. Tak vznikla instituce, vymyslela testy, systém jejich hodnocení a nařídila školám testy i hodnocení respektovat. Rodiče dětí ale s překvapením zjišťují, že testy jsou především v matematické části nečekaně náročné. Dokonce že neodpovídají znalostem, jež si jejich děti odnášejí ze školy. Stát totiž pečlivě nasadil laťku, kterou je potřeba přeskočit, už však mnohem méně pečlivosti prokázal tam, kde je třeba posílit či zlepšit výuku a matematiku děti skutečně naučit,“ píše Marek Švehla v týdeníku Respekt.
 |
| Marek Švehla (linkedin.com) |
Navíc dlouhodobě toleruje, nebo dokonce systémově vytváří velké rozdíly v jednotlivých základních školách. Děti z horších škol proto přicházejí k přijímacím zkouškám s obrovskými mezerami ve znalostech.
V takové situaci, která je v Česku naprostou realitou, nastupují na scénu jako nouzová záchrana rodiče. Někteří platí doučování, jiní celé měsíce před zkouškami své děti učí. Ti, kdo nemají ani peníze, ani matematické dovednosti, posílají své děti do boje. Do boje se státem, který selhává při vytváření kvalitního systému vzdělávání a pak nasazuje laťky kdovíkam. Celé to navíc nese rysy věrolomnosti: cílem totiž není děti dobře vzdělat, ale vytřídit a hodně jich nasměrovat do montoven k výrobním pásům.
Celý text naleznete v týdeníku Respekt
12 komentářů:
A proto je nejlepším řešením důsledná inkluze. Zrušit přijímací zkoušky na 8.letá gymnázia a bývalé žáky ze SpZŠ posílat rovnou na střední školu. Romské žáky z vyloučených lokalit vozit do Scioškol a polovina problému je vyřešena.
Nechtějí i v montovnách po Vás maturitu, řidičský průkaz a dva světové jazyky k tomu?
Já bych to pozměnil. To co Svehla píše je vlastně:
Cílem totiž není děti dobře vzdělat, ale vyřídit! Dát jim diplom zadarmo. Nechat je zakrnět. Aby měly ostatní země menší konkurenci.
Co je mi známo, tak stát nenastavil laťku, kterou je třeba překonat. Nebo je nějaký minimální počet bodů, které musí žák získat, aby mohl být přijatý na určitý typ školy? Jestli není nějaká státem určená minimální hodnota, tak si škola sama rozhodne, jaký minimální počet bodů je pro ni akceptovatelný.
A autor pak bojuje proti strašidlu, které si sám vymyslel. Klasická literatura nás učí, že v takovém případě stačí přestat se strašidla bát a Barbucha zmizí sám.
jsme zemí montoven,takže žádné velké vědátory kromě pár ajtáků netřeba ale kvalifikované a pomocné dělníky,skladníky,řidiče a vrátné,mimochodem ,když jsem se před důchodem ucházel o místo vrátného chtěli po mně dva světové jazyky=ang/něm fluently protože občas se stane že přijede kamion z rumunska nebo běloruska,fyzickou zdatnost ,
práci na pc, potrvrzení o zdravotní způsobilosti,certifikát strážný výhodoou a to vše jako pozice pro ozp!
Ne vždy s panem Švehlou souhlasím, v tomto ovšem naprosto. Úvahy některých představitelů průmyslu a dalších laiků ve stylu "jsme zemí montoven a tak potřebujeme hodně absolventů učňáků, aby měl kdo montovat", jsou naprosto absurdní, ale, jak se zdá, skoro nikomu to nedochází, ba se běžně vyskytují i na vládní úrovni.
ale my jsme zemí montoven
Jedna kapacita na PI napsala kategoricky, že nelze ignorovat Gaussovu křivku a že hoden sš s maturitou je pouze ten žák, který má intelektové a morální a volní předpoklady.
Problém s touto elitářskou cháskou je, že nemohou jednoduše prosadit čisté IQ testy a tak použijí chudáka cermat s prasáckými limity jako trojského koně. Nadto, morální i volní předpoklady se totiž v čase mění a žáci, kteří mají možnost se v prváku chytnout, často nastartují. Pokud jsou ale odkloněni už přijímaček, k možnosti nedojde a přicházíme o vzdělavatelné lidi. Poskytnout tuto možnost žákům, jak to dělají v okolních zemích, dle kapacity nelze, neboť to prý není ochotna platit ze svých daní. Kapacita ovšem již opomněla spočítat, o kolik korun společnost selekcí lidí přichází.
Na téma Gaussova křivka: https://en.wikipedia.org/wiki/Flynn_effect
"Nadto, morální i volní předpoklady se totiž v čase mění a žáci, kteří mají možnost se v prváku chytnout, často nastartují."
A proč v prváku? Proč ne třeba ve druháku, nebo až u maturity? A proč vůbec? Co kdybychom neselektovali vůbec, soudruhu kolego a nechali bychom to čistě na poptávce? Ono se to protřídí v praxi tak nějak samo. Pár tisíc lidí to odnese, ale o co jde, že jo. Když se kácí soudružský les, létají třísky. Hlavně aby každý dostal tu svojí šanci na cokoliv, po čem prahne.
"Pokud jsou ale odkloněni už přijímaček, k možnosti nedojde a přicházíme o vzdělavatelné lidi."
A jakým přesně mechanismem přicházíme o ty vzdělavatelné lidi? On je někdo někde vraždí, nebo jak?
"Poskytnout tuto možnost žákům, jak to dělají v okolních zemích, dle kapacity nelze, neboť to prý není ochotna platit ze svých daní. Kapacita ovšem již opomněla spočítat, o kolik korun společnost selekcí lidí přichází."
A o kolik přichází produkcí nepoužitelných humanitních vzdělanců, kteří neprodukují žádné skutečné hodnoty, které by někdo poptával a byl ochoten platit za svého? Kolik nás stojí všechny ty marxistické experimenty typu plošné inkluze? A kdo ověřuje efektivitu využití peněz vynaložených z fondu pro vzdělávání a konkurenceschopnost? Všechny ty nesmysly od nevyžádaných, neodborných rádobyauditů vzdělávacího systému prováděných lidmi bez jakékoliv erudice, přes všechny ty projekty typu Rodiče vítáni, Dveře dokořán, a já nevím, co ještě za marketingové nesmysly?
Ano, nůžky mezi představami mladých lidí o tom, co budou dělat a realitou toho, co je poptáváno a je udržitelné, se rozvírají, protože každý má dojem, že je velikým myslitelem a může dělat (když už ho ti pitomí učitelé nedokázali naučit tu zpropadenou matematiku - čti: když je blbej jak troky) nějakou tu vaší humanitu. Ty trapné tirády o tom, jak kapitáni průmyslu se snaží děti nahnat do montoven už jsou extrémně obehrané a myslím, že po dalších reprízách už nikdo netouží. Všichni, kdo tuší, jak to funguje, chápou, že průmysl se musí živit z koupěschopné poptávky, narozdíl od aktivistů, kteří jsou financováni z eráru a často proti vůli velké části těch, kdo ten erár živí. A tak poptávka kapitánů průmyslu je ve skutečnosti jen přeposlanou poptávkou spotřebitelů. A ti naši slavní experti na nic, se veřejně ztrapňují svojí hloupostí a neznalostí, když si kritizují oklikou svojí vlastní poptávku - po počítačích, televizích, autech, MHD, dovolených a já nevím po čem ještě. Místo abychom byli rádi, že existuje poptávka po práci těch, kteří nejsou zrovna velkými mysliteli, tak budeme kritizovat ty, kteří ji vytvářejí a budeme naopak podporovat výrobu aktivistů závislých na čerpání státních peněz, což je totéž, jako podpora v nezaměstnanosti, akorát se to jmenuje jinak.
Petře, děkuji za odkaz, zajímavé.
Okomentovat