„Kromě výše finančních prostředků jdoucích do školství má na pokles jeho kvality významný vliv i systém jejich rozdělování. Ten vsadil na distribuci podle počtu žáků, tedy normativem na jednoho žáka. Jak se časem ukázalo, nešlo o úplně nejšťastnější krok. Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) již od roku 2006 poukazuje na nejslabší místo systému: Současné nastavení motivuje školy ke shánění žáků, což původně samo o sobě nebyl problém, ten ale vznikl v okamžiku, kdy si žáci uvědomili, že jsou předmětem poptávky a že se o ně zejména v době poklesu jejich počtu školy poperou bez ohledu na jejich kvalitu. Většina vysokého zájmu o žáky „zneužila“. Praxe tuto skutečnost jen potvrdila. Stávající systém je nevhodný i po mnoha dalších stránkách. Kromě toho, že nepodporuje kvalitu, je svým způsobem i nespravedlivý a také velmi komplikovaný,“ píšou Hana Stýblová a Pravoslav Němeček v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.
 |
| Hana Stýblová (repro ČT) |
Základní školy nejsou výběrové, musejí zabezpečit vzdělávání ve všech koutech ČR a nemohou téměř vůbec ovlivnit počet žáků, který k nim přijde. Ten je dán trvale jejich polohou a obvodem. K demonstraci spravedlivosti stávajícího systému financování na žáka někteří používají teorii žákovského batůžku. Po jeho naplnění penězi na MŠMT (pro jednoho žáka cca 55 000 Kč) získává teorie první trhlinu při průchodu žáka „krajem“. Žák už totiž batůžek do příslušné školy nepřinese plný (zbude v něm cca 35 000 Kč). Může ho přinést do základní školy, jejíž obvod produkuje do ročníku vždy v průměru kolem 36 žáků, tedy zhruba 18 na třídu, a při dvou třídách v ročníku se naplní 324 žáky. Základní škola tak dostane celkem 11 340 000 Kč (324 x 35 000). Pokud ho však přinese do školy, jejíž obvod produkuje do ročníku v průměru 55 žáků, škola získá 17 325 000 Kč. Obě školy budou mít celkem 18 tříd a budou potřebovat k zabezpečení výuky téměř stejný počet pedagogů i nepedagogů (rozdíl budou tvořit zhruba čtyři učitelé kvůli možnosti dělení tříd). Pedagogové s větší naplněností tříd si určitě zaslouží vyšší nenárokovou složku platu, ale ani to neospravedlňuje obrovský rozdíl mezi celkovými objemy finančních prostředků obou škol. Ten je neadekvátní - 5 985 000 Kč.
 |
| Pravoslav Němeček (repro ČT) |
Proč AŘZŠ podporuje změnu financování a proč ji podporuje i mnoho dalších ředitelů základních škol?
Jde o poměrně jednoduchý a vcelku promyšlený systém, který by měl odstranit výše uvedené problémy stávajícího systému. Splňuje tedy kromě eliminace honby za žákem i tyto základní požadavky:
a) Předvídatelnost
b) Jednoduchost
c) Spravedlivost
Podle našich vlastních praktických výpočtů i poznatků z dalších škol by si aplikací nového systému základní (ale ani mateřské) školy neměly pohoršit. Ba naopak. Vznikal několik let za asistence zástupců řady asociací i odborníků. AŘZŠ se na jeho tvorbě také podílela. Podobné systémy financování školství se uplatňují i v některých zemích s vyspělými vzdělávacími soustavami a kvalitními výsledky.
Hana Stýblová je prezidentkou AŘZŠ ČR
Pravoslav Němeček je viceprezidentem AŘZŠ ČR
Celý text naleznete v dubnovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)
2 komentářů:
Jestli si v novém systému ZŠ ani MŠ nepohorší a objem peněz zůstane stejný, tak kde se ty peníze vezmou? A jestli se navýší celkový objem peněz, tak si školy polepší i kdyby reforma nebyla, ne? Co mi uniká?
Argumentace "Žák už totiž batůžek do příslušné školy nepřinese plný (zbude v něm cca 35 000 Kč). Může ho přinést do základní školy, jejíž obvod produkuje do ročníku vždy v průměru kolem 36 žáků, tedy zhruba 18 na třídu, a při dvou třídách v ročníku se naplní 324 žáky. Základní škola tak dostane celkem 11 340 000 Kč (324 x 35 000). Pokud ho však přinese do školy, jejíž obvod produkuje do ročníku v průměru 55 žáků, škola získá 17 325 000 Kč." je naprosto zavádějící, ne-li přímo lživá!
Nepřesnáá je i informace o platbě za třídu/odučené hodiny, normativ bude stále závislý i na velikosti třídy!
1. Normativ na žáka se liší podle velikosti školy, větší školy mají normativ menší.
2. Demografická křivka se projevuje i v tom, že nyní jsou plné první ročníky a poloprázdné poslední. Tedy v 1. ročníku jsou i 3-4 třídy, zatímco v 9. ročníku jen jedna. Průběh demografické křivky ZŠ příliš neohrožuje, pro SŠ je ale kritický. Ale v žádném případě se nedá generalizovat údajná výhodnost.
Šárko, náklady na reformu financování vypočítal v důvodové zprávě novely zákona tým Valachové na 2,5-5 miliard ročně, po přepočtu se ukázalo, že náklady budou kolem 11 miliard. Tyto náklady budou použity zčásti na dofinancování nenaplněných SOŠ a zčásti na platy dalších učitelů nutných pro dělení tříd. A možná zbyde i na odměny učitelům pro těch pár šťastných škol, kde dostanou víc, aniž by se cokoliv nezměnilo. Bez reformy by šly tyto peníze na zvýšení platů všech učitelů.
Okomentovat