"Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti nefunguje především u učitelů. Ti potom nevědí, jak správně učit. Na školách se řeší spíše pozitivní finanční gramotnost, tedy informace o tom, jak fungují banky, jak rozeznávat cenu, jak si vést rozpočet. Neučí se ale správa závazku nebo co dělat ve vymáhacím procesu," řekla šéfka Vzdělávacího centra a Dluhové poradny Lucie Kopecká na třetím ročníku debaty Česko v době dluhů. Rozhovor s ní přinášejí Hospodářské noviny.
Setkáváte se ve své praxi s případy, kdy exekutor nabádá dlužníka, aby si půjčoval další peníze na úhradu starých dluhů?
Setkáváme se s tím v 70 až 80 procentech případů. Nemusí to být vždycky jen exekutor. Psychický nátlak vytváří i věřitel nebo vymáhací agentura.
Jak takový nátlak vypadá?
Na počátku dlužníkovi nabízí refinancování nebo konsolidaci úvěru. To zase vede k navýšení celkového dluhu. Později, když věřitel zjistí, že je druhý nebo třetí v pořadí a nemusel by se dostat k platbě, dochází k vydírání.
Výuku finanční gramotnosti ve školách dnes máme. Proč to nefunguje?
Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti nefunguje především u učitelů. Ti potom nevědí, jak správně učit. Na školách se řeší spíše pozitivní finanční gramotnost, tedy informace o tom, jak fungují banky, jak rozeznávat cenu, jak si vést rozpočet. Neučí se ale správa závazku nebo co dělat ve vymáhacím procesu. Ani dobře vzdělaní lidé dnes většinou nevědí, co dělat, když nejsou schopni splácet své závazky.
Jak by se výuka měla změnit, aby přinesla výsledky?
Efektivní výuka by měla vypadat tak, že začneme lidem říkat, co přesně mají udělat v konkrétní situaci. O dluzích se dnes nemluví. Proto se dnes mnoho dlužníků stydí k dluhům přiznat a jít si někam pro pomoc. Přicházejí, až když je pozdě.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Aha, tedy za to odpovídají učitelé. Existuje v naší společnosti nějaký problém, za který nemohou učitelé?!
Okomentovat