Ministerstvo brání vzniku nových soukromých škol, rodiče podali žalobu

čtvrtek 8. března 2018 ·

Rodičovské iniciativy, které se snaží zakládat nové soukromé základní školy, narážejí na zamítavá stanoviska ministerstva školství. Úřad při tom často argumentuje ohrožením naplněnosti veřejných škol. Odmítnutí žadatelé však považují námitky ministerstva za scestné a soukromé školy hodlají bránit soudní cestou. Reportáž přináší iDNES.cz.


Veronika Mallatová Bartošová (facebook.com)
„V odůvodnění bylo řečeno, že jsme byli zamítnuti kvůli kapacitám na veřejných školách. Přesto jsme otevřeli komunitní školu, do které chodí třicet devět dětí,“ popisuje zájem o soukromou školu ředitelka frýdecko-místecké ScioŠkoly Darina Klimparová. „Jejich rodiče totiž nezajímají kapacity na veřejných školách, ale způsob výuky a možnost její individualizace, která ve veřejné třídě o třiceti dětech není reálná. Proto k nám dojíždějí z širokého okolí i mimo okres Frýdek-Místek, takže argument o naplněnosti kapacit na veřejných školách je úplně irelevantní,“ doplnila.

Společnost Scio, pod kterou škola spadá, proto podalo na ministerstvo školství žalobu.

Řešit zamítnutou akreditaci žalobou se rozhodla také Veronika Mallatová Bartošová, která chtěla otevřít školu, ve které by se učitelé starali také o děti s autismem. Jenže i jí přišlo zamítavé rozhodnutí.

„Jako důvod byla uvedena dostatečná kapacita na veřejných školách. My jsme se chtěli starat o děti s Aspergerem (mírnější forma autismu – pozn. red.) a takové děti potřebují menší kolektiv. Nepomůže jim, že je vezmou ve spádové škole do kolektivu s dalšími třiceti dětmi,“ vysvětluje Bartošová.

„V Dlouhodobých záměrech krajů je doporučováno zachování stávající kapacity škol a vznik nové základní školy jen výjimečně, na základě prokázané potřeby a s ohledem na aktuální podmínky v dané lokalitě. Je proto nutné mít kapacitně dostatečně zabezpečenou síť veřejných škol, které tvoří základ,“ říká mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.

„Dlouhodobé záměry mnohdy nestanovují podmínky, za kterých školy mohou vznikat, ale rovnou říkají, že školy vznikat nemohou, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ministerstvo se snaží vytvářet dojem, že by soukromé školy měly být vykrývat případné nedostatečné kapacity ve státem zřizovaných školách. To je ale nedorozumění. Úlohou nestátních škol (soukromých, ale i církevních) není doplňovat chybějící místa ve školách zřizovaných obcemi, ale nabízet alternativu hlavnímu proudu vzdělávání,“ vysvětluje právník Ondřej Moravec.

Celý text naleznete zde

5 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
8. března 2018 v 13:24  

Pak ať stát vrátí alikvótní částku daňovým poplatníkům.

Zkráceně, buďto se smíříš se svoji spádovou shit základkou, nebo tě obereme o daně a ještě si doplatíš.

Jiri Janecek řekl(a)...
8. března 2018 v 14:56  

"Daň je zákonem (popřípadě i jinak) určená povinná platba do rozpočtu autority (např. státu), která je oprávněna ji vyhlásit. Vyznačuje se neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany vyhlašující autority."

Tajný Učitel řekl(a)...
8. března 2018 v 19:39  

Plátcovo děcko má/nemá právo na vzdělávání a to v kvalitě/nekvalitě kterou stát poskytne/neposkytne.

Datel řekl(a)...
9. března 2018 v 9:59  

Tajnej vy máte něco proti základkám? Komárkovi nevadí shit základka?

Tajný Učitel řekl(a)...
9. března 2018 v 18:35  

Datel. Nemám nic proti základkám, naopak. Dobrá základka je požehnáním, které nelze penězi zaplatit, Špatná je prokletím rodiny na devět let. Tvrdím, že pokud nejsou rodiče spokojeni se školou, musí mít právo a možnost vybrat pro své děcko školu takovou, se kterou spokojeni jsou, ať už je to škola státní, alternativní, nebo soukromá. Dítě není majetek státu, aby ho stát nutil povinně se vzdělávat ve druhořadé instituci, kde není spokojené.

Krajním řešením je pak domácí vzdělávání, kdy jeden z rodičů zůstává doma a dítě učí, za cenu obětování vlastní kariéry/příjmu ze zaměstnání. A ještě musí doplácet na daních, protože, "daň je zákonem (popřípadě i jinak) určená povinná platba do rozpočtu autority (např. státu), která je oprávněna ji vyhlásit. Vyznačuje se neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany vyhlašující autority."

Rodič tedy musí akceptovat kvalitu lokální základky, popř vyhledat státní základku jinou, nebo, pokud mu to místo bydliště dovolí, vyhledat již existující alternativu a připlácet. Pokud alternativu v okolí nenajde a nespokojených rodičů je více, založit vlastní školu mu mšmt nepovolí a tak je nucen využívat šedých zón v zákoně. Nepovolováním nových škol, mšmt podporuje konflikt mezi rodinou a školou (no což doplatí vždy děti), nutí lidi v produktivním věku aby zůstávali doma a učili své děti a nutí rodiče aby obcházeli zákon, potažmo věnovali mnoho času soudním sporům s blbým státním šimlem, který dělá neinformované věci, jednoduše protože může. Jak typicky české.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.