Hejného matematika, stále populárnější metoda výuky, budí větší a větší spory. Stává se z ní přímo politický problém. K přijímačkám na střední školy totiž brzy půjde další ročník dětí, které se podle Hejného metody matematiku učí. A ta je natolik jiná než klasická matematika, že rodiče mají obavy, zda jejich děti standardní testy zvládnou. Reportáž přináší MF DNES.
A odpověď nemá zatím ani ministerstvo školství. Na rozsáhlejší srovnání se deset let poté, co se podle Hejného začalo učit, teprve chystá.
Jak si vedou žáci, kteří se učí Hejného metodou na 2. stupni základních škol, to si zatím ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal odhadnout netroufá. Na to, zda výuka Hejného metodou ohrozí rozvoj nadaných matematiků, jak to předpokládají členové Jednoty českých matematiků, kteří promluvili na půdě školského výboru v parlamentu, zatím inspekce podloženou odpověď nemá. „Pedagogický konstruktivismus, na kterém je založena, ale patří celosvětově mezi uznávané a efektivní vzdělávací strategie,“ dodává Zatloukal.
Rodiče dětí, kteří se učí Hejného metodou na druhém stupni a obávají se přijímacích zkoušek po 9. třídě, se tak zatím mohou opřít jen o osobní zkušenosti těch, kteří už je mají za sebou.
„Naše skupina měla vynikající výsledky, všichni se dostali. Samozřejmě to tak nemusí být všude,“ hodnotí výkon svých loňských žáků u přijímacích zkoušek Hana Kotíková, která učí Hejného matematiku na druhém stupni Základní školy Montessori v Kladně.
Stejně jako děti, které se neučí Hejného metodou, se žáci i v její třídě na přijímací testy zvlášť připravovali. Některé úlohy procvičovali důkladněji, aby děti nebyly v nevýhodě. „Algebraické nebo číselné výrazy je třeba v 9. třídě nadrilovat, v testu nemají čas hledat řešení. Trénujeme také postupy, naši žáci umí řadu úloh vyřešit metodou pokus-omyl, ale za chybějící postup by ztratili body,“ říká Hana Kotíková.
Celý text naleznete v dnešní MF DNES
3 komentářů:
"naši žáci umí řadu úloh vyřešit metodou pokus-omyl"
Pro život ideální filozofie.
Mnoho povyku pro nic. Ať už se matematika učí tak či onak, u přijímaček jde o to, jak často a zda se nacvičuje na cermatesty. Tímto způsobem lze častým nácvikem několika modelových příkladů zajistit úspěch u přijímaček. Čímž cermat podporuje potěmkiádu, která má daleko od skutečného ověřování vědomostí či dovedností. Informovaní rodiče to vědí a proto, pokud nácvik (schválně nepíši výuka), na testy neprobíhá, zajistí pro své děti nějakou formu přípravy mimo školu. A tak se potěmkiáda točí kolem dokola.
Kdo chce žáka přijmout (a to "chce" téměř každá škola), způsob si vždy najde. Každoročně slyším od kolegů ze středních škol, "...co jsete nám to sem poslali?!!! A já jim říkám, "... to, co jste si k vám přijali!!!").
Okomentovat