„Termín posuneme, aby zůstal stejný. Budeme to složitě a učeně vysvětlovat a pak budeme překvapeni, že se nic nezměnilo.“ Taková je zjednodušeně a jen s mírnou nadsázkou logika, s níž se ministerstvo školství pustilo do boje s příliš velkým množstvím odkladů školní docházky. Na první pohled je to v současné situaci českého školství detail. Nicméně ukazuje i podstatné věci, a to nejenom způsob uvažování ministerských úředníků. Jde také o to, že se odvádí pozornost od podstatných důvodů, proč rodiče v tak velké míře nechtějí své děti posílat do první třídy.
Michal Komárek (archiv autora) |
Východisko: Odkladů je příliš mnoho, týkají se až 20% všech dětí, které jdou k zápisu. Odklad by přitom měl být spíše výjimkou a v řadě evropských zemí to tak i je.
Opatření ke změně: Zápisy posuneme z ledna na duben.
Zdůvodnění: „Ve vývoji předškolních dětí je znát každý měsíc,“ zdůvodňuje přesunutí termínu zápisu na jaro náměstek ministra školství Václav Pícl. Neboli: Dítě pro školu „nezralé“ v lednu může „dozrát“ do dubna. Na první pohled jasné a zřetelné.
Jenže – podstatný termín se nezměnil…: Při lednovém zápisu reagovali rodiče na doporučení učitelů u zápisu a šli s dítětem do poradny. Odtud si pak případně odnesli doporučení pro odklad. Při dubnovém zápisu si doporučení z poradny nesou už k zápisu. Termín vyšetření v poradně zůstává zhruba stejný.
A navíc – zápis nehraje roli: Podle zákona i podle logiky nehraje posouzení učitele při zápisu žádnou roli pro případný odklad školní docházky. Dítě podle zákona u zápisu být nemusí. Navíc těžko během pár minut posoudit jeho „zralost“…
Neboli: Rodiče a učitelé by měli zralost či nezralost dítěte pro školní docházku zkoumat a zvažovat už v mateřské škole. Termín zápisu by tedy neměl hrát žádnou podstatnou roli
Výsledek ministerské reformy: Odkladů neubylo, možná je jich i víc.
Je to příklad brilantní ministerské logiky a jen velký optimista by si mohl myslet, že je to logika s níž se ministerstvo pustilo právě a pouze do boje s příliš velkým množstvím odkladů.
Navíc: Tento „posun neposun“ pouze úspěšně zakrývá skutečné příčiny odkladů. Ty nepochybně nespočívají v tom, zda je termín zápisu v lednu, dubnu nebo třeba březnu. Důvodů, proč nechtějí rodiče poslat dítě do první třídy je určitě mnoho, ale každopádně si zaslouží seriosní diskusi. Patří mezi ně totiž i nedůvěra některých rodičů k základním školám, nedostatečná kapacita škol v některých regionech, nebo stále patrnější rozdělení škol na ty výběrové a prestižní, o které je masový zájem, a na ty ostatní, kam půjde dítě hlavně proto, že jinam se nedostalo. Anebo nepůjde a za rok to zkusí rodiče jinde...
2 komentářů:
V zahraničí to řeší různě, např. ve Finsku začíná ZŠ o 7 let. Jinde se za MŠ platí, ale za ZŠ ne - to je nejefektivnější způsob, jak snížit počet odkladů...
a v čem je problém? v 7 letech nastoupí všichni a ti zanedbaní a pomalejší budou inkludovaní
Okomentovat