„Výuka matematiky jako výchova ke kritickému myšlení, logickému uvažování a schopnosti kvantitativně pojímat a zpracovávat věci okolo nás nesporně patří k základnímu vzdělávání. Na určité úrovni by se s matematikou měl seznámit každý člověk, který chce vykonávat kvalifikovanou práci, který chce být aktivním členem rozvinuté společnosti. Rezignovat na to znamená vracet se do „středověku“. Názory, že nemusíme umět počítat, protože přece máme kalkulačky, jsou poněkud hloupé. Kloním se k tomu, že na středních školách má být povinná maturita,“ píše ředitel Matematického ústavu AV Jiří Rákosník v Hospodářských novinách. Oponuje mu odborník na vzdělávání a zakladatel sítě Scioškol Ondřej Šteffl.
 |
| Jiří Rákosník (cas.cz) |
Povinná zkouška z matematiky by měla být součástí maturity na gymnáziích a odborných školách typu někdejších průmyslovek, na školách ekonomického zaměření apod. – ve všech oborech, kde dobrá znalost matematiky na jisté úrovni je předpokladem úspěšného výkonu povolání nebo dalšího studia.
Kupodivu se nezpochybňuje povinná maturita z češtiny, ač velká část populace neovládá plně pravopis a většina rodičů by dnes maturitu z češtiny skládala se značnými obtížemi.
Nelze podceňovat motivační roli maturity jako závěrečné zkoušky. Většinou děláme jen to, co musíme nebo co chceme. Strach z neúspěchu je hnacím motorem. Zažíváme to po celý život – v zaměstnání, při zkouškách na vysoké škole nebo třeba v autoškole. Řada z těchto situací si v náročnosti s maturitní zkouškou nezadá. Z tohoto pohledu by maturita mohla a měla být i tou důležitou „zkouškou dospělosti“.
Problém nekončící diskuse o povinné maturitě z matematiky spočívá v tom, že na to jdeme od konce. Nejprve vášnivě diskutujeme o tom, zda povinná maturita ano, či ne, pak se bavíme o jejím provedení, abychom zjistili, že to, co jsme vymysleli u zeleného stolu, nevyhovuje tomu či onomu z cílů uvedených na začátku tohoto textu. Nebereme na vědomí, že rychlé řešení neexistuje. Nejde totiž primárně o maturitu, ale o systém vzdělávání jako celek.
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
Absolvoval jsem matfyz, matematiku umím a miluji. Hodně mi dala, hodně mě naučila. Přál bych si, a v tom se jistě shodneme, aby maturanti uměli z matematiky co nejvíc, aby byli dobře připraveni do života i na další studium. A právě proto jsem proti povinné maturitě z matematiky. Úrovni matematického vzdělávání maturantů totiž mnohem víc uškodí, než prospěje. Napáchá spousty škod ve školách, ale hlavně mimo resort školství.
Argumentů proti státní maturitě je spousta... Kardinální otázka ale zní, co se stane s těmi, kteří maturitu z matematiky nesloží, a jak se změní motivace ke studiu u těch, kteří nemají pro matematiku předpoklady? Jasná otázka. Ale zastánce povinné matematiky nezajímá. Jeden z nich před osmi lety napsal (mimochodem od té doby změnil názor): „Součástí maturity by měla být povinná zkouška z matematiky. Tečka.“ Nechuť k matematice je „spolčení hloupých, líných nebo prostě pohodlných“. „Měli se více snažit, měli by po problému,“ říkají další. Pro mnohé žáky je to ovšem více než obtížné, ať už proto, že skutečně nemají vrozené předpoklady, nebo proto, že neměli štěstí na učitele. Ale pomiňme příčinu.
V důvodové zprávě k zákonu, který povinnou matematiku zavádí, se píše, že neúspěšných maturantů bude kolem 20 procent. To je hodně optimistické, když dnes jich propadne 24 procent, a to z matematiky maturují jen ti, kteří si matematiku sami vybrali. Reálně, kdyby půlka neúspěšných nakonec odmaturovala v září, pořád to bude přes deset tisíc mladých lidí, které maturita z matematiky v devatenácti letech pošle… Kam je vlastně pošle? Na úřad práce? Do výroby? Na ulici? Ke drogám? A jsou to opravdu ti „hloupí, líní nebo prostě pohodlní“? A i kdyby ano, oni tady s námi budou žít.
Rozumné země, a to jsou vlastně skoro všechny, vítají a podporují, když se lidé chtějí vzdělávat. A když mají problémy, snaží se jim pomoci, aby je překonali. Země jako ta naše, která kromě lidí moc jiných zdrojů nemá, by to měla dělat dvojnásob. Česká cesta je ale, jak se zdá, opačná – přísná selekce, žáky od studia odradit, a když už vystudují, tak na konci oddělit zrno od plev – hlavně aby tu maturitu někdo nedostal zadarmo (když já se musel tak nadřít!).
Celé texty Jiřího Rákosníka a Ondřeje Šteffla naleznete v dnešních Hospodářských novinách
6 komentářů:
celá systém dnešní maturity jest pitomost tak co o pitomosti debatujete ?
Mně to vychází tak, že by měly být dva, nebo tři typy maturit, když už tedy někdo zrušil mistrovské zkoušky a dva, nebo tři typy vysokých škol - Univerzity jako top vzdělávací instituce zabývající se výzkumem, produkujícím některé specifické odborníky jako jsou lékaři a právníci, vysoké školy odborné produkující techniky, informatiky, učitele apod. a vysoké školy praktické produkující odborníky třeba v hotelnictví, v marketingu, v dopravě, zaměřené hodně prakticky a nezabývající se teoretickým výzkumem.
Nedělá mi sebemenší problém, aby na vysokých školách praktických stačila maturita bez matematiky, ale jsem zásadně proti tomu, aby nebyla povinná na univerzitách. Tam vidím obrovské nebezpečí. Cílem není zničit co nejvíce mladých lidí, ale zajistit, aby některé obory vysokých škol neprodukovaly vysokoškolsky vzdělané pitomce. Obzvláště nebezpečné mi to připadá ve zmíněných profesích - lékař, právník a učitel. To, co dnes produkují za nesmysly právníci, kteří absolutně nemají potuchy o principech fungování fyzikálního světa, je tristní.
Pro univerzity maturita z matematiky jednoznačně povinná. Pro VŠ odborné asi obecně být povinná nemusí, ale asi by byla obzvláště doporučená. Pro VŠ praktické, když už tedy svět dospěl k tomu, že každý zedník musí mít vysokou školu (pro nechápavého kvaterniona a jiné osoby s odlišným vnímáním dodávám, že předchozí vyjádření je hyperbolou) povinná maturita z matematiky být nemusí. Já mám ale již několikanásobnou zkušenost s tím, že staří vyučení rozumí fyzice a technice nesrovnatelně lépe, než mladí vysokoškoláci.
Absence povinné matematiky u maturity přece neznamená, že se matematika přestane učit úplně. Jen nebude tolik asociovaná se strachem, což ji může hodně pomoci.
Obávám se, že spor o to, zda má být ten či onen předmět maturitním, je neřešitelný do té doby, dokud nezačneme rozlišovat odbornost a vzdělání. Matematika by vzhledem k jedinečnosti svého pohledu na skutečnost součástí maturity být měla. Jenže ve dvou podobách: odborné - pro ty, kteří ji budou prakticky potřebovat ke svému dalšímu studiu či zaměstnání, a vzdělávací - pro všechny ostatní, kteří musí umět jen základní operace pro běžný život, ale současně jim až dosud velice chybí její průnik do celkového myšlení, její logicko-filozofický, historický a obecně kulturní vliv na člověka a společnost (čímž by měli být vybaveni i odborníci). Totéž platí i pro všechny ostatní předměty. Současná vyučovací praxe je mimořádně neúčinná, obrovské množství námahy a času přijde vniveč, trpí odbornost i vzdělání a motivace k učení. Největší úder dostává myšlení, které je vytlačováno instantní pamětí a redukováno na výhradně mechanické operace. Typickým jevem je to, že žák sice umí cosi bez souvislostí vylovit z paměti, neumí však odpovědět na otázku, co je podstatou předmětu, který se s takovou námahou učí, a jak tento předmět využije v životě, když se jím nebude profesionálně zabývat. Jako všude, i zde je nutno hledat hranice mezi skutečnostmi, které jsou vzájemně provázané, nikoli však totožné.
maturita= závěrečná zkouška by měla být zcela v režii příslušné školy,stát pouze určí závazný obsah učiva a jinak si to řeší samotná škola,přičemž český jazyk,matematika a dějepis jsou předměty povinné pro každou školu a ostatní dva- tři volitelmé dle typu školy a to je vše
V zásadě potřebujeme oddělit nevzdělávatelné, vzdělávatelné a talentované. Dělá se to dost hrubě (např. na ZŠ zkouším na ty první operace s mocninami, což je zbytečné). Jenže... on vlastně nikdo na ZŠ ani na SŠ ani neví, co bude dělat, co ho bude bavit, co zvládne a co ne. Musí se to prostě vyzkoušet... Jenže systém nedovoluje průběžné rozřazování podle schopností (a nedostatků), naopak bezohledně integruje (vozíčkář potřebuje podporu, nadaný disgrafik asi taky, ale mít ve třídě 4 nezvladatelné ADHD je peklo, které odnesou všichni).
Okomentovat