„Proto chci, aby i moje děti byly vyučovány Hejného metodou,“ říká vysokoškolský pedagog Ladislav Kvasz. „Plošné a odborně nevyhodnocené zavádění HM je velmi nebezpečné,“ oponuje předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Josef Kubát. Oba pro Deník.cz krátce shrnuli svoje názory na Hejného metodu.
Ladislav Kvasz, působí na Katedře matematiky Pedagogické fakulty UK a ve Filozofickém ústavu AV ČR
Hejného metoda výuky matematiky je napadaná kvůli tomu, že se neopírá o seriózní výzkum. Opak je pravdou. Experimentální výuka testující Hejného metodu (HM) proběhla v letech 1976-1980 na Základní škole Košická a v letech 1984–1990 na ZŠ Ho Či Minova v Bratislavě. Bylo to před zaváděním radikálního konstruktivismu. HM s radikálním konstruktivismem nesouvisí (viz Principy genetického konstruktivismu).
Úlohou učitele není děti poučovat, ale podporovat je v objevování. Bylo by krásné, kdyby se na učitelství prvního stupně hlásili studenti se zájmem o matematiku. Předností HM je, že i když preferují výtvarnou výchovu nebo češtinu, můžou HM úspěšně používat. HM je založena na dlouhodobém zkoumání dětské motivace a dětského myšlení; opírá se o podrobné studium vývoje matematických pojmů a o čtyřicetileté zkušenosti s výukou matematiky. Proto chci, aby i moje děti byly vyučovány HM.
Josef Kubát, předseda Jednoty českých matematiků a fyziků
Označovat Hejného metodu za moderní je scestné. V HM jde podle mého názoru o extrémní tzv. konstruktivismus ve výuce, který byl v mnoha zemích vyzkoušen a pro neúspěch následně opuštěn.
Proč mám velkou nedůvěru k HM? Už samotný výrok Milana Hejného, že „dobrý učitel matematiky nemusí matematiku tolik znát“, je pro mě nepřípustné tvrzení, které škodí přípravě budoucích učitelů a též matematice samé. Dovolí si snad někdo tvrdit, že řidič autobusu, pilot letadla „nemusí tak moc“ znát ovládání autobusu či letadla? Určitě ne! Milan Hejný a jeho příznivci tvrdí, že HM učí žáky logicky myslet, že děti mají rády matematiku. Připustím jen to, že mají rády hodiny matematiky, protože si hrají. O matematice se prakticky ještě skoro nic nedozvěděly.
Plošné a odborně nevyhodnocené zavádění HM je velmi nebezpečné. Odpovědnost za výsledky a znalosti žáků školy má ředitel. Neměl by však přikazovat učiteli matematiky vyučovací metody. Alternativních metod je celá řada. V každé ať si učitel sám najde něco pozitivního a to využije. K tomu, že žák bude vyučován jen Hejného metodou, by v každém případě měli dát souhlas rodiče.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
A kdo dá souhlas rodičům, aby o didaktice matematiky mohli rozhodovat?
Není to celé školství nějaká "švejkovina"?
O tom, jak výuka matematiky na základních školách dospěla do neuspokojivého stavu, velmi stručně píšu jinde. Je myslím nezpochybnitelné, že Jednota českých matematiků a fyziků (JČMF) má na současném stavu zásadní vinu. Přinejmenším neformálně totiž už velmi dlouho ovlivňuje českou vzdělávací politiku a její členové se „ve velkém“ podílejí také na přípravě a dalším vzdělávání učitelů matematiky.
Ti členové JČMF, kteří nedávno zaútočili na tzv. Hejného matematiku, mají tedy především máslo na hlavě. Když už se našel někdo (prof. Hejný a jeho spolupracovníci), kdo dlouho, cílevědomě a promyšleně hledá cestu z bryndy a prošlapává ji, začali mu házet klacky pod nohy.
Především od předsedy JČMF Josefa Kubáta bych proto očekával větší pokoru a zdrženlivost. V citovaném duelu totiž píše: Pokud paní učitelka na tabuli vysvětluje, že 1 + 3 + 3 + 5 = 3 + 4 + 4 + 1 a nad touto rovností je „rovnost“ s využitím zvěřince, ve kterém platí: myš = 1, husa = 3, pes = 4 a koza = 5 ve tvaru: myš husa husa koza = husa pes pes myš, má to snad být argument, že HM učí žáky myslet? Pro mě tedy rozhodně ne.
Pln despektu takto odkazuje na tzv. zvířata dědy Lesoně, jehož význam v Hejného matematice stručně vysvětluje jeho oponent Ladislav Kvasz. Josef Kubát zjevně vůbec netuší, že opravdu veliká část moderní matematiky se zabývá vztahy mezi různými matematickými strukturami a speciálně pak vztahy mezi různými reprezentacemi téhož. Zvířata dědy Lesoně umožňují reprezentovat „počet něčeho“ jinak než pozičním (v případě 1. stupně dekadickým) zápisem.
Vztahy mezi oběma reprezentacemi (pozičním zápisem i „zvěřincem“ dědy Lesoně) nabízejí – podobně jako vztahy mezi různými reprezentacemi ve vysoké matematice – řadu otázek a podnětů k vlastnímu bádání žáků. Abych dal opravdu jednoduchý příklad: Lze jen pomocí hus a koz vyjádřit totéž co jen pomocí psů?
Didakticky možná nejdůležitější vůbec je to, co Ladislav Kvasz zmiňuje jen tak mimochodem. Když totiž žáci zvládnou obě reprezentace, mohou své postupy a úvahy v jedné reprezentaci konfrontovat s tím, co se děje ve druhé. Díky tomu se totiž učí obejít se bez učitele jako arbitra správnosti či pravdy.
Hodně mi to připomíná programování, v němž se řada dětí dokáže víceméně samostatně vypracovat na velmi vysokou, často špičkovou úroveň. Když totiž napíšou program, obvykle záhy poznají, že nedělá to, co dělat měl. Nikdo jim nemusí říkat, že to mají „špatně“. Hledání chyb (s nimiž se v programování běžně počítá) a jejich odstraňování jsou pak přesně ty činnosti, na nichž programátoři rostou.
Prověří Poslanecká sněmovna, Vláda a MŠMT ČR účinnost Hejného metody?
Jsem názoru, že ověření účinnosti v mnoha ohledech sporné Hejného metody mělo ze strany MŠMT předcházet jejímu širšímu komerčnímu využívání ve veřejných školách. A že s tímto a dalšími opatřeními by se nemělo dále prodlévat.
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html
Nejen z diskuse k výše citovanému článku jasně vyplývá, že Hejného metoda je v didaktické i pedagogické praxi neosvědčený a proto i dodnes neověřený přehnaně konstruktivistický pokus nahradit systémově pojatou výuku matematiky jakýmisi motivačními hrátkami s matematikou. Dogmatická hysterie pedagogikých populistů, fondočerpačů a ideologických mágů, je toho, myslím, docela jasnou ukázkou.
Kdybychom se s tou demagogií, která je z faktického hlediska hrubým znevažováním nebo i popíráním základních didaktických zásad a tím i ústupem od vědecké metody ve školní praxi, smířili u matematiky, dopadlo by to špatně s celým školstvím i s budoucností Česka.
Jsem názoru, že Poslanecká sněmovna, Vláda a MŠMT ČR, zastupitelé, vládní a ministerští úředníci a vědecké instituce by neměli s konkrétními kroky k ověření účinnosti Hejného metody dál prodlévat.
J. Týř
Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2017/03/lubos-motl-hejneho-metoda-je.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/tomas-chrobak-co-mne-uciteli-dala.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/poslanci-resi-jak-by-se-mela-ucit.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/hra-o-matematiku-hejneho-metoda-dobyva.html
"Jednota českých matematiků a fyziků (JČMF) má máslo na hlavě"
Nejdříve to rozhasí, pak potírají kohokoli, kdo to chce dělat jinak. Jak typicky české.
České skolství se má i nadále řídit něčími záhadologickými "Vzpomínkami na budoucnost"?
Hejného metoda výuky matematiky je napadaná kvůli tomu, že se neopírá o seriózní výzkum. Opak je pravdou. Experimentální výuka testující Hejného metodu (HM) proběhla v letech 1976-1980 na Základní škole Košická a v letech 1984–1990 na ZŠ Ho Či Minova v Bratislavě. Bylo to před zaváděním radikálního konstruktivismu. HM s radikálním konstruktivismem nesouvisí (viz Principy genetického konstruktivismu)...
Bylo by krásné, kdyby se na učitelství prvního stupně hlásili studenti se zájmem o matematiku. Předností HM je, že i když preferují výtvarnou výchovu nebo češtinu, můžou HM úspěšně používat....
Tohle s vážnou tváří tvrdí jakýsi pan Kvasz z PedF UK. Je to, domnívám se, jen další ukázka nekompetentnosti některých zastánců Hejného metody:
Experimentoval jsem s postavením vázy do rohu kulaté místosti, s trisekcí úhlu, se šlechtěním kozy, aby nežrala a ještě u toho tancovala, s perpetuum mobile atd. Ověřil jsem tím správnost nesprávných výchozích předpokladů? Experiment není automaticky ověřením něčeho. Vědecký experiment je pozorování jevu v záměrně vytvořených podmínkách spojené s vědeckou analýzou jeho výsledků. To se u Hejného extrémně konstruktivistické metody dodnes nestalo, jak správně píše a říká i prof. Štech, JČMF a mnoho dalších.
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html
Za bývalého režimu se bezvýsledně experimentovalo i s paranormálními jevy, s léčitelskýni metodami atd., byly také populární Dänikenovy Vzpomínky na budoucnost Znamenalo a znamená to snad jejich ověření? Dogmatismus pana Kvasze o údajmém ověření Hejného metody této i v dalších záležitostech je víc než zřejmý. Učitel je učitel. Není to jen nějaký průvodce dětským samoobjevováním. Škola není klubovna, kde si děti hrají podle libovůle učitelství neznalých (ne)učitelů...
Okomentovat