„Lidé sice žijí hlavně ve městech, ale také si všímají, že děti jsou v přírodě v pohodě. Že tam mají všechno, co potřebují... Pohyb je prostě základní potřeba předškolního dítěte a v lese je ho k dispozici neomezeně a v mnoha formách. A není to jen nějaké nesmyslné pobíhání, ale různorodý pohyb. A to je pro rozvoj mozku dítěte důležité,“ vysvětluje šéfka Asociace lesních mateřských škol Tereza Valkounová rostoucí zájem o lesní školky. Rozhovor přináší ekolist.cz.
 |
| Tereza Valkounová (youtube.com) |
A co vede někoho k tomu, že založí lesní mateřskou školu?
Je zajímavé, že lesní mateřské školy zakládají hlavně rodiče dětí, které pro své děti nějakou takovou věc chtějí. Není to žádná implementace z hora daného nařízení. Je to typický příklad grassrootu.
Hodně tomu pomohlo, že se našla cesta, jak lesní mateřské školky provozovat legálně. To byl ostatně jeden z důvodů vzniku Asociace, abychom našli cestu, jak původně často zcela neformálně fungující lesní školky provozovat oficiálně.
Dobře, u nás se lesní mateřské školky mohou registrovat a fungovat naprosto v souladu s požadavky ministerstva školství. Máte tedy splněno?
Za nás je to velmi zásadní, ale jen první krok. Lesní mateřské školky jsou teď součástí vzdělávacího systému. Teď mají vlastní definici podle školského zákona a doprovodné vyhlášky, kde se ošetřuje to, že nemají budovu, kde by měly zázemí, a jsou venku. Tím se vyřešilo to, že nemusí prostory pro pobyt dětí uvnitř, které nevyužijí, a podobně. A tohle je myslím obrovský úspěch.
Krok číslo dva bude doladit všechny ty drobnosti, které ještě stojí v cestě. Byť pro registrované lesní mateřské školky to úplně drobnosti nejsou.
Například?
Teď řešíme, jak nastavit stravování. Podle ministerstva zdravotnictví by se to správně mělo dělat tak, že se jídlo lesním mateřským školkám doveze, jako catering. To by v praxi znamenalo, že catering třikrát denně někde po lese hledá, kde zrovna děti jsou. A to není reálné. A teď jednáme o tom, aby se to změnilo. Ideální by bylo, kdyby si děti mohly nosit svačinu z domova s sebou. Doposud to tak bez problému fungovalo. A i u obědů by bylo fajn vymyslet nějaký jiný způsob, který by byl dostupnější.
A pak už bude hotovo?
Pak přijde krok tři. Lesní mateřské školky ukazují, že se děti mohou vzdělávat venku. A věřím tomu, že je tady řada pedagogů v klasických školkách, kteří by rádi učili venku, kteří by rádi měli podobné podmínky, zejména méně dětí na učitele. V lesní mateřské školce je 15 dětí na dva průvodce. Lesní školky ukazují, že takto to funguje a je to dobré a osvědčené. A mohlo by se to někde potkat s učiteli, co by něco takového také chtěli. Jedna z těch hlavních věcí je mít méně dětí ve třídě.
A je tady prostor pro to, aby vznikla lesní základní škola? Nebo kam půjdou ty děti z lesa? Pod zářivky?
Ano, to je hodně častá otázka, co chudák to dítě, až se dostane do normální základní školy, jak to tam bude zvládat. Ale praxe ukazuje, že to problém není. Jednak dítě samo časem dozraje a jeho potřeba pohybu se v šestém a sedmém roce mění. Už se dokáže více soustředit a sedět. A pak také hodně platí, že když si rodič vybere lesní mateřskou školu, pak si taky velmi pečlivě vybírá základní školu, kam dá své dítě dál. A většinou si najde nějakou školu, kde není od první třídy frontální výuka. A pak také vznikají lesní základní školy na rovině domácího vzdělávání či malých soukromých či obecní škol.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat