MŠMT navrhuje roční odklad reformy financování regionálního školství

„Předloženo na základě potřeby lépe připravit všechny zainteresované subjekty na nadcházející změny a upravit rozpočet MŠMT tak, aby mohl naplnit očekávání zvýšení kvality českého školství.“ S tímto zdůvodněním předložilo ministerstvo školství do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely, jejímž cílem je „posunutí účinnosti náběhu reformy financování regionálního školství o 1 rok, tj. na 1. 9. 2019 s tím, že fakticky budou školy a školská zařízení podle nového systému financovány od kalendářního roku 2020“. Přinášíme podstatné teze Důvodové zprávy.

Připomínkové řízení k „Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů“ trvá do 21.3.

V Důvodové zprávě ministerstvo mimo jiné vysvětluje:

Předkládaný návrh zákona obsahuje posunutí účinnosti pravidel a přechodného ustanovení obsažených v novele školského zákona. Školy a školská zařízení potřebují mít jistotu, podle jakých pravidel se bude jejich financování řídit, s dostatečným předstihem, aby mohly vhodně nastavit svou organizaci a zejména pak personální zajištění vzdělávání. Navrhovaná právní úprava tak vytvoří časový prostor pro seznámení ředitelů škol a úředníků krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností s podrobnostmi změn v oblasti výkaznictví, které se týkají zejména oblasti pedagogické práce a představují „poukázku“ na peníze pro financování pedagogické práce v mateřské, základní, střední škole, konzervatoři a ve školní družině. Odklad právní úpravy přinese i dostatek času seznámit zainteresované osoby se souvisejícími prováděcími právními předpisy, u nichž v současné době ještě nebyl legislativní proces ukončen.

Navrhuje se, aby změny v oblasti financování zavedené novelou školského zákona byly účinné pro financování od kalendářního roku 2020. Dodatečný časový rámec umožní provedení zkušebního výpočtu rozpočtů škol a školských zařízení pro rok 2019 obojím způsobem, tj. podle stávajícího systému financování prostřednictvím krajských normativů i podle nového systému financování.

Dodatečný čas bude možné využít i pro úpravu a otestování dodatečných softwarových modulů stávajícího programového vybavení škol, které by uměly z evidence převést údaje nutné pro nový systém financování a tím by se eliminovaly chyby i administrativní zátěž škol.

Dalším důvodem pro odložení realizace reformy financování regionálního školství o jeden rok je zabezpečení finančních prostředků na všechny pozitivní efekty, které může nové nastavení financování přinést.

  Obecně lze konstatovat, že novela školského zákona č. 101/2017 Sb. sama o sobě negeneruje zvýšené náklady spojené s jejich implementací. Vzhledem k tomu, že jedním ze společných prioritních cílů řešení je sjednocení v současné době mezikrajově rozdílné úrovně financování srovnatelných škol, popřípadě i části srovnatelných školských zařízení, je však nutno zároveň konstatovat, že implementace schválených řešení by bez zvýšení nákladů znamenala sjednocení úrovně financování na bázi jeho současné průměrné úrovně. Pro školy (popřípadě školská zařízení) v krajích, kde je současná úroveň jejich financování nadprůměrná, by tak implementace měla bez zvýšení nákladů negativní dopad. Za náklady nového způsobu financování lze tedy označit náklady, které by vyplynuly z případného rozhodnutí vlády tyto negativní dopady na jednotlivé školy a školská zařízení RgŠ ÚSC částečně zmírnit, popřípadě zcela eliminovat. Proto se pro rok 2019 a další léta v současné době požaduje částka 4,967 mld. Kč, aby negativní dopady do jednotlivých škol byly zcela minimální.

Současně vedle vyrovnání mezikrajových rozdílů ve výši 4,967 mld. Kč je součástí realizace reformy (tedy parametrů nastavených podzákonnými předpisy a normativy) i kvalitativní prvek, a to postupné zvyšování počtu učitelů v mateřských, základních, středních školách a konzervatořích, které souvisí se státem garantovým maximálním počtem odučených hodin (tzv. PHmax), kdy se umožňuje vyšší míra dělení hodin (u MŠ rozšíření délky provozu), která má být garantována připraveným nařízením vlády (u MŠ novelou vyhlášky o předškolním vzdělávání). Předpokládá se, že počty úvazků se v následujících třech letech budou zvyšovat. Pokud budeme vycházet z průměrného rozpočtovaného platu učitele v roce 2020, pak by náklady v roce 2020, resp. 2021 představovaly nárůst o cca 3 mld. Kč.

Další vícepožadavky na prostředky státní rozpočtu vyplývají ze současného způsobu financování nepedagogických zaměstnanců.

Současný model financování nepedagogických zaměstnanců má tyto parametry:

- počet nepedagogických zaměstnanců se odvíjí od počtu žáků v této škole;
- rozpis prostředků na nepedagogické zaměstnance provádějí jednotlivé krajské úřady prostřednictvím krajských normativů (ty se v jednotlivých krajích liší);
- některé školy mají další nepedagogické zaměstnance, kteří jsou hrazeni z prostředků od zřizovatele, tyto počty nejsou vedené v žádných rezortních statistických výkazech;
- skutečný počet nepedagogických zaměstnanců vykázaných školami ve statistických výkazech je v základních školách a středních školách vyšší, než počet nepedagogických zaměstnanců odvozených od krajských normativů. Model chování takovýchto škol pak může být takový, že šetří počet úvazků pedagogických pracovníků s tím, že prostředky z ušetřených úvazků použijí na zlepšení nadtarifních složek platu a dále pro posílení počtu nepedagogických zaměstnanců.

Nový systém financování nepedagogické práce bude mít tyto parametry:

- počet nepedagogických zaměstnanců připadající na školu se bude odvíjet od počtu nepedagogických zaměstnanců připadajících na ředitelství školy, samostatné pracoviště a třídu dle oboru vzdělání. Zavedení těchto 3 parametrů (ředitelství, pracoviště, počet tříd dle kategorie oboru vzdělání) umožní lépe postihnout specifika konkrétní školy oproti stávajícímu systému s 1 parametrem (kterým je počet žáků);
- v novém systému financování dostanou školy zaplaceny pouze tu pedagogickou práci, kterou skutečně budou realizovat.

Plánovaný postup navyšování počtu nepedagogických zaměstnanců bude v rozmezí od 5 do 10 % v závislosti na druhu školy.

Při navýšení je nutné respektovat skutečnost, že výše finančních prostředků se odvíjí:

- jednak od samotného navýšení počtu nepedagogických zaměstnanců,
- tak zohlednění toho, že agendy spojené s právní subjektivitou a nárůstem administrativy vykonávají zaměstnanci, kteří jsou zařazení do vyšších platových tříd.

Model nepedagogických zaměstnanců, při průměrném předpokládaném platu roku 2020 (vyšší o 10 % oproti roku 2018) by znamenal požadavek na státní rozpočet pro rok 2020 navíc 1,060 mld. Kč.

Nový systém financování a také zvýšení počtu žáků základních škol sebou nese tlak na zvýšení kapacit školních družin, což v prvním roce reformy (2020) představuje cca 2 mld. Kč.

Shrnutí vícepožadavků do střednědobého výhledu na rok 2020 související s reformou financování je v celkové částce 11,476 mld. Kč:

Přímý dopad:

- vyrovnání mezikrajových rozdílů – 4,976 mld. Kč

Další dopady:

- dopad nárůstu počtu pedagogických úvazků související s PHmax – 3 mld. Kč
- dopad nárůstu počtu nepedagogických úvazků – 1,5 mld. Kč
- dopad růstu počtu žáků ve školních družinách – 2 mld. Kč.

Bez této garance zvýšení rozpočtu regionálního školství pro rok 2020 o 11,476 mld. Kč není možné reformu financování spustit tak, aby se naplnil cíl kvalitativního zlepšení regionálního školství v těch aspektech, které byly dlouhodobě zanedbávány. V usnesení se proto vláda zavazuje zajistit od roku 2020 i tyto zvýšené požadavky na státní rozpočet, aby se plně využil pozitivní efekt, který může reforma přinést.

Další informace naleznete zde