Leona Pejcharová: Žáci se sluchovým postižením jsou nadaní úplně stejně jako ostatní děti

Leona Pejcharová je ředitelkou projektu Zážitkem k porozumění, jehož cílem je podpora vzdělávání žáků se sluchovým postižením v běžných školách. V projektu vyvíjí nové metody ve spolupráci se zapojenými školami z celé ČR; chystá výstavu, jejímž cílem je zvýšit obecné povědomí o vadách sluchu a možnostech, jak je lze kompenzovat; a také připravuje kroužek pro prvostupňové děti s vadou sluchu a slyšící. Rozhovor s ní přináší server ČOSIV.

Leona Pejcharová (linkedin.com)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jaké jsou hlavní zásady, které si učitel musí uvědomit při vzdělávání žáka se sluchovým postižením?

Přístup učitele je základním předpokladem úspěšného zapojení žáka se sluchovým postižením. Tito žáci jsou nadaní úplně stejně, jako ostatní děti. Jediné, v čem mají zhoršené podmínky, je porozumění. Učitel by měl být dostatečně empatický, zajímat se o to, v jakých aktivitách tento konkrétní žák problémy má a v jakých se cítí dobře. Různé aktivity přinášejí různé typy podpůrných opatření. Například při čtení se dítě se sluchovým postižením může jednoduše ztratit. Pokud se mu to stává, může mu učitel čas od času ukázat řádek. Také je možné domluvit si s dítětem neverbální signál, pokud nebude rozumět. Stačí náznak a učitel ví, že má informaci zopakovat. Dále samozřejmě vizualizace všude, kde je to jen trochu možné. Nemusí jít jen o kartičky s nápisy či psaní na tabuli. Možností je více a přináší nám je právě již zmíněné metody dramatické výchovy či Visible Thinking. Děti se sluchovým postižením mohou mít omezenější slovní zásobu, proto je třeba méně známá slovíčka dětem vysvětlovat, případně doplnit obrázkem.

Pokud bude učitel mluvit výrazně, opakovat odpovědi ostatních žáků, oslovovat děti jménem, psát důležité informace na tabuli, a čas od času za dítětem zajde, aby si vysvětlili nejasnosti, jsou hlavní zásady komunikace naplněny.

Jaké jsou nejčastější bariéry, se kterými se na školách setkáváte?

Napadá mě jednoznačně osobnost učitele. Pokud není učitel správně naladěn na žáka, není empatický, nepracuje s kolektivem třídy, nebude inkluze fungovat. Učitel je alfa a omega celého procesu.

Dalším problematickým bodem pak může být počet žáků ve třídě. Učitelům se samozřejmě bude učit lépe v menších skupinách, řekněme o 18ti žácích. Bude mít více prostoru na individuální práci s dětmi, také miniprojekty, ranní kruh či závěrečná reflexe půjdou lépe.

Celý rozhovor naleznete zde