Průzkum: Jen necelá polovina škol našla speciálního pedagoga nebo asistenta pedagoga „bez větších potíží“

Speciálního pedagoga hledalo loni v červnu až 65 procent ředitelů, asistenta pedagoga pak 84 procent. Bez větších obtíží je našla jen necelá polovina. Lépe se tyto pozice dařily obsazovat školám z Prahy a dalších větších měst, stejně jako se to lépe dařilo větším školám. Nedostatek specialistů pro společné vzdělávání nadaných i postižených dětí v rámci běžných tříd potvrzuje i nový průzkum agentury Nielsen Admosphere, který mají Hospodářské noviny k dispozici.

Lucie Plešková (osf.cz)

Průzkum "Rok poté − dopad reformy společného vzdělávání" zadala Nadace Open Society Fund s Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. Zúčastnilo se ho 507 učitelů a 126 ředitelů základních škol ze všech krajů.

Ti sice oceňují, že stát zajistil na společné vzdělávání peníze a možnost asistenta získat, nedostatek vhodných kandidátů a nezájem o tuto práci ale mohly ovlivnit i nízké platy.

Na další nejistotu upozorňuje Lucie Plešková z Nadace OSF − školy dopředu nevědí, zda dostanou od poradenských pracovišť doporučení na asistenta na další roky. "Asistenti nemají vyhlídku stálého úvazku. Práci mají většinou na dobu určitou, na jeden dva roky. Navíc často na zkrácený úvazek. Nikdy se neví, na jak dlouho dopředu ho bude moct škola prodloužit," popisuje.

Na základě výsledků průzkumu proto nadace doporučuje, aby se asistenti pedagoga stali kmenovými zaměstnanci škol a ředitelé je mohli do tříd přidělovat podle potřeby. A ne až je poradna schválí.

Celý text v Hospodářských novinách naleznete zde


Shrnutí výsledků podle tiskové zprávy k dnešní prezentaci výzkumu:

● po prvním roce s novou legislativou, a tedy v polovině dvouletého přechodného období, uvádí 49 % ředitelů, že díky změně mohli dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytnout lepší podporu;

● ředitelé škol, kde změny pomohly, nejčastěji uvádějí lepší zajištění financí na asistenty pedagoga a pomůcky;

● podle 72 % ředitelů není financování podpůrných opatření zásadní bariérou pro vzdělávání žáků se SVP;

● 94 % ředitelů uvedlo, že má dlouhodobé zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP;

● jako překážku v zajištění vzdělávání žáků se SVP v potřebné kvalitě ředitelé běžných škol nejčastěji uvádějí nedostatek uchazečů na pozice asistenta pedagoga nebo speciálního pedagoga;

● na pozici asistenta pedagoga se 42 % ředitelů daří či spíše daří nacházet kvalifikované zaměstnance, 21 % se to spíše nedaří a 5 % ředitelů nemůže sehnat vhodného kandidáta vůbec;

● učitelé jako překážku nejčastěji uvádějí velký počet žáků ve třídách, 66 % z nich jej označilo za překážku nebo významnou překážku; nějaký nový administrativní úkon spojený s poskytováním podpůrných opatření považuje za neúměrně zatěžující polovina učitelů;

● dostatečně informováno o postupu při stanovení druhů a stupňů podpůrných opatření u žáků se cítí být 67 % ředitelů a 49 % učitelů; avšak shodně 60 procent ředitelů i učitelů uvádí, že existuje nějaká oblast týkající se podpory vzdělávání žáků se SVP, ve které by potřebovali více informací;

● co se týká podpory učitelů a školení, pak 78 % učitelů a 80 % ředitelů by uvítalo intenzivnější metodickou podporu od školských poradenských zařízení;

● 78 % ředitelů uvedlo, že provádějí pedagogickou diagnostiku žáků pro zjištění potřeby podpůrných opatření prvního stupně;

● spolupráci učitelů a asistentů pedagoga hodnotí pozitivně 84 % učitelů.

Celou zprávu z výzkumu naleznete zde