Michaela Janyska: Předškolní jazykové výchově je potřeba přizpůsobit vzdělávací systém a také zaškolit pedagogy.

„Naším cílem je ukázat, jak snadné může být osvojování jazyků, když se s ním začne v co nejútlejším věku a tou správnou metodou,“ říká koordinátorka mezinárodní spolupráce na žitavské radnici Michaela Janyska. V rámci projektu Jazyky sousedů v Euroregionu Nisa, se v Žitavě uskutečnila německo-česko-polská konference. Sešlo se na ní přes 70 zástupců mateřských a základních škol, odborníků, politiků. Shodli se na tom, že právě příhraniční regiony mají ty nejlepší předpoklady k vícejazyčné výchově dětí přirozenou formou, vzájemným setkáváním a předáváním zkušeností.

„Téma mnohojazyčnosti je v současné době o to naléhavější, že znalost jazyka našich sousedů začíná být důležitá nejen z hlediska kulturního a ekonomického, ale také vzhledem k situaci na trhu práce,“ vysvětluje Michaela Janyska. „Předškolní jazykové výchově je potřeba přizpůsobit vzdělávací systém a také zaškolit pedagogy.

Englisch ist ein Muss, Deutsch ein Plus

  Již osm let začleňuje němčinu do školního vzdělávacího programu například mateřská škola Klášterní v Liberci. „Rodiče sice stále preferují angličtinu, ale čím dál víc chápou, že v našem regionu je právě němčina hodně důležitá – aneb jak my říkáme: Englisch ist ein Muss, Deutsch ein Plus,“ vysvětluje ředitelka Kamila Podrápská, která němčinu nepovažuje za cizí jazyk, ale za jazyk sousedů.

Metody výuky jsou ve školce samozřejmě přizpůsobeny věku dětí. „S němčinou se vlastně setkávají během celého dne – při obědě jim německy popřeji dobrou chuť, zeptám se, jak jim chutnalo…,“ vysvětluje Podrápská. „Dále pak máme 4x týdně německé patnáctiminutovky, v nichž si pomocí dvou maňásků s dětmi německy hrajeme. Ty nejmenší zpočátku jen reagují na pokyny ke hře, starší děti opakují krátké básničky a písničky, ty nejstarší už jsou schopny i jednoduše komunikovat na dětská témata.“ Pokroky jsou podle jejích zkušeností vidět již během půl roku.

„Naším cílem není naučit děti kvantum nových slovíček. Chceme, aby je setkávání s němčinou těšilo, aby pochopily, že se lze dorozumět i v jiném jazyce, aby melodii němčiny tzv. dostaly do ucha. To vše jim usnadní začátek výuky na základní škole,“ dodává ředitelka. Také návaznost je zajištěna, hodně dětí totiž pokračuje v němčině na liberecké ZŠ Husova, která ji nabízí již od 1. třídy.

V Žitavě je zájem o češtinu velký

I na druhé straně hranice se učitelé snaží nadchnout děti pro jazyk sousedů, tedy pro češtinu či polštinu. Názorným příkladem je ředitelka Lessing Grundschule v Žitavě Carla Renner, která zde výuku češtiny podporuje již od roku 2000. „Jsme kontaktní školou pro intenzivní výuku češtinu a musím říct, že zájem o ni je obrovský. Svědčí o tom i fakt, že česky se u nás učí všichni žáci od 1. do 4. třídy,“ potvrzuje Carla Renner. „Úzce při tom spolupracujeme se základní školou v Hrádku nad Nisou a se základní školou v Bogatyni, pořádáme společné výlety, sportovní hry, vlastivědné projekty a mnoho dalšího.“

Další informace naleznete zde