Změny osnov v české škole: Pozemky a dílny? Branná výchova? Jaká je budoucnost českých škol?

„Já bych se soustředila na snižování počtu žáků ve třídě a zlepšení financování našich škol. Třeba důvod, proč naše školy více nevyužívají projektové vyučování. To není něco, co by bylo sprosté slovo. Nebo co by naši učitelé neznali. Nebo proč třeba více nevyjíždí mimo školu do vědeckých center. Bohužel to jsou peníze, co jim v tom brání,“ řekla bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v diskusi České televize na téma „Budoucnost české školy“. Spolu s poslancem Martinem Baxou, ředitelem školy Jiřím Zajíčkem a majitelem střední školy Ondřejem Kaniou diskutovali o změnách osnov, plánech na opětné zavedení branné výchovy a pozemků a dílen nebo financování škol a platech učitelů.

 

Ondřej Kania: Průmyslová lobby prosazuje naprosto jako neuvěřitelné prvoplánové nesmysly do veřejné debaty a bohužel politici na to slyší. Tady ten nápad s dílnami a pozemky, tak to je jeden z celé řady nápadů, které jsou skutečně prvoplánové a hloupé. Já naprosto rozumím tomu, že průmyslová lobby, jak to divačka, myslím si velmi správně, nazvala, tak by ráda, aby stát chrlil levnou pracovní sílu, kterou by oni poté mohli zaměstnávat. Obávám se však, že tím, když plošně, centrálně zavedeme nový předmět, který už tedy vlastně v tom systému je přítomný a školy jej mohou využít, tak to k ničemu nepovede...

Jiří Zajíček: Tak já si myslím, že Česká republika je velmi specifický vzdělávací systém s velmi dlouhou tradicí a máme kvalitní vzdělávací systém, ať o tom říká, kdo chce, co chce. Stavíme opravdu na kořenech našich předchůdců a u nás bylo vždycky zvykem, že tady existovaly průmyslové školy, existovaly tady všeobecné vzdělávací školy a určitě si nemyslím, že je nutné tento systém nějak drastickým způsobem měnit jenom proto, že se nám líbí systém v některém jiném státě. Pokud by náš vzdělávací systém neměl kvalitní výsledky, a ty výsledky má, protože spousta našich, našich absolventů nachází uplatnění i ve výzkumu na univerzitách v celém světě a pocházejí třeba i z průmyslových škol, jako je třeba zrovna chemická průmyslovka u nás, tak nevidím důvod, proč to zcela diametrálně lišit. Já chápu, že rozhodnutí 14, 15letého dítěte pro volbu svého oboru může být někdy problematické, ale pokud ..., máme 2 typy žáků, žáky studijně orientované a žáky prakticky orientované. Proč budeme prakticky orientované žáky tlačit do teoretické výuky, která jim není blízká.

Kateřina Valachová: Myslím si, že dílny ani pozemky, byť my jsme ještě v zákulisí s kolegou vzpomínali, že sami jsme je absolvovali, tak naše, naše děti nespasí ani jim nezaručí úspěch. Samozřejmě druhá věc je propojování teorie a praxe. To bychom měli podporovat na všech stupních vzdělávací soustavy a koneckonců i u gymnázií.

Martin Baxa: Já si myslím, a tady souhlasím s paní kolegyní, že nápad na zavedení povinných dílen a povinných pěstitelských je opravdu slepou uličkou a že ve vzdělávání dvacátého prvního století takový koncept nemá své místo. Já bych chtěl zdůraznit jednu věc. Dnes na středních školách nebo obecně ve školství je zapotřebí, aby studenti získali co nejvíce všeobecných kompetencí. Já slýchávám od zaměstnavatelů například v našem Plzeňském kraji, že jim chybějí různé odborné profese, ale druhým dechem také dodávají, že chtějí, aby tito studenti měli další kvalitní dovednosti, aby byli schopni pracovat v týmu, aby byli jazykově vybaveni, u nás působí řada firem ze zahraničí, a proto si myslím, že není budoucností úzké zaměření jednotlivých oborů, ale právě naopak co nejširší vzdělávání, které umožní těm studentům i v době průmyslu 4.0 získat uplatnění v průběhu jejich kariérní cesty.

Kateřina Valachová: ...Ten důvod, proč nemáme duální vzdělávání, není liknavost státu nebo ministerstva školství, ale je to nečinnost zaměstnavatelů, protože zaměstnavatelé musí nám dát dvě věci. Zaprvé nám musí říct, aby za každý sektor odpovídal tedy, řekněme, vůdce daného sektoru v elektrotechnice, ve stavebnictví, toto zatím zaměstnavatelé tedy směrem k ministerstvu neučinili. A za druhé samozřejmě ten důvod propojení je také finanční a naši zaměstnavatelé dlouhodobě odmítali se finančně systémově podílet na tom, aby duální systém podporovali, takže z tohoto pohledu, z vytvoření fondu zaměstnavatelů ve prospěch středních odborných škol bezpochyby podporuji, nicméně zatím na straně zaměstnavatelů je míč a čekáme, až tedy ho vykopnou.

Martin Baxa: Vy jste se ptal na to, kde jsou vlastně kořeny těchto úvah. Já si bohužel myslím, že část lidí, kteří jsou sdruženi v těchto odborných organizacích, je prostě přesvědčená, že budoucností České republiky jsou montovny a že tedy potřebují zaměstnance do montoven, které v České republice ve velké míře stále jsou a že nevidí do budoucnosti, že skutečně budeme zapotřebí i ve výrobě se soustředit na to, co bude výroba s vyšší přidanou hodnotou, s vyšší kvalifikací a kdy budeme potřebovat zaměstnance, kteří budou mít tyto dovednosti.

Martin Baxa: Já jsem dříve učil zeměpis. Jsem taky bývalý učitel. Já bych řekl jinou věc. Ten návrh na zavedení branné výchovy tak, jak prezentovala paní ministryně v demisi, my připadá legrační. Ale současně se za ním skrývá jedna důležitá věc. Žáci na základních školách mají povinné penzum výuky 30 hodin, což je mnoho. Je nepřijatelné, aby se to rozšiřovalo. Co je podle mě důležité je naopak klást důraz na to, co budeme chtít, aby naše děti obstály nejen profesně, ale vůbec v celé společnosti. V době, kdy jsme reálně ohrožováni těmi tzv. fake news je klíčové, aby se ve školách vyučovala kvalitně prezentovala mediální výchova. Aby byla finanční gramotnost. Aby nebylo tolik lidí v exekuci. Je důležité, aby se lidé učili jak funguje stát. Nebo dějepis. To jsou základy společenských věd, historie.

Kateřina Valachová: A já bych chtěla říct, že tady velmi často vidíme geniální systémy zahraničí. Ale severoamerický model by umřel jako hubená koza za 24 hodin, kdy by měl fungovat se ty peníze, za které dělají naši učitelé a naše školy a naši učitelé. Takže to je první, co se musí změnit. Druhá věc, co se musí změnit a učitelé to určitě zvládnou. Pokud zafinancujeme školy tak, aby se snížily počty dětí ve třídách, počínaje mateřskými školami, přes základní školy, střední školy a gymnázia, já vás ubezpečuji, že potom zvládnou kolegové ty průřezová témata, jak hovořil kolega, mediální výchova, finanční gramotnost, samozřejmě voperovat do stávajících svých možností předmětů a mají k tomu nástroje. Ale toto je ta podstata té věci, co se musí změnit.

Jsou to peníze, ale také podmínky učitelů pro přístup ke vzdělávání. Já bych se soustředila na snižování počtu žáků ve třídě a zlepšení financování našich škol. Třeba důvod, proč naše školy více nevyužívají projektové vyučování. To není něco, co by bylo sprosté slovo. Nebo co by naši učitelé neznali. Nebo proč třeba více nevyjíždí mimo školu do vědeckých center. Bohužel to jsou peníze, co jim v tom brání.

Celá diskuse je ke stažení zde