"Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je proto třeba zredukovat ve prospěch důkladnějšího osvojení těch témat a kompetencí, které jsou nezbytné a důležité pro život každého člověka v současné a budoucí společnosti," píše se ve zprávě Národního ústavu pro vzdělávání k revizi RVP. Zpráva se zabývá termínem "výsledky učení", který nahrazuje v rámcových vzdělávacích programech dříve používané očekávané výstupy nebo výsledky vzdělávání.
Orientace na žáka
Nejprve je třeba vysvětlit, čím výsledky učení nejsou. Nejde o cíle vzdělávání definované pro učitele (tj. k čemu má učitel žáky vést), ale o výsledky učení definované pro žáky (tj. co má žák prokázat, že umí a jak to bude hodnoceno).
Výsledky učení v RVP definují, co má žák prokázat, že umí v určité vzdělávací oblasti po určitém období vzdělávání, v tzv. uzlových bodech vzdělávací dráhy. Výsledky učení mají zpravidla podobu kompetencí, tedy vědomostí, dovedností, postojů nebo zkušeností, které se demonstrují v činnosti a jednání žáků. Výsledky učení by také měly být evaluačním standardem na národní úrovni.
Jak poznat, co patří do jádra?
Žáci by měli mít dostatek času jak na získání, tak na procvičování a upevňování znalostí a dovedností. Klíčové jsou zejména dovednosti a postoje potřebné k celoživotnímu učení, aby byli v každém věku připraveni řešit problémy, přizpůsobovat se změnám a vyrovnávat se s jejich dopady.
Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je proto třeba zredukovat ve prospěch důkladnějšího osvojení těch témat a kompetencí, které jsou nezbytné a důležité pro život každého člověka v současné a budoucí společnosti. To, co bude moci být zařazeno do tohoto tzv. jádra, by se mělo vztahovat k jednomu nebo více obecným cílům vzdělávání a mělo by přispívat k naplnění jedné nebo více klíčových kompetencí. Stejný důraz by přitom měl být kladen jak na porozumění, tak na osvojení dovedností, schopnosti aplikovat a rozvoji kompetence k učení. A velmi důležitý aspekt je provázanost, koherence výsledků učení od předškolního po maturitní vzdělávání.
Jak se výsledky učení formulují?
Výsledek učení musí být jasně formulovaný, relevantní, hodnotitelný a přitom dosažitelný a časově ukotvený.
Pro přiblížení procesu formulace je možné využít metodu ABCD (actor – behavior – conditions – degree) tedy Kdo? Žák – Co dělá? S čím? – Za jakých podmínek? S použitím jakých nástrojů? – Cílem je jaká úroveň?
Zde jsou příklady výsledků učení z různých vzdělávacích oblastí:
• žák zhodnotí oběd ve školní jídelně z hlediska zásad zdravé výživy,
• žák navštíví technické muzeum a v eseji /obrázku reflektuje vybranou expozici,
• žák vyhledá na mapách jednotlivé světadíly a oceány,
• žák zkontroluje rozměry strojního výrobku s využitím elektronického měřicího přístroje s přesností na 0,01 mm (SŠ – kategorie H, M).
Vliv výsledků učení na učební činnosti a způsoby ověřování
Očekávané výsledky učení mají samozřejmě vliv jak na učební činnosti žáků, tak na způsoby ověřování, které by kromě standardizovaných testů a hodnocení učitelem měly zahrnovat také portfolio prací.
Návrhy způsobů ověřování chceme zpracovat jako součást metodické podpory školám. Nové pojetí hodnocení žáků by mělo zdůrazňovat jak sumativní, tak formativní hodnocení.
Zdroj: Zpráva NÚV
4 komentářů:
A kdopak přišel na tento nápad? Že obsah vzdělávání je třeba redukovat.
To jako žáci nemusí umět tolik, co současní absolventi. Tedy máme stížnosti od zaměstnavatelů, jak jsou současní absolventi převzděláni. Proto shání pracovníky z méně rozvinutých zemí, kteří jsou vzděláni tak akorát?
A jakpak to chtějí redukovat. Boženu Němcovou zredukujeme. Vždyť ji ti žáci k ničemu nepotřebují. Pohádky už nečtou(mají Disneyho či Pixar) a nějaké sociální romány to už se dnes nenosí. Dnes jsou modernější problémy(Kobra 111, Komisař Rex). A Mácha. Na co básničky, dnes staží smskou zlato jdeme na to. Takže budeme učit smskovat, hrát počítačové hry a mít dobrý pocit z demokratického štěstí. A nebude to na žáky moc? No oni si to zhodnotí. Vždyť pocit je lepší kritérium než zatěžující fakta.
Já osobně bych zredukoval na ZŠ cizí jazyky. Angličtina a hotovo. Víc nic.
Myslím si, že konečně...
Co zredukovat? To co není potřeba. Co není potřeba? To co se už učí desítky let (např. 40) a použití to má minimální.
Co konkrétně? Například:
Český jazyk. Stavba věty. Proč poznat jestli je to příslovečné určení místa nebo času? Jestli je to částice nebo citoslovce? 99% obyvatel ČR se toto někdy učilo, já jsme to za posledních 40 let nepoužil.
Jestli vynecháme Němcovou a nebo Nerudu? Myslím, že na život a vzdělanost české populace to bude mít zanedbatelný vliv.
Český jazyk na střední škole je bezvýznamný telefonní seznam autor - dílo - někdy obsah. Za posledních 40 let jsem si na něco vzpomněl, ale proč jsem musel strávit 99 hodin ročně po dobu 4 let učením telefonního seznamu, to teda nevím.
Rosto, abyste neumřel jako analfabet!
Okomentovat